indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv
6.2. - 19.2. 2017 příští aktualizace 27.2.2017
Deutsche Beilage Polski suplement Česká příloha RSS Událostí
 

 

 

Revue Politika

 

Přítomnost - logo
   

© 2000 - 2014 provozovatelem je Bohumil Doležal.

 

 
Právě dnes
obsah

KODVážení čtenáři,
internetové stránky Klubu na obranu demokracie najdete zde. V Událostech je na tomto místě jen jakási upoutávka, která obsahuje základní informace o KOD, aktuality a případné podpisové akce.
Bohumil Doležal

  • Klub na obranu demokracie proti pokusu o ochromení veřejnoprávních médií


    Klub na obranu demokracie se obrátil na poslance Poslanecké sněmovny PČR. Seznámil je se svým stanoviskem k návrhu novely zákonů o veřejnoprávních médiích, který se zrodil v iniciativě Svobodu médiím a osvojila si ho skupina poslanců PČR. Zároveň je požádal o podporu. Návrh novely obou zákonů je pokusem o ochromení veřejnoprávních médií v citlivém období před volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhnou v příštím roce a budou mít rozhodující význam pro další osud naší země. Je to zároveň výraz pohrdání parlamentní demokracií a demokratickou politikou. Parlament ČR a v tomto případě Poslanecká sněmovna je ztělesněním politické plurality v naší zemi a je kompetentní podílet se na vytváření rad ČT a ČRo. Naše stanovisko jsme dali na vědomí i ředitelům ČT a ČRo a předsedům mediálních rad. Jeho plný text najdete zde.

  • Demokratické minimum pro demokraty zleva i zprava.


    11. listopadu uplynulo 27 let ode dne, kdy nezávislá skupina Demokratická iniciativa požádala tehdejší (komunistické) ministerstvo vnitra o registraci jako demokratická politická strana působící mimo „Národní frontu“. Klub na obranu demokracie, v němž se angažuje i řada někdejších účastníků DI, vydává při té příležitosti „programové minimum“ anno 2016. Je určeno pro občany ČR, členy a voliče demokratických politických stran. Hlásíme se k parlamentní demokracii, českým demokratickým tradicím, polistopadovému demokratickému režimu a k naší příslušnosti ke  společenství demokratických států, zhmotněnému v EU a v NATO. Odmítáme pokusy o spojení politické, ekonomické a mediální moci do mnohofunkčního útvaru ohrožujícího demokracii. Odmítáme i falešné spasitelství.
    Plný text Demokratického minima najdete zde. Pokud s námi souhlasíte, připojte se prosím i vy: můžete tak učinit zde. Naše akce je směrována k volbám do Poslanecké sněmovny v příštím roce, do té doby budeme oslovovat občany organizované v politických stranách i nestraníky.

  • Veřejná sbírka na podporu činnosti KOD

    Klub na obranu demokracie otevřel veřejnou sbírku na podporu své činnosti. Sbírka se koná za účelem pořádání společenských, kulturních, informačních a vzdělávacích akcí, organizace debat a seminářů a provádění informační a propagační činnosti o aktuálních tématech. Zároveň bude sloužit k vydávání tištěných a elektronických publikací. Cílem klubu je hájit demokratické uspořádání a právní řád a také podporovat vzdělanost v oblasti politiky a zvyšovat zájem o politiku mezi občany. Velice děkujeme za každý finanční příspěvek. Stručnou programovou prezentaci KOD najdete zde.
    Číslo sbírkového účtu: 2600975396/2010 (Fio banka)

  • Pražská výzva 2016

    Klub na obranu demokracie k 17. listopadu. Problémem je nejen Zeman, ale i Babiš. Rozhodující budou volby do PS v příštím roce. Braňme demokracii proti autokracii, oligarchii a buranokracii.

  • Demokratické minimum

    Demokratické minimum pro demokraty zprava i zleva.  Základní programové teze na období do voleb  do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

  • Demokraté pro volby do Poslanecké sněmovny

    Chceme oslovit členy demokratických politických stran, aby přiměli svá vedení k důslednější obraně demokracie. Je to aktuální v souvislosti s volbami do PS v příštím roce: plný tep naší výzvy najdete zde, připojit svůj podpis pod ni můžete zde.

