Sobota 1. prosince: Bruselská Dohoda o Temelínu vzbudila na české politické scéně spíše souhlas (pouze ODS protestuje proti její právní závaznosti). V Rakousku panuje spíše zklamání (nepodařilo se dosáhnout toho, aby byla elektrárna odstavena). Je ovšem otázka, jak bojových forem nabyde. Když Schüssel prohlásil, že každý ze signatářů bude mít doma problémy s tím, aby vysvětlil svůj podpis, měl, jak se zdá, pokud jde o sebe a Rakousko, pravdu ještě o něco větší, než pokud jde o Zemana a ČR.

komentář

Případ s uzbeckým disidentem Solichem zraje v pěkný skandál. Ozvaly se úctyhodné zahraniční organizace (Amnesty International, PEN-kluby), o věc se zajímají úctyhodné americké listy (Washington Post, New York Times). Pokud česká policie naletěla uzbeckému diktátorovi, bude se ona i Česká republika mít za co omlouvat.

Rumunsko výrazně zpřísnilo podmínky, za nichž mohou jeho občané cestovat na Západ (a to je z Rumunska taky k nám). Tlak EU a ČR na vízovou politiku teď poněkud zkomplikuje cestování do zahraničí těm rumunským občanům, pro které to není jen obyčejná turistika do ciziny, tj. sedmihradským Maďarům. I z toho důvodu by bylo dobré, kdyby ČR na víza zatím zapomněla.

Pondělí 3. prosince: Karel Kühnl poděkoval nedělnímu sněmu DEU, který rozhodl o sloučení DEU s US, slovy: "Děkuji, že jste umožnili spojení slušných lidí. Slušní lidé vyhrají příští rok volby." Nechápu, proč pan stínový premiér cítí potřebu označit své politické oponenty za dobytek. Soutěž politických stran je v první řadě soutěž programů, a až v druhé soutěž morální krásy. Čtyřkoalice by měla přesvědčit voliče o tom, že mají lepší program než jejich oponenti, a ne o tom, že oponenti jsou ještě větší darebáci.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Wagnerová se v rozhovoru pro Právo vyslovila proti tomu, aby politici vyvíjeli tlak na soudce.

poznámka

Železného spolupracovník Rozehnal, toho času ve vazbě, byl obviněn z neoprávněného držení platební karty. Zločin spáchal údajně takto: kolegovi, kterého vezl v autě, vypadla z kapsy nebo peněženky platební karta. Ztrátu zjistil a kartu zablokoval. Nato Rozehnal kartu našel a dotyčného o tom informoval. Nestačil mu ji však vrátit a při domovní prohlídce ji zabavila policie. Poučení: najdete-li někde cizí platební kartu, buď ji nechte ležet, nebo ji neprodleně zničte. Jinak riskujete pobyt na Pankráci.

Petr Uhl se v Právu opět obouvá do zločinů "církve" (má na mysli asi katolickou) a srovnává je se zločiny komunismu. K Uhlovu textu se pokud to stihneme, ještě vrátíme.

V regionálních volbách na Slovensku dopadlo nejlépe dle očekávání HZDS. Ve třech z osmi žup získalo většinu samo (v trenčínském kraji obsadilo všech 45 křesel), v dalších dvou v koalici s levicovými stranami. Pravice vyhrála v Bratislavě, v Košicích a v Nitře, kde získala přesvědčivou většinu Strana maďarské koalice (31 z 52 křesel). To je komické, protože osm krajů bylo prosazeno proto, aby Maďaři neměli nikde silnější pozice. Pěkný přehled výsledků podává deník Sme, ale právě Nitranský kraj v něm chybí. Účast voličů byla ještě nižší než u nás, asi 26%. Je zajímavé, že právě na Slovensku, kde by kraje mohly trochu stabilizovat politickou situaci, pro níž jsou příznačné opakující se výměny stráží mezi Mečiarem a jeho oponenty, není o krajské volby mezi lidmi zájem.

