indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv
29.1. - 11.2. 2018 příští aktualizace 19.2.2018
Deutsche Beilage Polski suplement Česká příloha RSS Událostí
 

 

 

Revue Politika

 

Přítomnost - logo
   

© 2000 - 2018 provozovatelem je Bohumil Doležal.

 

 
Právě dnes
obsah

KODVážení čtenáři,
internetové stránky Klubu na obranu demokracie najdete zde. V Událostech je na tomto místě jen jakási upoutávka, která obsahuje základní informace o KOD, aktuality a případné podpisové akce.
Bohumil Doležal

  • Nechraňme Babiše před extremisty, chraňme Českou republiku před Babišem!

    Po propadu demokratických stran ve volbách do Poslanecké sněmovny a nepovedené prezidentské volbě následuje ideový a politický rozvrat. Zní hesla o volbě menšího zla či lepšího ze špatných řešení. Demokratické strany mají prý podat Andreji Babišovi pomocnou ruku a ochránit ho před spoluprací s SPD a komunisty.
    Ve skutečnosti je hlavním politickým problémem ČR Andrej Babiš. Jeho „rodinná firma“, v jejichž rukou je soustředěna obrovská politická, ekonomická a mediální moc, usiluje privatizovat si pro sebe Českou republiku. Nejde o to, jak ochránit Andreje Babiše před extremisty, ale jak ochránit Českou republiku před Andrejem Babišem. Jak do budoucna uchovat demokratickou politickou opozici, schopnou v rámci Ústavy a zákonů babišovské privatizaci ČR čelit.
    Žádáme demokraty v českých politických stranách, aby se jasně postavili za demokracii a proti Andreji Babišovi. A prosíme spoluobčany, aby se k nám v této věci připojili.

    Plný text výzvy KOD najdete zde. Svůj podpis můžete připojit zde.

  • Veřejná sbírka na podporu činnosti KOD

    Klub na obranu demokracie otevřel veřejnou sbírku na podporu své činnosti. Sbírka se koná za účelem pořádání společenských, kulturních, informačních a vzdělávacích akcí, organizace debat a seminářů a provádění informační a propagační činnosti o aktuálních tématech. Zároveň bude sloužit k vydávání tištěných a elektronických publikací. Cílem klubu je hájit demokratické uspořádání a právní řád a také podporovat vzdělanost v oblasti politiky a zvyšovat zájem o politiku mezi občany. Velice děkujeme za každý finanční příspěvek. Stručnou programovou prezentaci KOD najdete zde.
    Číslo sbírkového účtu: 2600975396/2010 (Fio banka)

Události, internetový zápisník Bohumila Doležala. Články a poznámky

  • Nechraňme Babiše před extremisty, chraňme Česko před Babišem!

    Náš skutečný problém není v první řadě morální a kriminální, ale politický. Naše demokracie je od samého počátku málo funkční. (To, že se moc krade, je významný, ale jen průvodní jev toho základního problému). Nepodařilo se nám udělat demokracii tím, čím má být: neustálým, nikdy nekončícím řetězem pokusů o řešení konfliktů ve společnosti v duchu spravedlnosti.

  • Koaliční jednání: je ČSSD strana sebevrahů?

    ČSSD je už z názvu socialistická strana. A z názvu je taky demokratická strana. Vede v rámci pravidel, daných demokratickou soutěží, tvrdý zápas se svými nesocialistickými oponenty. Zároveň by snad mohla vědět, že s nimi společně musí pečovat o demokratický rámec, aby se nestal kořistí i obětí různých predátorských „rodinných firem“.

  • STAN chce zachránit Andreje Babiše

    Hnutí STAN je připraveno jednat s Babišem o podpoře jeho vlády. Chce ho zachránit ze spárů extremistů.

  • Nekrolog za Jana Rejžka

    Tak by se dal nazvat včerejší příspěvek Martina C. Putny do rubriky Poslední slovo Lidových novin, jejichž Obmyšleným je Andrej Babiš. Jmenuje se „Chvála Jana Rejžka“.

  • Zeman, Babiš, ústavní řád

    Včera mne poněkud překvapily Lidové noviny Obmyšleného. Přinesly pod titulkem „Zeman i Babiš ignorují ústavní řád“ rozhovor s ústavním expertem prof. Janem Kyselou. Má titulek v tomto mediálním hájemství poněkud neobvyklý: „Zeman i Babiš ignorují ústavní řád“, a obsah rozhovoru mu odpovídá.