Události, internetový zápisník Bohumila Doležala. Články a poznámky

  • K námluvám Sobotky s komunisty: Antibabiš je pozitivní program!

    Základní konflikt volebního roku 2017 není konflikt mezi „pravicí“ a „levicí“, jako ve spořádaných dobách fungující demokracie. Nýbrž mezi demokracií na jedné a oligarchií a autokracií na druhé straně. Pokud si to pan Sobotka nepřipustí, je triumf Andreje Babiše v říjnových volbách neodvratitelný.

  • Nejvyšší státní zástupce ve víru Babišovy sametové revoluce

    Nezávislost státních zástupců prý v nynější době nikdo nerozporuje. Já ji rozporuji velmi důrazně, zejména po tom, co tu v posledních čtyřech letech někteří z nich vyváděli. Státní zástupce musí být závislý na demokratickém státu a jeho institucích a musí hájit jejich zájmy. Měl by přitom ovšem být politicky neutrální. To jest, neměl by se např. dostávat bezděčně či jinak do vleku různých politických dobrodruhů a uchvatitelů.

  • Nová „kauza Lidových novin“: Koudelkiáda

    Situace není zvlášť růžová. Babišovy demagogické řeči o politicích, co nemakali a kradli, a obyčejných lidech v čele s miliardářem, jenž nás přišel spasit, a především čarovná moc „politické síly“ pořád ještě zabírají. Problém přitom není s normálními, řadovými lidmi. Ty je většinou možné rozumnými argumenty přesvědčit. Problém je s tzv. elitami.

  • O AUTOROVI

     

  • Rozvrat české demokratické politiky

    V tomto textu bych rád vypsal, jak vidím vývoj české politiky od listopadového převratu v roce 1989 po dnešek. Rád bych shrnul své názory, vyjádřené v různých komentářích i programových textech, do nějakého celku. Výklad jsem opatřil jakýmsi osobním úvodem, aby bylo zjevné, co mne v životě utvářelo a z čeho dnes vycházím. Text jsem psal pro Svobodné fórum. Jednotlivé jeho části najdete zde (začátek) i dále v obsahu.

  • II. Křivolaké cesty polistopadového režimu

    Po listopadu 1989 se vytvořily základy demokratického politického uspořádání. Vznikly „Staré pořádky“, polistopadový demokratický režim. Považoval jsem ten stát za svůj a byl jsem k němu při vší kritice loajální. Jde mi o to, proč toto uspořádání, skončilo v letech 2012-14 politickým rozvratem.

  • III. Velká protikorupční revoluce

    Popis revoluce: „Pražské jaro“ roku 2012, které nakypřilo terén, a revoluční rok 2013, řada významných politických změn, které přepsaly politické uspořádání České republiky. Byly to vesměs změny k horšímu.

  • IV. Rekonstrukce státu

    Náš stát je bezpochyby třeba rekonstruovat. Představy iniciativ jako Vraťte nám stát nebo Rekonstrukce státu jsou ovšem ujeté. Nejde o morální obrodu nebo o obrodu právního řádu, ale nejprve o obrodu politiky: obnovu funkčních politických stran a funkčních kritickým médií. Začít by měl každý od sebe.


co týden dal

 

Pondělí 31. října: (ještě ke show Jana Krause) K událostem kolem 28. října mám malou poznámku, vlastně minikomentář (už jsem do této rubriky dlouho nic nenapsal). Týká se zákazu a následného povolení Show Jana Krause v předvečer státního svátku. Je možné rozvíjet různé teorie o tom, kdo vlastně za tím stál a kdo to organizoval. Dokud ovšem nikdo nepřinese důkazy dostatečně jednoznačné, aby s nimi mohl vystoupit na veřejnost, je třeba brát to, co se na Primě v Show Jana Krause odehrálo, věcně a věcně to popisovat. Jednak je to slušné a jednak i to má smysl. Jednoznačné Z právního hlediska se k tomu ve Svobodném fóru vyjádřil Aleš Rozehnal (viz zde). Já se omezím na několik v podstatě diváckých poznámek.

