Vážení čtenáři,
internetové stránky Klubu na obranu demokracie najdete zde. V Událostech je na tomto místě jen jakási upoutávka, která obsahuje základní informace o KOD, aktuality a případné podpisové akce.
Bohumil Doležal
K 16. listopadu 2018 se pod náš podnět podepsalo celkem 2297 občanů. Jejich úplný seznam najdete zde . Připojili se mj. profesor UK Tomáš Halík, signatáři Charty 77 a bývalí disidenti Albert A. Černý, Jiří Gruntorád a Jan Litomiský, dokumentaristka Olga Sommerová, herci Barbora Hrzánová, Pavel Nový, Michal Suchánek a Bára Štěpánová, bývalý premiér ČR Mirek Topolánek, šéfredaktorka Revolver Revue Terezie Pokorná, šéfredaktor Fora 24 Pavel Šafr, historik Petr Blažek ad.
K našemu podnětu připojil svůj podpis poslanec Pavel Žáček, ztotožnili se s ním i poslanci Miroslava Němcová a Miroslav Kalousek. Souhlas s naším stanoviskem vyjádřili senátoři Tomáš Goláň, Jiří Růžička a Ivo Valenta. Proti přejmenování svátku se vyjádřili dále poslanci Martin Baxa, Petr Fiala a Petr Gazdík a senátoři Patrik Kunčar a Miloš Vystrčil.
Sběr podpisů pokračuje! Plný text našeho podnětu najdete zde, svůj podpis můžete připojit zde.
V čem mohou spolupracovat demokratické strany?
Diskusní večer Klubu na obranu demokracie se konal v úterý 20. listopadu 2018 ve Velkém sále Novoměstské radnice. Před 140 diváky v panelu diskuse vystoupili hejtman plzeňského Kraje Josef Bernard a poslanci PČR Miroslava Němcová, Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg. Diskusi uvedl předseda KOD Bohumil Doležal, moderoval ji publicista a komentátor Adam Drda.
Zatím několik fotografií dáváme k dispozici zde, videozáznam najdete zde.
Braňme vládě oligarchů, extremistů a komunistů!
Naše demokracie se rozpadá. Podporujeme veřejnou diskusi a politickou pluralitu.
V našem úsilí nám můžete pomoci.
Veřejná sbírka Klubu
na obranu demokracie
Číslo sbírkového účtu:2600975396/2010 Blíže viz zde
Čeští intelektuálové a politici na počátku normalizace. Příspěvek na sympoziu „Komunismus, dnešek, elity“, které uspořádaly 27. listopadu 2018 časopis Revolver Revue, nakladatelství Triáda a společnost Post Bellum.
To, že by vláda mohla nedůvěru opravdu dostat, je sice v podstatě vyloučené. Přesto je přirozené a správné, když se opozice chopí příležitosti: důležité je, aby byly jasně zformulovány a veřejně řečeny důvody, pro něž má vláda padnout a na nichž bude možné trvat i poté, co tento pokus nevyjde.
Události 17. listopadu 1989 i vše, co pak následovalo, to všechno mělo zcela zásadní význam: lidé dali opět výrazně najevo, že mají toho, v čem dosud mnoho let žili, až po krk. A že se aspoň v hrubých obrysech dokážou shodnout na tom, co chtějí. A právě tohle je dnes třeba oslavovat.
Následujici tři texty se týkají toho, co jsem v říjnu 2018 zveřejnil ke stému výročí založení Československa.
Nečekám spásy od žádné strany; ale budeme nepřemožitelni, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících, kteří beze všeho umlouvání a viditelného spojování, každý v kruhu svém, pracovat budou za stejným cílem. Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žít bezpečně, jestliže nás značný počet spojeni budeme tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organisace nám nepostačí