Duo Kubík - Slonková píše tentokrát také o skandálech čtyřkoalice, případně US. Ovšem s tím, že "čtyřkoalice se poprvé dostala do podezření, že s jejím financováním není vše v pořádku" (a co problémy KDU a ODA), kdežto u ODS a ČSSD jde "o další z dlouhé řady pochybností o jejich stranickém financování". Zatím to vypadá jen jako alibi, budou muset ještě trochu přidat.

Úterý 4. prosince: Před soudem stanul ministr Obzina a několik vysokých důstojníků StB. Jde o akci Asanace, při níž StB nutila nevybíravými prostředky signatáře Charty77 k emigraci. Pan Obzina přišel k soudu očividně v dobré náladě (viz foto v Právu). Podle něho byla celá akce povahy charitativní: měla prý za cíl jen to, aby byly v minulosti zamítnuté žádosti chartistů o dlouhodobý pobyt v cizině nebo o vystěhování znovu přezkoumány a kladně vyřízeny. Pro dosažení tohoto ušlechtilého cíle byla StB ochotna udělat leccos: např. vniknout do bytu jedné signatářky a brutálně ji zmlátit. Pan exministr je zkrátka veselá kopa.

Václav Havel poskytl rozhovor CNN: slíbil USA podporu při případném útoku proti Iráku (jsme údajně první země, která to učinila, horlivost hodná kadeta Bieglera) a vyjádřil se znovu na téma Rusko: už nehovořil o tom, že by nemělo mít přednost před Indií, ale zapěl na správnou notu: ČR má s Ruskem dobré vztahy, lze vítat zlepšení vztahů mezi NATO a Ruskem a USA a Ruskem. Bude nutné posoudit, jak by přátelství utužené po 11. září mělo být organizováno v praxi, nepostačí jen nahrazení výboru komisí či naopak. Jeho osobními přáteli jsou Gorbačov i Jelcin, mrzí ho, že dosud neměl příležitost setkat se s Putinem. Cituji v této souvislosti věštecká slova Martina Daneše z Mladé fronty dnes: "Nejspolehlivějším korektivem prezidentových představ někdy méně, jindy totálně odtržených od reality se ukázal jeho proamerikanismus. Po konzultaci s americkými přáteli Havel nejednou pozměnil svůj názor. Lze očekávat, že i v otázce přizvání Ruska do Severoatlantické rady Havel otočí, až mu z Washingtonu vysvětlí, jak se věci mají." Není mi jasné, proč musí český prezident hrát roli druhého mluvčího Bílého domu, navíc s poněkud dlouhým vedením. Václav Havel v rozhovoru pro CNN mimo jiné prohlásil, že se Češi neobávají teroristických útoků proti své zemi, protože chápou, že nejsou jen občany naší země, nýbrž že jsou občany této planety. Na toto téma uspořádáme příští anketu.

Obvinění Železného advokáta Rozehnala z neoprávněného držení platební karty totálně splasklo. Vypadá to, že policie je pod velkým tlakem (na soudním řešení případu mají velký zájem Američané, nepřímo to dal nedávno najevo americký velvyslanec v Praze; musím přiznat, že se jim moc nedivím) a neví si s případem rady. Zjevně zabavila v Rozehnalově advokátní kanceláři dokumenty, které s případem vůbec nesouvisí. To, že jich pak část vrátila, ji neomlouvá. Ke zprávě se ještě vrátíme.

Rakouská FPÖ trvá i nadále na odstavení Temelína a nehodlá dát souhlas ke vstupu ČR do EU, pokud se tak nestane (rakouská vláda musí podle paní Riess-Passerové rozhodnout jednomyslně. Ohlas bruselských dohod v rakouské veřejnosti je spíše příznivý: podporuje je sice slabá většina (52% proti 41%), ale 88% Rakušanů považuje za nerealistické žádat od ČR zastavení Temelína, Pro vetování vstupu ČR do EU je jen 28%, pro jednání 67%. Snad se podaří rozbouřené vášně utišit.

Mladá fronta Dnes odhalila, že i Unie svobody dostává sporné dary. Unie svobody promptně reagovala tím, že je vrátí. Lidovci se k něčemu takovému nerozhoupali. O tom informuje dnešní zpravodajství MfD. Současně přináší přehled všech černých hříchů ODS v této oblasti z poslední doby. Lepší nevtíravou volební propagandu pro posílení pozice US ve čtyřkoalici a čtyřkoalice vůči ostatním stranám si lze těžko představit.