  • O AUTOROVI

     

  • Rozvrat české demokratické politiky

    V tomto textu bych rád vypsal, jak vidím vývoj české politiky od listopadového převratu v roce 1989 po dnešek. Rád bych shrnul své názory, vyjádřené v různých komentářích i programových textech, do nějakého celku. Výklad jsem opatřil jakýmsi osobním úvodem, aby bylo zjevné, co mne v životě utvářelo a z čeho dnes vycházím. Text jsem psal pro Svobodné fórum. Jednotlivé jeho části najdete zde (začátek) i dále v obsahu.

  • II. Křivolaké cesty polistopadového režimu

    Po listopadu 1989 se vytvořily základy demokratického politického uspořádání. Vznikly „Staré pořádky“, polistopadový demokratický režim. Považoval jsem ten stát za svůj a byl jsem k němu při vší kritice loajální. Jde mi o to, proč toto uspořádání, skončilo v letech 2012-14 politickým rozvratem.

  • III. Velká protikorupční revoluce

    Popis revoluce: „Pražské jaro“ roku 2012, které nakypřilo terén, a revoluční rok 2013, řada významných politických změn, které přepsaly politické uspořádání České republiky. Byly to vesměs změny k horšímu.

  • IV. Rekonstrukce státu

    Náš stát je bezpochyby třeba rekonstruovat. Představy iniciativ jako Vraťte nám stát nebo Rekonstrukce státu jsou ovšem ujeté. Nejde o morální obrodu nebo o obrodu právního řádu, ale nejprve o obrodu politiky: obnovu funkčních politických stran a funkčních kritickým médií. Začít by měl každý od sebe.


co týden dal

 

Úterý 23. ledna (pokračování): Pár bezděčných poznámek k dnešnímu duelu na Primě. Nerad komentuji něco, co právě proběhlo, dnes to ale dělá kdekdo, jak jsem na internetu zjistil.

Můj základní dojem je: čekal jsem to horší. Za prvé, debata byla vyrovnanější, než byly debaty Zemana se Schwarzenbergem před pěti lety. Za druhé: situace je jiná, než tehdy. Dnes nejde o tažení za získání lidí v podstatě ještě nepřesvědčených, a to ve vysloveně revoluční atmosféře (dnes je spíš atmosféra jakési kocoviny). Nýbrž o střetnutí dvou přesvědčených a více méně organizovaných táborů, které jsou srovnatelně silné. Pokud by přítomní v Karlínském divadle měli být reprezentanty obou táborů, poskytli navíc Zemanovi lidé svému guru dosti medvědí službu (nechovali se jako v divadle, ale jako v hospodě nebo na fotbale. Působilo to jako pěst na oko. Pochybuji, že by se to setkalo u veřejnosti setkalo s pozitivním ohlasem.

Drahoš byl defenzivní, Zeman útočný, a to jako obvykle zbytečně. Nevěřím že by si tím byl v něčem moc pomohl. Celá debata tím tak trochu připomínala dětskou hru na Krále opic, znáte ji? Zeman křičel příliš hlasitě.

Moderátor nebyl dost důrazný. Přesto si troufl Zemana na začátku upozornit, aby neskákal svému soupeři do řeči (obvyklá zemanovská fráze zní: fráze: neskákejte mi do řeči, já Vám taky do řeči neskáču) a odmítl Zemanovo obvinění, že by Drahoš kladl otázky mimo předem oznámená témata. Na konci se mu moderování vymklo z rukou.

V některých věcech měl pan Drahoš asi být důraznější. Měl vysvětlit Zemanovi, jaký je rozdíl mezi podezřelým a tím, s nímž bylo zahájeno trestní stíhání (obviněným, jak se dřív říkalo). Měl ho upozornit na to, jak se dodatečné zdanění má k zachování právních jistot v právním státu (s odkazem na to, že v konfrontaci s těmito otázkami je být ekonomem stejným přínosem jako být chemik). Mohl být důraznější v záležitosti protikuřáckého zákona, migračního problému, ozbrojování populace v ČR atp. (tj. dělat menší ústupky huličům, xenofobům a těm, co by chtěli rozdávat lidu kulomety; zejména chtít vyzbrojovat občany ČR k obraně vlasti je šílený nápad). To vše souvisí s handicapy pana Drahoše. Není politik, mám pocit, ač nejsem odborník, že mu chybí orientace zejména v právních problémech, což s tím souvisí, a kromě toho je notorický zastánce zlaté střední cesty, to mi na něm vadí nejvíc. Ale to jsou rady z domácího pohodlí do bitevní vřavy. Ale že by si ho byl Miloš Zeman namazal na chleba, se říci nedá. Ono to v dnešní době asi ani dost dobře nejde.

