indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv
27.8. - 2.9. 2018 příští aktualizace 10.9. 2018
Deutsche Beilage Polski suplement Česká příloha RSS Událostí
 

 

 

Revue Politika

 

Přítomnost - logo
   

© 2000 - 2018 provozovatelem je Bohumil Doležal.

 

 
Právě dnes
obsah

KODVážení čtenáři,
internetové stránky Klubu na obranu demokracie najdete zde. V Událostech je na tomto místě jen jakási upoutávka, která obsahuje základní informace o KOD, aktuality a případné podpisové akce.
Bohumil Doležal

  • Podporujeme premiéra Fialu!

    Klub na obranu demokracie se vyjadřuje ke stanovisku premiéra Petra Fialy k demonstraci, která pod názvem "Česká republika na prvním místě" proběhla v sobotu 3. září na Václavském náměstí v Praze. Souhlasíme s jeho názorem, že každý má právo vyjádřit své postoje a demonstrovat. Zároveň souhlasíme s jeho přesvědčením, že demonstraci svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci, mají blízko k extrémním pozicím a jsou proti zájmům ČR. A vyjadřujeme mu v těchto věcech jasnou a jednoznačnou podporu.
    Pokud s námi souhlasíte, připojte prosím svůj podpis! Plný text naší podpory premiéru Fialovi najdete zde, podepsat můžete zde.

  • Braňme vládě oligarchů, extremistů a komunistů!

    Naše demokracie se rozpadá. Podporujeme veřejnou diskusi a politickou pluralitu.
    V našem úsilí nám můžete pomoci.

    Veřejná sbírka Klubu
    na obranu demokracie


    Číslo sbírkového účtu: 2600975396/2010
    Blíže viz zde

Události, internetový zápisník Bohumila Doležala. Články a poznámky

  • Kdo je největší hrozbou pro demokracii?

    K následujícím řádkům mne inspiroval text Jana Vávry, který zazněl 21. srpna v pořadu Názory a argumenty na Českém rozhlasu Plus. Název byl Kdo je bezpečnostní hrozbou?. Byl zřejmě inspirován mj. projevem maďarského premiéra Viktora Orbána z 23. července na setkání Letní univerzity a Studentského tábora v Tusnádfürdő v rumunském Sedmihradsku.

  • Babišovy Nové pořádky pokračují (s drobnou připomínkou výročí 21. srpna 1968)

    Nemysleme si snad, že díky volbám loni v říjnu je to špatné už za námi. Kdepak! To nejhorší nás nejspíš teprve čeká a „ukrajinský konflikt“ k tomu vytváří úděsnou globální kulisu.

  • V čem to vlastně žijeme (Pokus o portrét našeho dnešního režimu)

    Rád bych shrnul, v čem vlastně žijeme posledních několik měsíců a jak se to něco postupně vyvíjelo v posledních dejme tomu deseti letech. Považuji za nezbytné se o to pokusit, protože se nemohu zbavit dojmu, že se u nás teď čím dál tím víc mluví od věci – a to, nemohu si pomoci, aspoň zčásti i schválně.

  • Ničení demokracie v Česku (Poznámky na okraj nadcházejícího prezidentského běsnění v ČR)

    V roce 1989 nám víceméně nezaslouženě spadla do klína svoboda a demokracie. O obojí jsme po druhé světové válce za vlastního mohutného přispění přišli. Protože máme tendenci moc snadno si vymýšlet a moc rychle zapomínat, rád bych zrekapituloval, jak se něco velmi podobného odehrálo v posledních deseti letech.

  • Kladivo na dezinformace? Komentář, který nemůže být nikdy opožděný

    Pokud má občan pocit, že soudce, legislativec nebo představitel výkonné moci tu povinnost plní špatně, měl by to nahlas a hned říci. Soudy, legislativa i exekutiva tu budou pro kočku, když tu nebude zodpovědný občan, který se dokáže obrany demokratického státu ujmout. V krajním případě třeba i proti exekutivě, legislativě i soudní moci.

  • Sudetoněmecký sněm v Hofu: Sláva! Byla tam jen konzulka!