Středa 5. prosince: Delegáti zemí EU odsouhlasili informaci o uzavření procesu mezi českou a rakouskou vládou ohledně elektrárny Temelín včetně toho, že závěry budou součástí protokolu o přistoupení ČR k EU a budou mít právní závaznost, ovšem jen pro Česko a Rakousko. Zdá se, že je reálná naděje na urovnání nepříjemného konfliktu, o nějž se zasloužily všechny polistopadové české (a zpočátku i československé) vlády. Zase jednou jsme měli víc štěstí než rozumu. Nespokojen je jedině Václav Klaus, který se domnívá, že záležitost měla být řešena bilaterálně, bez účasti EU. Tomu nerozumím, Verheugen zaručil objektivitu procesu jednání a nepochybně se zasloužil o rozumný kompromis.

Unie svobody díky světici, kterou má v čele, vrací podezřelé dary, ostatní si je ponechávají. Vypadá to tak, že každý sponzorský dar by měl mít za následek, že obdarovaná strana donátora nějak pořádně poškodí, aby dokázala svou počestnost. Jinak riskuje, že se stane podezřelou. Daleko jednodušší a v nynější situaci správnější by bylo dary zakázat. Strany by měly žít jen ze státních příspěvků. Jediný nepříznivý důsledek bude vzrůst nezaměstnanosti v hlavním městě Praze (o dvě osoby: paní Slonkovou a pana Kubíka).

Ve Velké Británii musí policie upozorňovat řidiče na úseky, kde měří rychlost, protože si část pokut může ponechat na krytí provozních nákladů. Naše policie to naštěstí nesmí. V ČR, kde dopravní předpisy, aspoň pokud jde o povolenou rychlost, nedodržuje nikdo (toho, kdo by je chtěl dodržovat, ostatní "účastníci silničního provozu" via facti donutí, aby tak nečinil), by něco podobného bylo absurdní. Také nechápu, proč mají být povoleny detektory radarů, to je maření práce policie.

Vladimír Železný se sešel v Bratislavě se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou. Jeho vylíčení tohoto setkání je tak legrační, že se k němu ještě vrátíme.

fejeton

Anketní otázka dnešní MfD zní: nese podle vás hlavní zodpovědnost za nejasnou situaci s vysíláním TV3 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání? odpovídáme: ne, hlavní odpovědnost nesou čeští politici zprava, zprostředku i zleva, kteří z populistických důvodů a zbabělosti vymysleli, že cizáci nesmí vlastnit televizní licence.

Čtvrtek 6. prosince: Václav Klaus vystoupil v Evropském parlamentu na setkání zástupců Evropského parlamentu s předsedy parlamentů kandidátských zemí EU. Vyslovil se s despektem o "plíživém sjednocování" Evropy. Musí se prý zastavit pohyb od mezivládního přístupu k nadnárodnímu. Je pro zachování role národních parlamentů a proti posilování role Evropského parlamentu. Ohradil se proti tomu, že se teroristických útoků z 11. září zneužívá pro "plíživé poevropšťování vnitřní, obranné a bezpečnostní politiky". Je přesvědčen, že skutečné kořeny terorismu jsou v protiliberálních, protidemokratických, protitržních, protikapitalistických a protiamerických pozicích a ideologiích, které vidíme kolem sebe". Z těchto důvodů žádal (jako jediný z kandidátských zemí), aby ze společného prohlášení účastníků byla vypuštěna věta o potřebě posílit EU v reakci na atentáty. Nikdo ze zástupců kandidátských zemí ho nepodpořil. Klausovo tvrzení o kořenech terorismu je fanatický nesmysl. Navíc je otázka, zda na setkání, na němž byl nikoli jako soukromá osoba nebo předseda ODS, nýbrž jako předseda parlamentu, může prosazovat své osobní postoje a program své strany. Předseda parlamentu by měl při takové příležitosti prezentovat většinový názor, respektive názor, k jehož vyslovení byl sněmovnou zmocněn. To se nestalo.