Zeman nepředvedl nic, co by od něj lidé předem neočekávali. Choval se stejně jako před pěti lety. Situace se však proti roku 2013 změnila. Nemohu se zbavit tohoto základního dojmu: aby mohl druhé kolo volby vyhrát, musel by udělat něco důrazného a přesvědčivého. Má na to dva dny.

Tím nechci říci, že pan Drahoš bude dobrým prezidentem. Jen že má šanci prezidentskou volbu vyhrát.

Úterý 23. ledna: Poslední čtyři zápisy v této rubrice jsem vypustil, v pátek, sobotu a naděli jsem přidal na Události čtyři texty, které jsem považoval za zásadnější tak jsem je tam dal jako články. Včera jsem se musel připravovat na jakousi diskusi s německými žurnalisty. Takže pokračuji až dnes.

Poslední průzkumy. Včera byly zveřejněny (jeden z nich opakovaně) dva průzkumy pro druhé kolo prezidentské volby, přičemž situaci vysloveně až po prvním kole mapuje jen jeden z nich, ten který přinesla MfD, jejímž Obmyšleným je Andrej Babiš. Pořídila ho agentura STEM/MARK a zjednodušeně řečeno má podle ní malý náskok Jiří Drahoš. Pro něj bude hlasovat 47% voličů, pro Zemana 43%, 10% je nerozhodnuto. Protože nejvíc nerozhodnutých je mezi těmi, co v prvním kole volili Fischera, Topolánka, Hilšera a Horáčka, dá se předpokládat, že by pro Drahoše nemělo být až tak těžké tyto lidi získat. Drahošova neúčast na Nově se snad do výsledků moc nepromítne, přesvědčoval přesvědčené. Přesto si myslím, že tam měl jít. Neúčastnit se konfrontace, byť nepříjemné, je příznak uhejbáctví, který na nerozhodnuté právem nebude dělat dobrý dojem. Neúčast na TV Barandov sama o sobě by byla zcela omluvitelná, je to vlastně Zemanova stanice.

K tomu všemu je třeba ještě poznamenat: za prvé, volební průzkumy před prvním kolem selhaly, protože nepředpokládaly tak vyrovnanou soutěž. Nad důvody nebudu spekulovat, plyne z toho vlastně jen to, že i ty nejnovější (další už nebudou) je třeba brát s jistou rezervou. A za druhé: druhé kolo je daleko víc než to z roku 2013 střetnutím rozhodnutých. Mezi zbývajícími nerozhodnutými má Drahoš lepší vyhlídky. To, že by se Zemanovi podařilo provést nějakou velkou mobilizaci, nepovažuji za pravděpodobné, jeho potenciál se za pět let výkonu funkce vyčerpal (podobně jako se vyčerpal v letech 1998-2002 jeho potenciál premiéra). Navíc ve velké části panuje atmosféra „kdo nevolí Drahoše, zrazuje demokracii“, což jakousi mobilizaci naopak ulehčuje (podotýkám, že tato situace je mi nesnesitelná a že se v této hysterii nehodlám vymáchat; demokracie už byla zrazena v říjnových volbách 2017 a škody jsou většinou v dohledné době nevratné). Avšak střízlivě vzato, Jiří Drahoš má nepřehlédnutelnou šanci. Pokud ji prošustruje, bude to výkon hodný obdivu. Na nadcházející dvě střetnutí obou kandidátů jsem ovšem zvědav. Bude to nejspíš jednak napínavé, a jednak ke zvracení (jistě ne vinou pana Drahoše).

