Homosexuálové v multikulturním trendu

Je homosexualita normální? Katolická církev tvrdí, že nikoliv. Dostává se tím do sporu s převládajícími multikulturalistickými náladami na Západě. A prohrává na body, neschopna lobovat a získávat přízeň médií. Jak je vlastně vymezeno pole tohoto střetu?

Homosexuální normalizace

Vystoupit proti normalizaci homosexuálů je složité. Inkvizice po nich slídila, novověk je zapíral a Hitler vraždil. Lidské dějiny jim vděčí za mnoho, neboť homosexuálové vynikají talentem, pracovitostí, představivostí a vůlí. Protiklad společenského týrání a zřejmých zásluh vyvrcholil na postmoderním Západě, který je posedlý pocity viny. V této atmosféře je otázka (ne)normality homosexuálů prvním námětem, který je po ruce.

Tak byla vytvořena nedotknutelná kasta. Neexistuje žádná jiná menšina, která by požívala tak intenzivní ochrany a sympatií tvůrců veřejného mínění a ve stále rostoucí míře i zákonodárců. Homosexuálové vytvořili jedno z nejúčinnějších politických lobby našeho věku a prosazují své zájmy s důsledností, která je při čtyřprocentním potenciálu obdivuhodná. Hysterie kolem tématu (ne)normality homosexuálů zajišťuje novinám prodej, politikům popularitu a dotyčné menšině neutuchající vliv. A to je nedobré.

Protože homosexualita normální není. Jakkoliv jde o jev hodný tolerance, úchylkou být nepřestává.Věci se nestávají normou pouze proto, že jsou snášeny. Norma je receptem, který lze doporučit komukoliv, aniž by doznal újmu. A to se homosexuality jistě netýká.

Multikulturní zmatek jako zbraň

Příčina střetů křesťanů s nevěrci tkví ve sporu o hodnoty. A spor o (ne)normalitu homosexuality takovou kauzou je. Křesťané v zásadě (a často velmi rigidně) lpí na zásadách starých tisíce let. Soudí, že nějaké nepřekročitelné meze lidského jednání existují. Projevují pramálo pružnosti v prostředí, jež pro to, co nepruží, nemá pochopení.

Jejich největšími nepřáteli jsou multikulturalisté. Jakkoliv to tak nevypadá, jedná se rovněž o svého stylu věřící. Ve své víře jsou mnohem rigidnější, než příznivci Desatera. A jako všechny velmi mladé kulty jsou pro civilizaci mnohem nebezpečnější. Multikulturalista si představuje, že v budoucnosti zaniknou rasy, národy, jazyky a hodnotové odlišnosti. Vznikne jakýsi fešácký Frankenstein sešitý ze všeho co planeta nese. Důsledkem by měl být zánik polarit muž-žena, černý-bílý, dobrý-špatný.Tato představa je na Západě velmi populární. A bez ní by homosexuálové dnešní popularity nedosáhli.

Bránění je nutné

Katolická církev je k obraně západních hodnot nezpůsobilá. Neovládá moderní formy komunikace, účinné ale nenápadné formy lobování. Je to škoda. Je totiž co bránit.

Neboť triumfující multikulturalismus je zhoubnou ideologií, v níž otázka homosexuality patří k nejnevinnějším. Mnohem závažnější je její pokus přesvědčit veřejnost, že lpění na kulturní, rasové a hodnotové identitě je zavrženíhodné. Výsledkem nemůže být než kolektivní nejistota a manipulativnost vykořeněných lidí. Civilizace, stojící na takto pochybných základech buď stvoří nový totální systém, nebo se stane obětí kulturně sebevědomého okolí.

Myslím, že kultura Západu by tomuto světu chyběla, stejně jako jeho tvrdé, ale vcelku snesitelné hodnoty. Vatikán by měl najít způsob, jak to Západu sdělit.

Zdeněk Švácha