V čem se naše situace podobá USA? Je toho víc, než se zdá

Tak například: zhruba ve stejné době se do čelné pozice u nás i tam dostal člověk se značnou politickou zkušeností, energický a bezohledný, zároveň však bohužel něco, čemu se občas mezi nezdvořáky říká „buran“. Mluvím o Donaldu Trumpovi a Andreji Babišovi. První éra vládnutí obou vyjmenovaných neskončila moc velkým úspěchem, oba však chystají v dohledné době repete. Úspěch není vyloučen, ale ani zaručen. A oba výsledky spojuje, že jsou v politickém vývoji velmi nežádoucí. Paralely z minula sice v lecčems kulhají, ale neměli bychom je podceňovat a zamlžovat příměry z minula (Napoleon, Hitler apod.).

Co víme, může to sice být podle lokálních okolností lepší, ale taky o hodně horší. A bude to záležet na nás. V posledních globálních konfliktech to vítězové poprvé dosti zvorali, podruhé jim nezbylo než spojit se s jedním z protivníků (nejprve s Hitlerem, po druhé se Stalinem). Postupně vyzkoušeli oba a dá se říci, že je dnes dosti obtížné odhadnout, kdy si zvolili horší a kdy lepší možnost: protože vždycky platí, že paktovat se s darebáky se nevyplácí, a že doufat, že se darebák během spolupráce polepší, patří do říše pohádek. Nadto druhý světový konflikt po dlouhé době dnes, jak se zdá, hrozí vyvrcholit katastrofou, která už bude mít jen poražené.

Základní českou slabinou byly a jsou nihilismus a defétismus. Jsme např., jak dějiny postupně ukazují, mistry ve vrhu flinty do žita. To, oč nám šlo a mělo by jít, jsou tři věci: víra, naděje a láska. Je zcela zjevné, že ani jednoho se nedočkáme ani (u nás) od Babiše, ani (v USA) od Trumpa. Zkrátka: nesmíme čekat, až nám někdo jedno, druhé a třetí přinese na tácu. Zároveň platí: proste, a bude vám dámo; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.

A nakonec, nedá mi to, už jen jedna osobní rada: u pánů Babiše a Trumpa to raději nezkoušejte, je to marné.

Forum 24.11. 9. 2024