Prezident podpoří nezávislé kontrolní úřady proti moci, píše Právo. Pokud je to autentická prezidentova formulace, je to něco neuvěřitelného. Proti jaké moci? Legislativě, exekutivě, soudům? Kontrolní úřady jsou taky součástí "moci". Z Havlova prohlášení čiší podivný anarchismus.

Miloš Zeman se nakazil od ODS a plánuje (tentokrát spolu s představiteli dalších visegrádských zemí) spolupráci Visegrádu s Beneluxem. Máme ovšem bližší sousedy "naší váhové kategorie", Slovinsko a Rakousko, neměli bychom začít tam? Právo informuje o provedení díla "Jana z Teplé" Oráč a smrt. Nikde ani slovo o tom, že jde o jednu ze základních památek německé literatury (která ovšem vznikla v Čechách). Zjevně byla zkonfiskována na základě Benešových dekretů.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kritizuje poslední pořad Naostro s místopředsedou rady Štěpánkem. Ke zprávě se vrátíme.

Pátek 7. prosince: Poslanecká sněmovna požádala svého předsedu Václava Klause, aby vysvětlil své výroky na setkání v Bruselu. Kolem této záležitosti se zvedl tak mohutný mediální rozruch, že ji ani Události nemohou přejít bez komentáře.

komentář

Podle Václava Klause jsou skutečné kořeny dnešního terorismu a násilí "v antiliberálních, antitržních, antikapitalistických, antiamerických pozicích a ideologich, které vidíme kolem sebe." Až se jednou Václav Klaus rozhodne vysvětlit národu, proč vyhynuli dinosauři, nepochybně to zdůvodní jejich antiliberálními, antikapitalistickými, antitržními a antiamerickými pozicemi.

KDU údajně tvrdě požaduje na ODA, aby do 15. ledna buď uhradila svůj šedesátimilionový dluh, nebo ho převedla na někoho jiného. Jinak hrozí, že se zasadí o vyškrtnutí zástupců ODA ze čtyřkoaličních kandidátek.

poznámka

Vyšetřování případu Železný - Rozehnal nabývá zvláštních forem, které mi nejsou úplně neznámy. Železný dostal "osmačtyřicítku" (vlastně jen čtyřiadvacítku, všechno se zlepšuje). Finanční úřad provede kontrolu Rozehnalových daňových aktivit. Rozehnalův právník Monsport má na krku stížnost Úřadu vyšetřování, že se pokusil zasáhnout do nezávislosti práce vyšetřovatele (bude ji prověřovat Advokátní komora). Panu doktorovi sice přeji, že si trochu odzkouší, jak to za jeho prokurátorování vypadalo na druhé straně barikády, ale celkově je důvod k neklidu. Samozřejmě jde o v zásadě trestně právní záležitost, ale zdá se, že "orgány činné v trestním řízení" v jakési zuřivé bezmocnosti sahají k prostředkům dosti podivným. Pokud by se to zaběhlo, vrátíme se v časové smyčce o víc než deset let zpátky.

Politici z druhé půle kandidátek, spojte se! V Poslanecké sněmovně se teď jedná o snížení procenta preferencí, potřebného na vzestup v kandidátní listině. Doposavad bylo k vzestupu v pořadí zapotřebí 10% preferencí A to se nepodařilo skoro nikomu. Poslankyně Volfová (jedna z postižených) navrhuje tři procenta. Zdá se, že se prosadí kompromis (5 - 7 %). Jde o pohyb směrem k občanské společnosti (to znamená anarchii). Dalo by se to ještě všelijak zdokonalovat (kandidátka by se např.mohla rovnat seznamu celé členské základny ap.).