Může za to maskérka? V Mladé frontě Dnes, jejímž Obmyšleným je Andrej Babiš, včera tvrdil Jakub Pokorný: „V Brně se řešil i údajný mediální incident Drahošovy ženy Evy – údajně řekla do médií, že jejího muže podporuje ČT. Ukázalo se ale, že ve skutečnosti šlo o slova televizní maskérky. „Nevěřte všemu, co se o mně píše. Ilumináty a zednáře znám jen z četby Dana Browna,“ nabádá publikum Drahoš.“ V první větě mělo být správně „ukázalo se prý“. Dála, nepochybuji o jedné jediné věci: že maskérka to potvrdí. Jinak jen zopakuji, co a jak se o tom psalo: ty noviny, které incident zmínily, odkazovaly na zpravodajství Martina Ťopka ze serveru Aktuálně.cz. Vyšlo pod titulkem „Drahošová zahájila kampaň. V dětském domově přála k narozeninám, vtipkovala na Zemanův účet“ dne 18. ledna. V části, kde autor referuje o setkání v pardubické krajské knihovně a v Café Bayer, píše: „"V České televizi nám fandí, ale nesmí to dávat najevo," reagovala pro změnu Drahošová na poznámku poslance Výborného, že se mu podařilo být ve vysílání ČT asi pět minut s připnutou plackou "Můj prezident je Drahoš", než si toho všiml editor vysílání.“

Tedy, když si to srovnám dohromady, té maskérky je mi docela líto. Ještě by to měl ale potvrdit i ten pan Ťopek (toho by mi už líto nebylo). Pak teprve to nebude mít chybu.

Prezident opět dejme tomu sugestivní. Server Demagog.cz upozornil na řadu nesrovnalostí v předvolební árii Miloše Zemana v neděli na Nově. Pan prezident podle nich „nemluvil pravdu“ v devíti z 32 faktických výroků. Cituji dva nejkřiklavější příklady: za prvé, prezident tvrdil, že první vláda Mirka Topolánka vládla v demisi pět měsíců. Ve skutečnosti to byly jen (necelé) tři měsíce. Najít si to na Wikipedii trvá cca tři minuty. Možná je pan prezident popleta a spletl si to s Rusnokovou vládou, kterou kdysi jmenoval on sám (ta vládla v demisi pět měsíců, tedy přesněji pět a půl měsíce). Dále mluvil o textu Leonida Maslovského v médiu Krasnaja zvezda (název zjevně není přesný) a tvrdil, že na základě jeho intervence autora vyhodili. To nebylo možné, ten člověk tam nepracoval jako redaktor, a o tom tenkrát taky tak česká média referovala (což si pamatuji). Navíc, i když jde o tak ohavný a prolhaný text jako ten pana Maslovského, když slyším papaláše, jak se chvástá tím, že zařídil vyhození nějakého novináře, dělá se mi trochu nanic.

Miloš Zeman je velmi sugestivní. Na serveru mluví o „nepravdivých výrocích“. Formálně vzato je to správné: když někdo lže, znamená to, že dobře ví, co je pravda, ale říká pravý opak. Pan prezident si nepochybně vůbec nepamatuje ani jak dlouho byl v demisi Topolánkův kabinet, ani jak to bylo přesně s tím Maslovským. Je mu to fuk, nezáleží mu na tom, řekl, co se mu zrovna nejlíp hodilo. Není to náhodou ještě horší, než lhát?

Neděle 21. ledna: Přehlídka krásy Miloše Zemana na Nově. Dnes proběhla volební exhibice Miloše Zemana na Nově. Nedovedu si představit, že by mu to nějak výrazně přidalo na preferencích. Důležité je jen to, že se vůbec dopracoval k takové příležitosti (hodinové vystoupení s velmi krotkým moderátorem): aby ji získal, museli v Nově napřed nabídnout duel obou kandidátů a Drahoš jej musel odmítnout. Zeman nejevil velké známky nějaké únavy, choval se jako obvykle (včetně nepochopitelného soustavného útočení na pana Korantenga, skoro bych řekl, že v této situaci to nedělalo dobrý dojem i na některé z diváků, kteří Zemana chtějí volit). Dával si však přitom velký pozor, aby výslovně nenapadal svého nepřítomného soupeře.

Můj základní dojem je, že se dnes večer Zemanovi podařilo přesvědčivě oslovit své rozhodnuté voliče. Na to, že by mohl získat nějakého nového, to nevypadá. Pan Drahoš si tím, že se debaty neúčastnil, nakonec nijak výrazně neuškodil. Taky si ovšem nijak nepomohl – a on potřebuje (a asi taky může) získat aspoň část těch, co v prvním kole volili Horáčka, Fischera, Hilšera a Topolánka, a zatím mu hlas dát nechtějí. Vypadá to, že právě tohle celou volbu rozhodne.

