Vážení čtenáři,
internetové stránky Klubu na obranu demokracie najdete zde. V Událostech je na tomto místě jen jakási upoutávka, která obsahuje základní informace o KOD, aktuality a případné podpisové akce.
Bohumil Doležal
Klub na obranu demokracie k opatřením ohledně koronaviru.
Evropská unie zaznamenává nebezpečí, že vlády některých zemí využijí krizi k tomu, aby posílily své mocenské kompetence. Současnému establishmentu v ČR a spřízněným médiím se podařilo rozpoutat hysterii a prosadit opatření, jejichž nynější podoba je krajně problematická. Jde zejména o způsob uzavření hranic a o takovou podobu nařízení nosit roušky, jaká jinde v EU nemá obdobu. Obracíme se na poslance opozičních demokratických stran, aby v těchto věcech požadovali zásadní zásadní změny. A prosíme představitele Evropské unie, aby situaci u nás věnovali pozornost a porozumění.
Plný text prohlášení najdete zde. Pokud s námi souhlasíte, připojte svůj podpis zde.
Prohlášení Klubu na obranu demokracie.
KOD oceňuje všechny, kdo se bez ohledu na riziko starají, aby naše společnost fungovala. Zároveň varujeme před těmi, kdo se pokoušejí zneužít pocitu ohrožení k prosazení nekalých cílů.
Naše společnost je společnost občanů stojících na vlastních nohou, svobodně se rozhodujících a zodpovědných. Patří k ní ti, kteří jsou široce označováni jako OSVČ.
Stav nouze toto pojetí společnosti zasahuje. Mělo by být přezkoumáno, zda opatření, která ty lidi postihují, neznamenají obcházení ústavy. A je třeba vzít v úvahu, že stát za ně nese spoluzodpovědnost . Způsob a objem odškodnění proto nesmí být stanoven státním diktátem, ale dohodou s nimi.
Podporujeme iniciativy demokratických politických stran i nezávislých iniciativ v tomto směru a žádáme je o větší razanci. Plný text našeho prohlášení najdete zde. Prosíme, připojte se podpisem zde.
Pod naši výzvu se podepsalo za necelé tři dny 6789 občanů. Je to dosud naše nejúspěšnější podpisová akce. Seznam signatářů dáme k dispozici co nejdříve. Ze známých osobností veřejného života ji podepsali mj.: Petr Blažek, historik, Jan A. Dus, klasický filolog, Anna Geislerová, herečka, Ester Geislerová, herečka a vizuální umělkyně, Jiří Gruntorád, knihovník, Radkin Honzák, psychiatr a spisovatel, Barbora Hrzánová, herečka, Stanislav Kolíbal, sochař, Miroslava Němcová, poslankyně PS PČR, Richard Nemčok, rocker a signatář CH77, Jakub Noha, písničkář, Terezie Pokorná, šéfredaktorka Revolver Revue, Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíků, Joel Ruml, evangelický farář, Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, Pavel Šafr, novinář, Bára Štěpánová, herečka, a vysokoškolští učitelé: Libor Grubhofer, prof. RNDr. CSc., biochemik, František X. Halas, prof. PhDr., CSc, Lenka Karfíková, prof. Dr. theol., vysokoškolská učitelka, Ladislav Machala, prof. MUDr., Ph.D., lékař a vysokoškolský učitel, Jan Payne, doc. PhDr., MUDr., Ph.D., docent UK, Martin Procházka, prof. PhDr, CSc., univerzitní učitel, Pavel Švanda, prof., spisovatel a publicista, Pavel Zatloukal, prof. PhDr, vysokoškolský pedagog.
Seznam všech signatářů najdete zde.
Braňme vládě oligarchů, extremistů a komunistů!
Naše demokracie se rozpadá. Podporujeme veřejnou diskusi a politickou pluralitu.
V našem úsilí nám můžete pomoci.
Veřejná sbírka Klubu
na obranu demokracie
Číslo sbírkového účtu:2600975396/2010 Blíže viz zde
To, proti čemu je třeba demonstrovat, není jen Babiš a vláda, nýbrž babišovské „Nové pořádky“ vcelku: to znamená Babiš, Zeman, Okamura, Filip a ti, co se k nim připojili. Nejde o to, jmenovat a odvolávat Babišovi nezávislé ministry, nýbrž usilovat demokraticky o odstranění Nových pořádků jako celku. A přesvědčit veřejnost, která dnes ve velké míře Nové pořádky podporuje.
Události, internetový zápisník Bohumila Doležala. Články a poznámky
„To“ co dnes u nás zažíváme, není promyšlené spiknutí proti svobodě a demokracii. Prostě se to tak nějak semlelo a hlavní roli hraje naše vlastní indolence. Není to stejné jako to, co jsme zažívali v letech 1945-1989, jen srovnatelně hnusné. Dějiny se tentokrát, jak zní pěkný Marxův postřeh, opakují jako fraška.
Establishmentu Nových pořádků dnes zkrátka všechno projde. Samotnou nemoc nechci bagatelizovat. Chování veřejnosti však bohužel nesvědčí ani tak o ukázněné a uvědomělé jednotě národního kolektivu, jako spíš o tom, co všechno si dnes naše vyděšené obyvatelstvo nechá líbit. Snad to máme v genech.
Výsledkem takového zápasu o holý život, v němž jsme se pro jeho zachování postupně vzdali naší demokracie, naší svobody a toho, čemu věříme, nemůže být nic jiného než vlčí smečka.
Archetyp mor: Žádný z nás neví dne ani hodiny. Hlavní pocit je strach, příkazem dne je kázeň a poslušnost. Není zcela jasné, co má smysl poslouchat a co ne a koho je třeba poslouchat. Jak velké pole se otvírá pro různé politické darebáky s postranními úmysly!
Nesmíme se v afektu a z nepozornosti ve věcech demokracie, občanských a lidských práv vzdávat kousek po kousku, krůček po krůčku toho podstatného, na čem stojíme a s čím padáme. A nesmíme se vzdávat víry, o niž jsou naše zásady opřeny. Říká se tomu salámová technika.
Jistě, situace je mimořádná a vyžaduje mimořádných kroků. To ovšem neznamená, že by nebylo možné a potřebné o nich průběžně a kriticky hovořit. A kriticky, tj. taky kriticky, se musí mluvit už proto, že s „mimořádností“, resp. „dočasností“ máme u nás špatné zkušenosti.
Zdaleka to neznamená, že bychom si všichni pod praporem údajně hrozící apokalypsy (možná je opravdu na obzoru, možná ne) rovnou padli do náručí (aspoň na čas, jak říká pan Fendrych). A že bychom měli zapomínat na jistou ostražitost a nedívat se našim bližním, jako je např. pan Babiš, velmi pozorně a pečlivě pod prsty.
Nečekám spásy od žádné strany; ale budeme nepřemožitelni, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících, kteří beze všeho umlouvání a viditelného spojování, každý v kruhu svém, pracovat budou za stejným cílem. Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žít bezpečně, jestliže nás značný počet spojeni budeme tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organisace nám nepostačí