Sobota 8. prosince: Václav Klaus bez problémů a obratně odvrátil frontální útok čtyřkoalice a spřízněných médií na svou osobu po kontroverzním vystoupení v Bruselu. Vystoupil před plénem PS už v pátek. Jeho vyzyvatel Kühnl si pak odjel na zahraniční cestu, která prý ani nesouvisela s jeho poslaneckými aktivitami, takže schůzi zmeškal. Ministr Kavan se nestačil včas vrátit z Bruselu, přijel až poté, co byla rozprava uzavřena. Klausův oponent Zaorálek popletl smysl několika vět z Klausova bruselského vystoupení, Klaus ho obvinil z vědomé lži, Zaorálek se pak omluvil a Klaus mu velkoryse odpustil. Nakonec sněmovna přijala formální usnesení o vůli ČR vstoupit do EU a Klausovu zprávu vzala na vědomí. Řada Klausových zahraničněpolitických aktivit je hluboce chybná a ohrožuje národní zájmy naší země. Jeho političtí protivníci jsou směšní a úplně nemožní. Běda České republice!

Rakouská vládní koalice obhájila bruselské dohody před hlavním výborem rakouské Národní rady. ÖVP o FPÖ odmítly hlasy svých poslanců dát ministryni Ferrero-Waldnerovou pověření, aby příští týden odmítla uzavření kapitoly Energetika v jednáních o přistoupení ČR k EU. Současně si vláda nechala potvrdit právo, že může kapitolu kdykoli znovu otevřít. Nyní se o přijetí ČR do EU nebude rozhodovat ani tak v Bruselu, jako ve Vídni. Zemanovi se podařilo vyprovokovat rakouské partnery k nejhoršímu, a pak podepsal něco, co je sice kapitulace, ale nikoli bezpodmínečná. Až do našeho přijetí se nad ČR bude vznášet Damoklův meč rakouského veta. Přitom je třeba loajálně uznat, že v dané situaci to bylo to nejlepší, co mohl udělat. Tu situaci ovšem zavinil do značné míry sám.

Vedení České televize se věcně a loajálně postavilo za moderátora Šímu a proti nesmyslným výtkám Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jediný, kdo nedržel basu, byl ovšem ředitel zpravodajství Honys, který hned po stížnosti Rady fakticky přistoupil na její argumenty. Proboha, proč?

poznámka

Jan Fingerland píše v Mladé frontě Dnes: "Nepamatuji si, že by kromě byznysmenů a části ctižádostivých politiků (někdo) po zrušení národních měn toužil". Podobně Václav Klaus mluví s pohrdáním o sortě lidí, kteří snídají v Miláně, obědvají v Bruselu a večeří v Kodani. Nejsem byznysmen ani politik. Jediné větší cesty, které vykonávám, jsou přes Slovensko do Maďarska. Nedělám je ze zištných důvodů. A nesmírně mne otravuje, že si při cestě tam i zpátky musím dvakrát přesypávat obsah peněženky. Kromě toho: stejné peníze, tu a tam stejné billboardy při silnicích a stejné reklamy v televizi dají pocestnému pocítit, že i v téhle zemi je tak trochu doma. Nepodceňoval bych to, je to příjemný pocit. A pokud jde o Slovensko a Maďarsko, je to vlastně pravda.

Pondělí 10. prosince: Senát je velmi nákladná instituce: roční náklady na senátora jsou o více než milion vyšší než na poslance, senátor projezdí do ciziny ročně o sto tisíc korun víc než poslanec. Čím zbytečnější instituce, tím nákladnější.

Senátor Topolánek se v televizní Sedmičce na Nově ohradil proti tomu, že se vazby u nás užívá jako součásti trestu. Skutečností je, že vazba leckdy slouží jako prostředek, jak obviněného zlomit. Chápu, že vyšetřovatelé to dnes mají těžké a že se ocitají v situacích, kdy jsou proti obviněným skoro bezmocní. Usnadňovat si takto účelově situaci by se však nemuselo do budoucna vyplatit (ne vyšetřovatelům, ale nám ostatním).

Jiří Franěk se v Právu pozastavuje nad tím, že osmnáct tisíc členů ČSSD a dvacet tisíc členů ODS má podstatně vyšší vliv na dění v zemi než zbytek národa. Dalo by se tedy říci, že za totáče to bylo lepší (komunistů byl asi milion). Proč si pan Franěk jako prominentní novinář významného deníku myslí, že nemá na dění v zemi vliv? Nebo je snad členem některé ze zmíněných stran? Jeho skepse se dotýká základů svobody a demokracie.