Za prvé: jistě bylo zcela na místě a taky v duchu a v tradici toho pořadu (nesleduji ho ovšem pravidelně, jenom příležitostně), že si pan Kraus vybral jako hosty pana Bradyho a pana Hermana a že je uvedl jako první. Ten případ hýbal už tehdy českou veřejností Je také přirozené, že oba neoplývaji běžnými city k prezidentovi a jeho týmu a mají k tomu pádné důvody.

Za druhé: jiný případ je minidemonstrace naaranžovaná na počátku pořadu. Nejde v první řadě o to, že její aranžmá bylo poněkud směšné ve chvíli, kdy se mediální scéna otřásala kritikou nemožného prezidentova postupu, ani o to, že sloužila spíš než ke kritice Zemana k sebeprezentaci zúčastněných, mezi nimiž nechyběl šéf Babišova Think-tanku Institut pro politiku a společnost Jan Macháček, ani o to, že šlo o směšnou nápodobu počátků Občanského fóra z roku 1989. Jde o to, že to bylo něco, co se z dosavadního pojetí Krausova pořadu dosti vymykalo. To neznamená, že by to snad proto bylo nepřípustné, jen že do měl pan Kraus předem s kompetentními lidmi z redakce Primy dohodnout, že to byla věc oboustranné domluvy, v níž má z věcných, nikoli jen formálně právních důvodů právo se vyjádřit i TV Prima jako její účastník a má právo uplatnit své výhrady. Místo toho se pan Kraus tváří jako někdo, kdo si může diktovat „z hlediska vyššího principu mravního“. To právo by měl, kdyby mu byli zabránili pozvat pana Bradyho a Hermana do studia a zasahovali do toho, co smějí či nesmějí říkat. Ne když měli výhrady k úvodnímu spektáklu (uznávám, že jsem podjatý, ten začátek, jak z předchozího ostatně vyplývá, mi připadal směšný a nemravný).

A ještě malá poznámka na okraj: v úvodu vystoupila i herečka Bára Štěpánová. Jako jediná zmínila ve svém kratičkém vystoupení nejen Zemana, ale i Andreje Babiše. Právě její příspěvek byl však vystřižen (moc by mne zajímalo, jak se při jejích slovech tvářil Jan Macháček). A to není všechno: její příspěvek vypustila produkce Krausova pořadu, a žádná TV Prima. Čili: na jednu stranu si na cenzuru stěžují, na druhou ji sami provádějí. Přitom člověk nemusí moc spekulovat, aby přišel na to, že shromážděným velmi vyhovuje, když jim za zády v celonárodní jednotě vykukuje (symbolicky) i Andrej Babiš. V jednotě je síla.

A abych byl docela objektivní: Bára Štěpánová mluvila o „monstru na Hradě“ a o „pánovi ze Slovenska“. Chápu, že s tím prvním pojmenováním mohla mít produkce Krausova pořadu problém, i když lidem hříšně zaujatým (k nimž, jak pokorně vyznávám, patřím), zní libě. Taky si nejsem jistý, zda výraz „monstrum“ je v případě pana prezidenta úplně přesný, zda poněkud nepřeceňuje jeho význam. Já si vždycky, když ho vidím v akci, vzpomenu spíš na zprávy z našich médií, že do Evropy dorazila z USA móda „zlých clownů“. Taky je tu příkaz z knihy, na niž dám, „buďte prostí jako holubice a opatrní jako hadi“. Nicméně: jeden jediný člověk se v tom spektakulárním úvodu pokusil aspoň naznačit, že prezident Zeman je jen součást širšího problému, a hned ho ze živého sousoší “občanů z Calais“ (taky mi to připomínalo petřínské panoráma „Studenti brání Prahu před Švédy“, případně Muchovu Slovanskou epopej) takříkajíc vytesali.

Nečekám spásy od žádné strany; ale budeme nepřemožitelni, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících, kteří beze všeho umlouvání a viditelného spojování, každý v kruhu svém, pracovat budou za stejným cílem. Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žít bezpečně, jestliže nás značný počet spojeni budeme tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organisace nám nepostačí

T. G. Masaryk

nahoru