Jediná výhoda hodinového pořadu byla v tom, že to nebylo tak strašně odporné, jako v roce 2013 Zemanovy diskuse s Karlem Schwarzenbergem. Jenže nebojme se: v úterý a ve čtvrtek si ještě všichni užijeme.

Čtvrtek 18. ledna: Kolik debat v druhém kole? Miloš Zeman poměrně šikovně využil Drahošovy nabídky k „duelům“ v médiích. Z původní představy o dvou (což vypadalo aspoň trochu přijatelně a rozumně) přitvrdil na čtyři (Nova, Prima, Barrandov, ČT, ale bez Moravce). Předstírá, že ty iniciativa vzešla od příslušných médií, řekl bych, že v případě Novy, Primy a Barrandova je to vzájemná dohoda. Dostal Drahoše na terén, který sám dobře ovládá, a oponent to bude mít těžké. Pokud odmítne dvě z debat, jak zatím plánuje, vystaví se velmi snadné kritice. Nezbývá mu než absolvovat toto martyrium, s výjimkou snad TV Barrandov, která je vlastně Zemanovo domovské médium, a když se tam v „duelu“ s Drahošem octne jen Zeman sám, nebude to vypadat nijak neobvykle. Je možné taky odmítnout některé výstřední a zlomyslné nápady: tzv. vědomostní testy (chtějí dělat v Nově) - jednak není důležité, aby měl prezident encyklopedické vědomosti, ale aby věděl, co s tím úděsným politickým svinčíkem, jaký je teď v ČR, a jednak není zaručeno, že náhodou jeden z kandidátů (který, představí si každý čtenář podle své letory) bude znát otázky a odpovědi už předem lépe, než ten druhý. Bylo by to ponižující, zbytečné divadlo a mluvení od věci. Když tak, ať si v Nově zkoušejí jen Zemana.

Ale debaty en bloc odmítnout nebo výrazně omezit nelze. Je to taky lepší cesta k voličům než objíždění venkova, neúčast bude logicky vypadat jako uhejbáctví. Kdo se dal na válku, musí bojovat.

A na závěr ještě malá poznámka: to, co teď píšu, jsou jen drobné poznámky k volební kampani. Podstatná věc je, že se pan Drahoš v prvním kole dostal do velmi výhodné pozice, kterou by jiný za těchto okolností pohodlně využil. Jsem však přesvědčen, že celá jeho kampaň plus některé další věci, které ji vlastně provázejí, i když se to tak na první pohled nejeví, je postavena na falešných základech a její výsledky budou tedy tak či onak neblahé. Veškerý optimismus mne přešel.

Středa 17. ledna: Hokejové angažmá Jiřího Drahoše. Tohle je víceméně poznámka na okraj, ale jako politický komentátor volebního zápasu si ji nemohu odpustit.

Podle průzkumu Institutu pro demokracii 21 by 15 – 22% voličů, kteří v prvním kole hlasovali pro Fischera, Horáčka, Hilšera a Topolánka, dalo v druhém kole určitě nebo možná svůj hlas Zemanovi, 4-9% by nešlo k volbám, a 1 – 4% je dosud nerozhodnuto. Ta čísla se mi zdají být trochu nadsazená (trochu nadsazené byly i preference, které agentury dávaly pro první kolo Zemanovi), nicméně zdá se, že tady bude mít pan Drahoš ještě co dělat. Zároveň ovšem taky platí, že získat tady voliče bude pro něho daleko snazší než získávat voliče mezi těmi, kteří už v prvním kole volili Zemana. Proto mne trochu zarazila zpráva, kterou přinesly nejprve idnes.cz a následně Mladá fronta Dnes: pan Drahoš navštívil v úterý nejprve své rodné město Jablunkov, a poté utkání hokejové extraligy v Třinci (kde se utkal místní klub s finským soupeřem). V průběhu utkání zamával divákům z velkoplošné obrazovky, a „valná část“ ho prý vypískala.