    Základní sdělení oficiálního českého tisku k „sudetoněmeckému problému“ zní, že vlastně žádný neexistuje. Za první republiky jsme v podstatě drželi středo- a východoevropský standard: tu a tam bylo ovšem nějaké nedorozumění, které pak nafoukl a zneužil Hitler. Jenomže: ve skutečnosti náš hlavní problém se sudetskými Němci (a každý to dobře ví) vůbec nebyla první republika, nýbrž to, co se dělo v letech 1945 -6.

  • Ukrajinská krize: pád prohnilého míru a jeho důsledky

    Nynější události znamenají hluboký, řekl bych, že definitivní otřes světového uspořádání ustaveného po porážce hitlerovského Německa a jeho spojenců v roce 1945. Přinášejí konečné svědectví o falešnosti a prohnilosti toho uspořádání, což si nikdo nechce připustit. A zároveň je to první krok v pokusu o obnovu ruského impéria z doby jeho největší slávy.

  • Na okraj vítězného devátého května – I. část

    Nadchází výročí, které hraje v českém pojetí nejnovějších dějin klíčovou roli: devátý květen 1945. V letech 1948–1989 (a asi už pár let předtím) měly u nás duté oslavy „osvobození“ charakter zároveň potěmkiniády i větší či menší veřejné buzerace. A v posledních letech spousta lidí vědomě i nevědomě usiluje o to, abychom se k těmto předlistopadovým manýrám aspoň trochu vrátili.

  • Na okraj vítězného devátého května (dokončení)

    kdo je tady z hlediska demokratické politiky a schopnosti konsensu „down“? Češi, nebo Němci?

  • Nesouvislé poznámky k politické situaci

    Jako spousta lidí jsem teď zavalen přívalem povětšinou divokých a odporných informací. Mám potřebu se s nimi vyrovnat: posledních třicet let jsem dělal politického komentátora i proto, abych se z takových informací nezbláznil. Taky mám potřebu něco důležitého nezamlčet předtím, než natáhnu bačkory. To, co dávám k dispozici, jsou vlastně jen nesouvislé poznámky na téma reálpolitika, proč by nám Američané měli pomáhat, realistická analýza a „the Germans down“. Hrozně nerad bych si je nechal jen pro sebe.

  • Proč je třeba číst babišoviny (I. část)

    Chtěl bych reagovat na pár detailů, z nichž se budují mediální hradby čarodějnické pevnosti babišismu. Nenamlouvejme si, že neexistuje, nebo že už neexistuje. Že jsme babišismus porazili v loňských parlamentních volbách a stala se z něho „normální opozice“. Je všude kolem nás. Je ho plno a je silný. A je třeba se mu opřít, pokud to vůbec ještě jde.

  • Proč je třeba číst babišoviny (II. část)

    Možnost řešení nynější „ukrajinské krize“ není, že si Putin a Biden sednou ke stolu a společně se podělají. Situace vyžaduje odvahu. Odvaha nevylučuje dobrou vůli, ale dobrou vůli ve správnou chvíli. Když se Kennedy rozhodl stáhnout rakety z Turecka, projevil dobrou vůli ve správnou chvíli. Když se Chruščov předtím rozhodl podloudně propašovat rakety na Kubu, projevil zlou vůli v nepravý čas.Pokračování článku, jehož první část vyšla na Bubínku Revolveru 9. 4. 2022 (viz zde)

  • Agrese vůči Ukrajině: k čemu je vlastně dobrá OSN?

    Důvody slabosti OSN jsou v podstatě historické. To, co vzniklo v roce 1945, nebylo společenství demokratických států světa, vzešlé z vítězství dobra nad zlem, ale hostinec z Orwellovy farmy zvířat, kde společně za jedním stolem sedí farmáři a čuňata - a už se často ani nepozná, kdo je farmář a kdo čuně


co týden dal

 

Nečekám spásy od žádné strany; ale budeme nepřemožitelni, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících, kteří beze všeho umlouvání a viditelného spojování, každý v kruhu svém, pracovat budou za stejným cílem. Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žít bezpečně, jestliže nás značný počet spojeni budeme tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organisace nám nepostačí

T. G. Masaryk

nahoru