Dejme mu ještě naději

Nedá mi to, abych nepřipojil poznámku k článku Adama Drdy Sešikovat se za generálem a hledět již jen vpřed. Autor kritizuje některé „více či méně zapálené příznivce“ nového prezidenta z řad „lepší občanské společnosti“. Zároveň zmiňuje potíž, kterou s tou volbou sám měl a která přetrvává: „Vadí mi, jak nepokorně a nekriticky se Petr Pavel vyjadřuje o svém působení v komunistickém aparátu a v komunistické armádě, podřízené komunistické okupační velmoci.“ Proto k němu nemá velkou důvěru, jeho prezidentství je podle něho otevřená otázka.

Drdova kritika některých stoupenců generála je podle uvedených citátů namístě. Sám pokračuje jakýmsi dodatečným návodem, co měl prezident udělat bezprostředně po svém zvolení: totiž poděkovat i těm, „kteří ho zvolili navzdory jeho problematické minulosti“, tím, „že třeba řekne: I když to není většina společnosti, jejich výhrady jsou patřičné a správné, vím, že mám z minulosti handicap a že mi ti lidé dali hlas jen proto, aby Andrej Babiš nevyhrál. Nic takového se bohužel nestalo.“

Já sám za sebe mohu říci, že Petra Pavla jsem v obou kolech volil. Vím, co dělal před listopadem 1989 (angažmá v ČSLA a mj. i účast v kurzu pro „rozvědčíky“). Z minulosti ho vyprostily milosrdné dějiny, hned v listopadu 1989 vystoupil z KSČ (takových případů vystupování bylo dost, zažil jsem je i v podniku, kde jsem byl tehdy zaměstnán). Je též nepochybné, že mnohé z toho, co dělal před listopadem 1989, dělat neměl.

Já jsem přitom nedal svůj hlas Pavlovi jen proto, aby nevyhrál Babiš. Situace pro mne, obecně vzato, znamenala jistou naději překračující rámec „Babiš to nebude“. Může se ukázat, že jsem se mýlil a pak to bude můj omyl a moje chyba. Beru to jako nutné riziko.

A pokud jde o pana Pavla, vycházím z toho, co kdysi dávno řekl prorok Ezechiel (podotýkám, že nejde o jeho osobní vyjádření, nýbrž o „slovo Boží“, což je takříkajíc jiný žánr): „Spravedlnost nevysvobodí spravedlivého v den jeho nevěrnosti, svévole nezpůsobí pád svévolníka v den, kdy se odvrátí od své svévole. Spravedlivý nebude moci kvůli ní zůstat naživu v den, kdy zhřeší. Řeknu-li o spravedlivém, že bude žít, ale on se začne dopouštět bezpráví a spoléhat na svou spravedlnost, nebude se připomínat žádný z jeho spravedlivých činů, ale zemře pro bezpráví, kterého se dopustil. Řeknu-li o svévolníkovi: ‚Zemřeš!‘, ale on se od svého hříchu odvrátí a bude jednat podle práva a spravedlnosti … bude určitě žít a nezemře. Žádný z jeho hříchů, kterých se dopustil, se mu nebude připomínat, začal jednat podle práva a spravedlnosti, jistě bude žít… Odvrátí-li se spravedlivý od své spravedlnosti a dopustí se bezpráví, zemře pro ně. A odvrátí-li se svévolník od svévole a bude jednat podle práva a spravedlnosti, díky tomu bude žít“ (Ezechiel 33, 12–19).

Samozřejmě mne (a předpokládám, že žádného střízlivě uvažujícího člověka) ani nenapadne seřadit se za generála a hledět už jen vpřed. Zajímá mne, co bude dělat, a budu ho ve všem rozumném podporovat. Ne že by to, co dělal „předtím“ (rozuměj za totáče), přestalo existovat, ale bude to mít svou váhu v rámci toho, co dělá teď. (Prorok dokonce říká: žádný z hříchů, kterých se dopustil, se mu nebude připomínat, protože začal jednat podle práva a spravedlnosti.) Nebo, jinak řečeno: to, co dělal před Listopadem, zůstane už jen součástí historie. Je třeba mu to odpustit – samozřejmě jen pokud si to sám znovu nezpatlá, což nejde do budoucna ani trochu vyloučit.

Proto je důležitá nezaujatá kritika, podpora tam, kde si ji nový prezident zaslouží, a odmítnutí tam, kde se, jak říká prorok, odvrátí od spravedlnosti.

Chci vlastně říci jen jedno: chápu, že se Adam Drda (právem) vzpírá rovnou se sešikovat za panem Pavlem. Avšak zároveň mu vyčítá, že se po vítězství předem nekál před těmi, co mu (taky předem) nedůvěřují. A to mi připadá zbytečné.

Bubínek Revolver Revue 20. 2. 2023