K tomu je třeba říci, že za prvé tuto epizodu zaznamenali jen v obou médiích, jejichž Obmyšleným je Andrej Babiš. Za druhé, že podobnou odmítavou reakci je množné velmi snadno naaranžovat (jak se pozná, že píská „valná část“ přítomných?). A za třetí, že v Třinci a na hokejovém utkání se asi sejde relativně daleko víc příznivců Miloše Zemana než v jiném místě v ČR a při jiné příležitosti. Taky až tak o moc nejde, je to epizoda. Nepříjemné je jen to, když se stane na začátku kampaně pro druhé kolo. Připadá mi to jako projev jisté bezelstné neopatrnosti.

Z výše uvedeného průzkumu, pokud se pamatuji, vyplývá, že by pan Drahoš sice druhé kolo vyhrál, ale jen s hodně malým náskokem.

Tohle jistě není žádná zásadní věc, která by mohla sama o sobě zdůvodnit např. to, proč Jiřího Drahoše nevolit. Jen si myslím, že je třeba ji zmínit.

Úterý 16. ledna 2018: Pokusím se obnovit tuto rubriku, čas je k tomu zralý, i když mi to dá docela práci. Příštích jedenáct dní do druhého kola prezidentské volby za to stojí.

Jiří Drahoš se chystá na Ostravsko. Opravdu nevím, zda je to opravdu to nejdůležitější, co by teď měl dělat. Je velmi nepravděpodobné, že se mu podaří získat výrazný počet lidí, kteří volili v prvním kole Zemana, a upřímně řečeno o to ani nejde. Úplně postačí, když získá většinu těch, kteří volili kandidáty, jež se k němu přihlásili, tj. abecedně seřazeno Fischera, Hilschera, Horáčka, Topolánka – a taky Kulhánka, jistě, i když těch posledních není moc. To by mu mělo v druhém kole bohatě stačit a je to přitom daleko snazší než lovit mezi Zemanovci.

A Drahošův problém je ještě z jednoho důvodu jinde než u Zemanovců. Je zjevné, že už v prvním kole ho volilo hodně lidí, kteří loni v říjnu dali hlas Babišovi. Že by získal výraznou podporu mezi babišovskými papaláši, je jednak nepravděpodobné a jednak to snad ani není zapotřebí. Něco jiného je ovšem babišovský elektorát. Nejsou to lidé s očima zapálenýma a posedlí Ideou, jako např. v Německu ve třicátých letech minulého století stoupenci Adolfa Hitlera. Jsou to jen ti, kteří ztratili důvěru v demokracii a její instituce na základě toho, jak se po listopadu 1989 prezentovaly. Jejich zklamání z demokracie je do jisté míry pochopitelné. Babiš dal teď od prezidentské volby v jistém smyslu ruce pryč, tím je situace jednodušší. Tím větší však je a bude v příštích jedenácti dnech pokušení dělat nemístné kompromisy tam, kde se kompromisy dělat nemají. Zároveň nejsem sadista, abych z toho měl radost, a panu Drahošovi jeho postavení velmi nezávidím. Jak vyhrát a nespustit se přitom tak či onak s Babišem? Bohužel, pan Drahoš tomuto dilematu až dosud nevěnoval žádnou. Pan Babiš by měl vzít v úvahu, že v druhém kole volby nejde o to přesvědčit voliče, aby nevolili Zemana, ale aby volili jeho.

Problémy smlouvy s čertem. Pokus o pohádku. Miloš Zeman má velkou nevýhodu vůči jiným (např. Andreji Babišovi), a to v tom, že je intelektuál. Například vyslovil kdysi dávno přesvědčení, že většina lidí jsou buď imbecilové, nebo osoby podprůměrné inteligence (nevím, zda to cituji přesně, nemám čas to dohledávat). Z toho plyne, že jde jen o to, jak je oslovit (přesněji řečeno oblbnout). Na základě toho přesvědčení se už přes dvacet let snaží oslovit v lidech to nejhorší, co v nich je, a chvílemi se mu to docela dařilo. Jsou tu však dva problémy: Jednak v lidech zdaleka není jen to nejhorší. A jednak Zeman má po způsobu intelektuálů občas sklony o tom veřejně mudrovat, což je velmi kontraproduktivní. Kromě toho má jako intelektuál sklon omračovat posluchače svou myšlenkovou smělostí. Přitom je zároveň trochu lajdák: říká věci, na nichž něco je, ale jsou křiklavě přehnané. Lidé, kteří oslovují u svých bližních to nejhorší a nejnižší spontánně a ze své prosté přirozenosti (říká se jim burani) mají daleko větší naději na úspěch.

