indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv
27.8. - 2.9. 2018 příští aktualizace 10.9. 2018
Deutsche Beilage Polski suplement Česká příloha RSS Událostí
 

 

 

Revue Politika

 

Přítomnost - logo
   

© 2000 - 2018 provozovatelem je Bohumil Doležal.

 

 
Právě dnes
obsah

KODVážení čtenáři,
internetové stránky Klubu na obranu demokracie najdete zde. V Událostech je na tomto místě jen jakási upoutávka, která obsahuje základní informace o KOD, aktuality a případné podpisové akce.
Bohumil Doležal

  • Demonstrujme bez alibismu Výbor Klubu na obranu demokracie k chystané demonstraci Milionu chvilek v neděli 1. března 2020

    Proti volbě JUDr. Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv je legitimní a nutné protestovat, přestože se nedá čekat žádná okamžitá účinná náprava. Klub na obranu demokracie však považuje za nevěcné a zbytečné poukazovat v té souvislosti na to, že Poláci a Maďaři jsou na tom dnes ještě hůř než my. Tím, že se budeme schovávat za problémy druhých, si nijak nepomůžeme. Plný text prohlášení výboru KOD najdete zde. Podepsali ho členové výboru Bohumil Doležal, Vojtěch Kučera, Jan Scheinost a Miroslav Fleischman.

  • Institut veřejného ochránce práv nepatří do rukou Nových pořádků!

    Předběžné výsledky podpisové akce: Pod naši výzvu se podepsalo za necelé tři dny 6791 občanů. Je to dosud naše nejúspěšnější podpisová akce. Seznam signatářů dáme k dospozici co nejdříve. Ze známých osobností veřejného života ji podepsali mj.: Petr Blažek, historik, Jan A. Dus, klasický filolog, Anna Geislerová, herečka, Ester Geislerová, herečka a vizuální umělkyně, Jiří Gruntorád, knihovník, Radkin Honzák, psychiatr a spisovatel, Barbora Hrzánová, herečka, Stanislav Kolíbal, sochař, Miroslava Němcová, poslankyně PS PČR, Richard Nemčok, rocker a signatář CH77, Jakub Noha, písničkář, Terezie Pokorná, šéfredaktorka Revolver Revue, Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíků, Joel Ruml, evangelický farář, Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, Pavel Šafr, novinář, Bára Štěpánová, herečka, a vysokoškolští učitelé: Libor Grubhofer, RNDr. CSc., biochemik, František X. Halas, prof. PhDr., CSc, Lenka Karfíková, prof. Dr. theol., vysokoškolská učitelka, Ladislav Machala, prof. MUDr., Ph.D., lékař a vysokoškolský učitel, Jan Payne, doc. PhDr., MUDr., Ph.D., docent UK, Martin Procházka, prof. PhDr, CSc., univerzitní učitel, Pavel Švanda, prof., spisovatel a publicista, Pavel Zatloukal, prof. PhDr, vysokoškolský pedagog.

  • Braňme vládě oligarchů, extremistů a komunistů!

    Naše demokracie se rozpadá. Podporujeme veřejnou diskusi a politickou pluralitu.
    V našem úsilí nám můžete pomoci.

    Veřejná sbírka Klubu
    na obranu demokracie


    Číslo sbírkového účtu: 2600975396/2010
    Blíže viz zde

Události, internetový zápisník Bohumila Doležala. Články a poznámky

  • Kauza Tchaj-wan: kampak až nás zavede naše hedvábná stezka do Číny?

    Je Česká republika už jen bezmocným a ustrašeným ocáskem veliké Číny? Je Senát PČR pod nynějším předsedou schopný dostát své pověsti instituce, kterou dosud Nové pořádky nemají plně pod kontrolou? A je v panu Vystrčilovi kromě schopnosti konsensu ještě něco navíc?

  • Můj 14. únor 1945. K výročí náletu na Drážďany.

    Jistě, Drážďany nebyly ani jediný, ani největší letecký masakr. A s masovými ničivými nálety na civilní cíle začali ve válce Němci. Bohužel, není pokaždé nutné inspirovat se lidmi jako Adolf Hitler, zvlášť když se to provozuje systematicky a s perfekcionismem hodným podstatně lepších cílů.

  • Ještě k mému 14. únoru 1945

    Kytička v Drážďanech položena.

  • Prof. Válková aneb: čiň čertu dobře, peklem se ti odmění

    Dojem, že se podařilo setnou hlavu hydře, ohrožující výkon spravedlnosti v ČR, nedopovídá skutečnosti. Jediné, co se stalo, je to, že se pánové Babiš a Zeman bleskově zbavili jedné své loajální a ochotné služebnice v okamžiku, kdy se zdálo, že je může kompromitovat a tak či onak ohrozit jejich politickou dráhu.

  • Demokratičtí politici jdou k raportu

    Pan Minář a další si teď předvolávají politiky, aby na rovinu a bez vykrucování řekli, „jak vyřeší největší problémy Česka“. Totiž „jakou mají vizi, jestli dovedou na hlavních důležitých věcech spolupracovat“. Měli by především „vyřešit roztříštěnost“.

  • Piráti vylepšují českou politiku: na paškále je TOP09 a Kalousek

    Podle pana Michálka má teď být obětován Kalousek, protože má špatnou pověst, podle průzkumů mu nevěří 3/4 lidí a pan Babiš na něj všechno svede. Slovo nemravné mi pro takové uvažování připadá slabé.

