Česko a sjednocená Evropa Minulý čtvrtek jsem se zúčastnil ve Frankfurtu nad Mohanem panelové diskuse o šancích České republiky v Evropské unii. Následující dva texty jsou jakýmsi soupisem mé přípravy na debatu. Tento první se týká evropské integrace a transatlantických vazeb.
EU a české vyrovnání s minulostí Neuzavřené problémy minulosti, zejména vyhnání Němců z východoevropských zemí po druhé světové válce, mohou do budoucna ohrozit integritu EU.
Učitelská stávka a dvojí populismus Učitelé na sebe přitáhli daleko víc nevraživosti než železničáři, kteří časově neomezenou stávkou ochromili na několik dní železniční dopravu v celé zemi nebo lékařští odboroví předáci, prohlašující, že stávka musí pacienty bolet.
Věc: poškozování republiky v cizině Náš prezident není žádné paládium. Občané ho mohou svobodně kritizovat podle libosti doma i v zahraničí a jeho přátelé a přívrženci ho zase mohou doma i v zahraničí svobodně hájit.
Věc: udělení bobříka vyčůranosti za měsíc září 2003 Laureátem je tentokrát Nevládní mezinárodní organizace Transparency International.
(Ne)bezpečný svět: Homosexuálové v multikulturním trendu Je homosexualita normální? Katolická církev tvrdí, že nikoliv. Jak je vlastně vymezeno pole tohoto střetu? Pravidelná rubrika Zdeňka Šváchy
K čemu bude Ústavní soud ČR pod Rychetským? Pan Rychetský říká zcela jasně, že pokud si to česká společnost bude přát, Ústavní soud vyloží, popřípadě překroutí platné zákony dle společenské objednávky. Tomáš Krystlík
Všelijaké mediální zacházení s realitou Pokud jde o informace o iráku, uhnízdila se v některých amerických mediích uspěchanost, povrchnost, ochota přizpůsobit se módě toho kterého dne. Ota Ulč
|
Nepropadejme kapitulantství a netrpělivosti USA a jejich spojencům se zatím nedaří pacifikovat obsazený Irák a tak západní intelektuálové – také u nás - propadají jakýmsi iluzím.
Nejvyšší soud jako obětní beránek Restituce „šlechtického“ majetku: od restitučního zákona se odvíjí spirála nekonečných tahanic. Nejvyšší soud se stal obětí politického alibismu.
Má dvě setkání s Pavlem Tigridem Za celých jednačtyřicet let, která jsem prožil v komunistickém Československu, jsem byl na Zápdě jenom dvakrát. Shodou okolností jsem se pokaždé sešel s Pavlem Tigridem.
Návrh na zřízení jezdeckého pomníku Václava Klause Od dob T. G. Masaryka je u nás zvykem stavět pomníky živým lidem. Taky dobře víme, že velikán se nejlíp vyjímá na koni. Události přicházejí s konkrétním návrhem.
(Ne)bezpečný svět: Irák: pomalu nebo vůbec Historické paralely jsou ošidné. Přesto lze učinit jisté srovnání mezi okupací nacistického Německem a Iráku. Pravidelná rubrika Zdeňka Šváchy
Všelijaké mediální zacházení s realitou Při referování o Iráku se v mediích, s časem, uzávěrkami zápolících, patrně k neodstranění uhnízdila uspěchanost, povrchnost a ochota přizpůsobit se módě. Ota Ulč
Dossier z růžového dřeva Dohromady do roku 1989 pracovalo pro východoněmeckou rozvědku na 12 tisíc občanů SRN. V roce 1988 jich bylo činných ještě 3 500. Tomáš Krystlík
|
Co bude po Špidlovi Padne-li Špidlova vláda, definitivně se uzavře éra Václava Havla. Možná, že se nám po ní bude zanedlouho trochu stýskat.
US-DEU ve stavu klinické smrti Do Unie svobody byly kdysi vkládány veliké naděje: měla to být „ODS s lidskou tváří“, strana schopná splnit to, co ODS naslibovala. Málokdo u nás dokázal tak rychle nashromáždit tak vysoké preference. A málokdo je taky dokázal tak rychle prošustrovat.
Mistr rychlých reakcí Štěch kontra Mareš a Špidla: když někdo v náhlém pohnutí mysli něco plácne, lze to nazvat „rychlou reakcí“ – ale jen v tom případě, jedná-li se o opravdu vážnou věc.
(Ne)bezpečný svět: Co je to vlastně „mezinárodní společenství“? Smrtí studené války odumřela i globální ideologizace mezinárodních vztahů. Nastupuje dlouho odkládaná hra na hledání klasické mocenské rovnováhy. Místo idealistických konceptů nastupují realisté. Pravidelná rubrika Zdeňka Šváchy
Fejeton: Jak by měla vypadat ideální pohádka Představa, že četba někoho kazí, není nic nového. Vede logicky k tomu, že ta špatná se má zakázat a ta nová připsat, respektive přepsat.
Kde asi máme Osámu Osáma bin Ládin, vzor, idol tolika pravověrných, kde asi setrvává? Arabský svět se raduje, ale i evropském kontinentě nelze přehlédnout škodolibé potěšení, jak je Američanům vytírán zrak. Ota Ulč
|
Může každý Němec za to, že je Němec? Podivné názory Marka Edelmana. Pokud se bude Němcům a Německu přes všechno pokání stále předhazovat nevykoupitelná vina, může být německá společnost přivedena k názoru, že ve své sebekritice šla špatnou cestou.
Sexmise „Vládní rada pro rovné příležitosti mužů a žen“ hodlá zavádět rovnost pohlaví.
(Ne)bezpečný svět: Evropa: mocenská dimenze v pasti slabosti Nezbývá než doufat, že se obliba politického realismu, který slaví úspěchy za oceánem, přenese i do mocenského uvažování Evropské unie. Pravidelná rubrika Zdeňka Šváchy
Ošidné souvislosti podceňování Než se svým otcem, 41. prezidentem USA, má George W. Bush víc společného s 40. prezidentem Ronaldem Reaganem. Ota Ulč
|
Dům na písku Problémem EU je, že se buduje velkolepá stavba, aniž by do jejích základů bylo zabudováno uspokojivé uzavření dvou velkých válečných konfliktů minulého století.
Báchorky o Mnichově Česká veřejnost se samozřejmě brání těm, kteří se snaží brát jí příjemné iluze. Povinností myslících lidí by naopak mělo být, iluze odbourávat.
Spiritus movens Je zajímavé, jak významnou roli hraje v našem politickém životě alkohol. Funguje jako mazivo, jež pomáhá uvolňovat zaseklé politické mechanismy v patových situacích.
Bitva, kterou všichni prohráli Schválení reformy veřejných financí proběhlo snadněji, než se všeobecně očekávalo. Bezprostřední krize je zažehnána a vláda si může pro tuto chvíli oddechnout. Její pozice však není o nic pevnější než dříve.
Fejeton: O zneužívání Mluvit o „zneužívání“ politických postojů je zvyklost, kterou znám důvěrně z komunistické éry. Nad jedním čtenářským dopisem.
(Ne)bezpečný svět: Politici a média v české kotlině (1) Na český veřejný život je smutný pohled. V zemi neexistují elity v pravém slova smyslu. Pravidelná rubrika Zdeňka Šváchy
O drobných mincích Argument, že výrobní náklady nejnižších mincí z nejlevnějšího hliníku přesahují jejich nominální hodnotu mi nesedí ve srovnání s evropskou měnou. Jak to, že se jednocentové mince vůbec zavedly do oběhu? Tomáš Krystlík
|