Úterý 11. prosince: Česká vláda odsouhlasila nákup nadzvukových stíhaček Grippen. V zásadě je ovšem vázána na souhlas parlamentu (ten musí schválit zákon o úvěru, z něhož bude pořízení letadel financováno). Proti je ODS, která by chtěla nejprve reformovat armádu a teprve pak přikročit k tak náročným investicím, i Čtyřkoalice, která vládu kritizuje za průběh výběrového řízení a za to, že rozhodla bez konzultace s ostatními politickými stranami. Podle Karla Kühnla tak vláda způsobila, "že v dohledné době nebudeme žádné nadzvukové letouny mít, přestože se domníváme, že je mít máme". Nejsem odborník na otázky výzbroje, přesto bych s panem Kühnlem souhlasil v tom, že nadzvukové letouny mít máme, a to co nejdříve: abychom mohli žádat pomoc od partnerů v NATO, musíme být schopni si v základních věcech pomoci sami. Bez slušně vybaveného vlastního letectva to nepůjde. Nechápu jen, proč se tedy Čtyřkoalice v téhle situaci vyloženě stranicky šprajcuje, vždyť jde o vyšší zájem. Respektive chápu to: ODS se rozhodla prezentovat svou nezávislost na opozičně smluvním partnerovi a Čtyřkoalice, která má ctižádost hrát roli autentické opozice, si nemůže dovolit jít vládě na ruku. Politické hrátky mají přednost nad zájmy země. To platí jak pro ODS, tak pro Čtyřkoalici.

Klaus se na pražském žofínském fóru vyjádřil kriticky k některým stránkám Evropské unie, zejména k problémům se společnou měnou. Domnívá se, že národní měny umožňují držet cenovou a mzdovou hladinu tak, aby byla v souladu s ekonomickými podmínkami, udržovala zaměstnanost a bránila sociálním otřesům. Na tom asi něco je. Proti přílišné integraci argumentuje příkladem Německa, kde zůstaly veliké rozdíly mezi západem a východem země. Kandidátským zemím hrozí, že se stanou chudou periferií EU. Ten příklad je dobrý: v Německu zůstaly velké rozdíly. Zároveň je pravda, že východní Němci si sjednocením nesmírně pomohli. I pro nás platí, že budeme nějakou dobu muset překousnout to, že na tom nebudeme tak dobře jako Německo nebo Holandsko. Samotným vstupem nijak horentně nezbohatneme, zbohatnout se dá jen usilovnou prací. Octneme se však v dobré společnosti: poprvé od nabytí samostatnosti v roce 1918 ve vnitřně nerozpolceném, všeobecně kulturním západním prostředí. To by nás mělo k práci a ke slušnosti (rozuměj k usilovnější práci a k větší slušnosti) stimulovat. To, co říkal Klaus na Žofíně, je třeba brát kriticky, ale vážně. A ne odbýt posměšnými poznámkami, jak to učinila MFD (ve zpravodajství, ne v komentáři, viz text "Dost bylo integrace, přednášel Klaus" na druhé straně listu - tento způsob referování je totálně neslušný a zcela se liší od toho, jak o věci informovalo Právo i Lidové noviny).

Prezident Havel po schůzce s ministrem Grossem ve zjevné narážce na vyšetřování případu Rozehnal a Železný podpořil policejní vyšetřovatele, kteří rozkrývají případy, při nichž mohou čelit nejrůznějším, i politickým tlakům. Na případ Železný tlačí kdekdo, z nejrůznějších stran. Všichni přitom mluví o potřebě čelit politickým tlakům. Tak postupně vzniká lynčerská atmosféra. Nebyl by to Havel, kdyby si odpustil výpad vůči svému hlavnímu konkurentovi Klausovi. Zmínil se o potřebě bojovat proti "mafiánskému kapitalismu" (Klaus narážku okamžitě vztáhl na sebe). Prostor pro mafiánský kapitalismus v oblasti médií se otevřel ve chvíli, kdy bylo rozhodnuto, že televizní licence jsou rodinné stříbro nesmějí skončit ve špinavých cizáckých rukou. Co tehdy dělal Václav Havel a jeho suita?