  • Doplněk k pondělnímu pořadu ČT Reportéři.cz o Janu Masarykovi

    Divácky atraktivní příběh z doby před více než sedmdesáti lety, který v posledních dnech zavalil média, odvrací pozornost od toho, v čem žijeme zrovna teď. Teď není hlavním problémem třeba Jan Masaryk, Klement Gottwald nebo Augustin Schramm, nýbrž naše dnešní Nové pořádky a jejich protagonisté, Andrej Babiš, Miloš Zeman, Tomio Okamura, Vojtěch Filip a ti, co jim pomáhají.

  • Milion chvilek: co tedy vlastně chceme?

    Základem demokratického společenství je různorodost, ve které díky debatě nacházíme styčné body a společné hodnoty. Jistě. Styčné body ovšem můžeme nacházet až poté, co bude jasné, co si myslíme a v čem se lišíme. Aby se dal udělat smysluplný program a bylo možné shromáždit za ním davy, které nebudou nakonec zklamány nebo napáleny, je zapotřebí se o spoustu věcí přít.

  • Třicet let od listopadu 1989; polistopadová demokracie je v troskách

    Jde o totéž, oč šlo v roce 1989: zbourat dosavadní pořádky (tedy dnes ty, co si říkají „Nové“) a obnovit to, co jsme tu už po listopadu 1989 měli a co jsme si vlastní indolencí dokázali zbourat liberální a demokratickou společnost.

  • Naše svoboda po třiceti letech

    Úvodní slovo Bohumila Doležala na diskusním večeru Klubu na obranu demokracie 11. listopadu 2019.

  • Pořád se ještě nebojíme o demokracii

    Žijeme v jakémsi politickém vakuu: politická politika (ovšem kromě té babišovské, komunistické a okamurovské) selhala. Politika nepolitická (např. Milion chvilek) se taky moc neosvědčila. Nikomu se nechce říci: to, v co jsme doufali v roce 1989, je dnes v troskách.

  • 28. říjen: pořád ještě nejsme na pekáči

    V procesu pompézních oslav přestávají být dějiny národa zdrojem poznání. Fanfáry, bubny, historické kroje a fábory slouží naopak k tomu, abychom zblbli a zapomněli.

  • Žijeme v době Karla Gotta?

    Karel Gott asi zprvu nechtěl, ale přizpůsobil se. Tím se nijak výrazně nelišil od většiny svých kolegů v branži. Měl jenom tu smůlu, že na něj bylo vzhledem k jeho úspěchům doma i venku nejlíp vidět. To však bohužel není žádná věrohodná omluva.

  • Není co oslavovat. Šanci z roku 1989 jsme promarnili

    Co mne nejvíc znepokojuje je snaha podloudně zamaskovat dnešní rozvrat demokracie a triumf „Nových pořádků“ spektakulárními oslavami.

  • Trestní stíhání Babiše, ústavní žaloba na Zemana a diskusní večer KOD

    Bylo a je naprosto legitimní a nutné chtít na „orgánech činných v trestním řízení“, aby případ Čapí hnízdo dotáhly věrohodně a důstojně do konce. Je však nesmyslné představovat si, že nám za nás zpátky vybojují svobodu, kterou jsme sami z velké části prošustrovali.

  • Ústavní žaloba na prezidenta a návrat k polistopadové demokracii

    Požadavek na prezidentův odchod je legitimní, a protože je z ústavy neodpovědný a tedy nesesaditelný jinak než ústavní žalobou, je třeba pokoušet se o ni znovu a znovu a získat pro to i veřejnost. Rozhodnout musí jistě nezávislý soud, ale do toho, zda se věc před něj dostane, má veřejnost právo mluvit.

  • Proboha! Už dávno přece vůbec nejde o žádného Šmardu!

    Situace je zjevná: pan Babiš s panem Zemanem už pana Hamáčka a ČSSD k ničemu nepotřebují. Byla jim užitečná v posledním roce a něco, kdy svou přítomností maskovala to, co se u nás děje, dělala oběma pánům fíkus. Teď už jim jen překáží.

  • Sjednocování pravice?

    Sjednocování pravice bylo téma aktuální v době kolem přelomu tisíciletí. Vzpomněl jsem si na to při četbě článku „Čtyři proti Babišovi“, kterému věnovala v pondělí 29. července Babišova Mladá fronta Dnes celou třetí stránku.

  • Když nebudeme dělat nic, dopadne to špatně

    Není třeba se bát nových voleb: pokud tu ovšem bude někdo, komu je možné dát důvěru. A o to se musíme snažit. Rozhovor pro „Prostor X“ časopisu Reflex.

  • Jediné, co může napravit situaci, jsou nové volby

    Jde o dvě věci: za prvé podání ústavní žaloby na prezidenta, za druhé, nové volby do PS. Rozhovor pro Forum 24, rozhovor pořídil Pavel Šafr.


co týden dal

 

Nečekám spásy od žádné strany; ale budeme nepřemožitelni, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících, kteří beze všeho umlouvání a viditelného spojování, každý v kruhu svém, pracovat budou za stejným cílem. Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žít bezpečně, jestliže nás značný počet spojeni budeme tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organisace nám nepostačí

T. G. Masaryk

nahoru