ARCHIV

Dossier z růžového dřeva

Takto poeticky se nazývají data na více než třech stovkách CD-ROM s více než 290 000 svazky agentů východoněmecké rozvědky Ministerstva státní bezpečnosti NDR, které nedávno kompletně předaly Spojené státy Německu. Tyto podklady získaly USA za dosud nevyjasněných okolností již v roce 1990 - pravděpodobně je koupily za pomoci Moskvy nebo přímo od Rusů. Ne, že by Němcům pro odhalování špiónů zcela chyběly podklady, jen k jejich rozluštění chyběl vhodný klíč. Dostaly se jim do rukou magnetické datové nosiče s materiály Stasi, ale všichni neoficiální spolupracovníci v těchto záznamech byli uvedeni pod číslem nebo krycími jmény. Dossier z růžového dřeva na rozdíl od záznamů, které mají Němci, obsahuje m. j. i vztahy mezi pravými jmény oněch neoficiálních spolupracovníků a jejich pseudonymy a registračními čísly. Rozsah východoněmecké špionáže vůči SRN byl obrovský. Dohromady do roku 1989 pracovalo pro východoněmeckou rozvědku na 12 tisíc občanů SRN, z nichž v roce 1988 jich bylo činných ještě 3 500. Informovali o všem, o co se východní Berlín zajímal: od drbů až po seriózní důvěrné informace z bonnské vlády. Hlavními cíli zájmu byla vláda, parlament, politické strany, bundeswehr, služebny NATO, výzkumná střediska, dokonce i veřejnoprávní televize. Hodně východoněmeckých agentů činných těsně před zánikem NDR na západoněmeckém území se zdařilo identifikovat pomocí tzv. mobilizačního plánu Ministerstva státní bezpečnosti NDR z roku 1988, který vyjmenovával agenty Stasi ve SRN, kteří by v případě vážné mezinárodní situace vyvíjeli záškodnickou činnost. I tato data byla součástí schránky z růžového dřeva, ale do nich nechali Američané Němce nahlédnout na základě jejich žádosti o právní pomoc brzo po zániku NDR. Výsledkem bylo asi 1 500 soudních procesů proti bývalým agentům Stasi, někdejším západoněmeckým občanům, z nichž téměř tři stovky skončily odsouzením viníků. Počty odsouzených obzvlášť vyniknou, srovnáme-li je s českou „snahou“ o postih spolupracovníků StB! Většina dat ze schránky z růžového dřeva bude i po letech velkým překvapením. Za krátkou chvíli již prosáklo na veřejnost, že německý kancléř Brandt přestál v roce 1972 v Bundestagu hlasování o důvěře většinou pouhých dvou hlasů, které koupila Stasi - podplatila je, aby vyslovili kancléři důvěru. Dále, že spisovatel Günther Wallraff a dnešní úřadující předseda PDS (nástupkyně SED) Lothar Bisky byli neoficiálními spolupracovníky (IM) Stasi. Mezi ně patřil i zakladatel Zelených Dirk Scheider. Infiltrace strany Zelených byla taková, že si Erich Honecker v roce 1983 v tajných rozhovorech s Jurijem Andropovem dovolil podotknout: „ostatně Zelení v Bundestagu jsou svého druhu naši mluvčí.“ Ví se, že o počínání kancléře Kohla získala Stasi jen mezi lety 1981-1985 67 velmi podrobných hlášení přímo z jeho bezprostředního okolí. Do úplné analýzy dat ze schránky z růžového dřeva zůstává nejisté, zda byly zprávy podávány agenty přímo z Kohlova okolí, nebo zda byly jimi sestaveny z indiskrétního povídání vládních a stranických zasvěcenců - krycí jména Aurora, Baumann, Beermann, Hennig a Richard čekají na ztotožnění s jmény pravými. Stejným způsobem sledoval agent s pseudonymem Bruecke Edmunda Stoibra. V Gauckově úřadu pracuje již přes rok devět odborníků specielně vyčleněných pro zpracování elektronických dat. Nyní, když spolková vláda při přebírání schránky z růžového dřeva údaje v ní obsažené plně odtajnila, může se přijmout bez dlouhých průtahů přes 50 dalších. I tak to bude trvat půl roku. Zpracované údaje budou veřejnosti dostupné postupně - a to ihned po zpracování.

Tomáš Krystlík