Václav Klaus je ovšem výkonný člověk, včera stihl vystoupit nejen na žofínském foru, ale i na vánočním setkání ODS s občany Praha 4. Vystoupil tam mj. proti chystaným "evropským zatykačům" v rámci EU, a věc přiblížil shromážděnému lidu takto: "Znamená to, že německý policista na základě zatykače vydaného ve své zemi vůči občanu České republiky může přejít naše hranice s nabitou pistolí a tady zatýkat našeho člověka." Václav Klaus mohl říci "rakouský policista", nebo "polský policista", vybral si ovšem zpupného německého wehrwolfa, který se sápe na ubohého českého človíčka, jehož zájmy hájí ODS, ještě že ji má. To je mimořádně odporný a pokleslý populismus.

Lidové noviny přinesly rozhovor s odbornou asistentkou na katedře dějin Filosofické fakulty UK Marií Koldinskou, která je ve sporu s vedením fakulty a děkanem Kolářem a dostala vyhazov. Kritizovala veřejně mj. děkanovo rozhodnutí zrušit seminář dr. Zbořila o extremismu (kritizovala je zcela právem v tisku, stejně jako editor Událostí; ten má ovšem proti paní Koldinské výhodu, že přednáší na jiné fakultě UK). Poměry na FF UK jsou zjevně zcela otřesné a zaslouží si bližší pozornost.

Středa 12. prosince: Bojovníci Al-Kajdá, obklíčení v horském opevnění Tora Bora, se údajně rozhodli složit zbraně. Zdá se, že mezi nimi a obhájci Masady je přece jen jakýsi rozdíl. K průběhu afghánské války se ještě vrátíme. Richard Falbr se rozhodl na dubnovém odborovém sjezdu složit svou funkci. Je to po Zemanovi druhý vysoký veřejný činitel, který v poslední době rezignuje z vlastního rozhodnutí. Upřímně řečeno, je to možná škoda. Falbra bylo zejména na pravici zvykem spíše pomlouvat, na druhé straně je pravda, že to byl umírněný politik, který se nesnažil hnát sociální problémy na ostří nože a přitom se nijak výrazně nezpronevěřil tomu, co se od odborů očekává.

Spor o nákup stíhaček Gripen vede, jak se zdá, prostředkem čtyřkoalice. Poslanec Kalousek se postavil za vládu (s populistickým argumentem, že obranu vzdušného prostoru ČR nelze svěřit proradným Němčourům). Svoboda je velmi zdrženlivý, nechává si asi zadní vrátka (odklad uzavření smlouvy, tak aby o ní rozhodla až nová vláda, v níž jak věří, bude Klidná síla zastoupena). Unie Svobody je tvrdě pro tohle poslední řešení. Komunisté se vyjadřují tak, aby svou podporu nevyloučili. Pochopitelně, jak je jejich zvykem, nešilhají moc po voličích (víc, než jich mají teď, už asi nezískají), ale po vojsku a policii, s nimiž se jim tradičně lépe pracuje; když budou souhlasit s nákupem letounů, šplhnou si u vojáků.

Tajemnice pro věci církevní Ministerstva kultury Jana Řepová polemizuje s dr. Chrastilovou z Kanceláře prezidenta republiky ohledně zákona o církvích: "Udivující a v jistém slova smyslu i nebezpečná je shoda právníků prezidentské kanceláře s přáním církví přebírat určitou roli státu. To v demokratických státech není zvykem." Zde se představuje druhá složka tuzemského populismu, nadbíhajícího ohavným ideologickým návykům, vštípeným volnomyšlenkáři a bolševiky české populaci: bijte flanďáky, chtějí nám ukrást stát!

Mluvčí tiskového odboru Českých drah vysvětlila v MfD veřejnosti, proč jsou naše vlaky tolik špinavé: protože jsme čuňata. Železničáři si totiž podle ní vlaky nešpiní. Je třeba tedy zvýšit osobní hygienu pasažérů a ČD možná nebudou muset uklízet vůbec. Ještě lepší by bylo, kdyby cestující vůbec vlaky nejezdili: s cestujícími jsou samé problémy.