A teď podstatná věc – představme si ji pro jednoduchost obrazně: Miloš Zeman podepsal před cca dvaceti lety smlouvu s čertem: já budu v lidech oslovovat to nejhorší, co v nich je (v lidech samozřejmě není jen to nejhorší, ani náhodou), a ty zařídíš, aby mi to vycházelo. Čert nadšeně souhlasil, něco podobného je jeho parketa. Problém je, že všechny smlouvy s čertem jsou časově limitované (i když podpisující si většinou představuje, že jsou „na věčné časy a nikdy jinak“). Kromě toho je čert strašná kurva a nemá rád lidi en bloc, tj. ani ty, co mu slouží. Když nadejde čas, přijde, popadne smluvního partnera za pačesy a odnese si ho domů, tj. do pekla (mimochodem, to by byl docela hezký námět pro předvánoční pohádku v naší veřejnoprávní televizi, tam však bývají čertovské pohádky úplně opačného vyznění). Je moc dobře, že se tahle logika dejme tomu dějin zase jednou ukazuje v reálu. Čas Miloše Zemana prostě už nejspíš vypršel. Pokud ho však nenahradí někdo, kdo se bude snažit v lidech oslovovat to lepší, i když je to těžší, kdo to bude umět a kdo bude vědět, že mu přitom žádný čert nepomůže, protože pro čerty taková činnost není atraktivní – tedy pak jsme nic moc nezískali.

Jak se volí prezident v Bohnicích. Tedy přesně řečeno ve volebním okrsku s číslem 8089 s volební místností v Základní škole Ústavní. Z 552 vydaných hlasovacích lístků jich bylo platných 558, tj. 101%. Zvítězil Miloš Zeman. Jak se mi podařilo zjistit na mapě Google, volební místnost leží v těsném sousedství psychiatrické léčebny.

Kdo víc rozumí našemu pracujícímu lidu? V rozhovoru pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny Jiří Drahoš mj. prohlásil: „Rád bych se lidí zeptal, proč si myslí, že Miloš Zeman je zrovna politik, který je ochrání nebo který údajně zastává jejich zájmy. Z mého pohledu je výsostný intelektuál, člověk, který v životě fyzicky nepracoval a z mého pohledu ani moc nemůže běžným lidem rozumět. Oni přesto jeho zkratky, bonmoty a prohlášení přímo hltají. Chci lidem vysvětlit, že dovedu zastávat jejich zájmy, že rozumím jejich obavám bezpečnostním, sociálním a ekonomickým stejně jako Miloš Zeman, ale jsem lidem daleko blíž než on.“ Připadá mi to děsné. Tak tady se hroutí demokracie, a pan Drahoš nejen že mluví o tom, že nám nic takového nehrozí, ale navíc chce soutěžit se Zemanem o to, kdo má blíže k lidu, přičemž kritériem je, zda kdo z nich někdy fyzicky pracoval. Já jsem fyzicky pracoval jen asi půl roku, poté, co nám na prahu normalizace zakázali časopis. A hlavně, já jsem přesto taky lid. Mám na to právo a dovolávám se přitom na TGM, jehož mívá pan Drahoš plná ústa: „I já jsem stát, národ a lid, musí si dnes říci každý, kdo politicky myslí…“

Existuje přinejmenším tisíc a jeden pádnějších důvodů pro to, proč by Zeman neměl být prezidentem, než to, že nikdy fyzicky nepracoval. A jak mám mít důvěru k někomu, kdo jistě nevědomky a ze setrvačnosti, ale přesto používá takovéhle v podstatě otřelé bolševické argumenty! Já Zemana nesnáším a nebudu ho volit ani náhodou, ale proč bych měl volit zrovna člověka, který říká takové věci? Vždyť stačilo jen o tom nemluvit!

Nečekám spásy od žádné strany; ale budeme nepřemožitelni, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících, kteří beze všeho umlouvání a viditelného spojování, každý v kruhu svém, pracovat budou za stejným cílem. Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žít bezpečně, jestliže nás značný počet spojeni budeme tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organisace nám nepostačí

T. G. Masaryk

nahoru