Ještě malá poznámka k dopisu, který nám napsal pan Jiří Pehe. Mám upřímnou radost, že v něm Události našly pozorného a vnímavého čtenáře. Mýlí se jen v jedné maličkosti: pokud mi funguje paměť a prohlížeč stránek, nepoužil jsem v souvislosti s ním tak patetického označení, jako je "škůdce národa". To si pan Pehe vymyslil. Zato mu mohu nabídnout několik jiných a autentických atributů, které v článku necituje: např. "nezávislý politolog z Hradčan", "hradní věštec" resp. "hradní bard". Myslím, že taky ujdou.

Čtvrtek 13. prosince: Česká justice se chystá udělat tečku za komunistickým režimem: a to tak, že rychle dotáhne šest probíhajících procesů. Vyplynulo to ze schůzky prezidenta Havla s nejvyšší státní zástupkyní Benešovou. Mezi šesti zmíněnými případy ovšem není případ vlastizrady z roku 1968. Patřím ke generaci, kterou tento zločin postihl snad nejvíc. Podstatnou část života jsme prožili v normalizačním hnusu a svoboda pro nás přišla příliš pozdě. Ovšem, vlastizrádci nedělali nic, co by bylo v rozporu s ústavou a zákony, které si sami uložili. Přesto to, co spáchali, vlastizrada byla a nepodařilo se ji postihnout. Žijeme v zemi, kde se vlastizrada vyplácí.

Nový most, který spojuje slovenské Štúrovo a maďarskou Ostřihom, hraje nyní důležitou úlohu v odvěké české kulturní ofenzívě.

fejeton

Právo otisklo v příloze Salon příspěvek Pavla Kohouta přednesený na rakousko-české konferenci ve Štiříně. Dá se k němu lecccos podotknout.

poznámka

Podnikatel Masný se opět holedbá, že zničí ODA: odkoupí její dluh a pošle ji do konkursu: strana přijde o veškerý majetek a finanční prostředky a bude muset ukončit činnost. "Nemám rád moralisty, kteří mají sami špinavý dvůr". Střetnutí je tedy třeba považovat za součást třídního boje mezi majiteli špinavých dvorů: jedni ještě navíc moralizují, druzí ne. Dá se ovšem předpokládat, že to pan Masný nemyslí úplně vážně: kdyby to totiž vážně myslel, určitě by se tím na veřejnosti takhle neholedbal. Zbytečně by o tom nežvanil a udělal by to.

Katolická teologická fakulta se stala cílem soustředěného útoku ministerstva školství a rektorátu univerzity. Akci požehnal arcibiskup Vlk a katolická hierarchie, která si zjevně s případem neví rady. Ze zpráv, které už dlouhou dobu pronikají na veřejnost, je zjevné, že na fakultě něco dosti podstatného není v pořádku. Zvolený způsob řešení (sankce, vměšování exekutivy do vnitřních záležitostí univerzity ) není dvakrát šťastný, vytváří se precedens, kterého pak bude možné využít i v méně transparentních případech. Proč tolik bezradnosti na všech stranách? A to je opravdu nutné fakultu de facto zničit?

Usáma bin Ládin prý vyděsil reportéra katarské televize tím, že mu soustavně odmítal odpovídat na otázky, nakonec si začal otázky klást sám a hned si je taky zodpověděl. Je zjevné, že reportéry katarské televize je třeba posílat na zkušenou do České republiky. Bude to něco jako trénink amerických rangers v džungli: dostanou na srozuměnou, co jsou správně a co špatně položené otázky. Občas jim interviewovaný vyrve mikrofon z ruky a začne si rozhovor moderovat sám (dělával to i svému tiskovému mluvčímu). Z jiných zdrojů se zase dozvědí, že jsou hnůj a póvl. Z výcviku vyjdou zoceleni a žádný Usáma je hned tak nerozhází.

Pátek 14. prosince: Poslanecká sněmovna schválila velkou většinou hlasů nový volební zákon. Proti byli komunisté, část US se zdržela. Vysoká hranice pro volební koalice se nezměnila, čtyřkoalici poté, co se změnila v tříkaolici, až tak mnoho nevadí. ODS se zato smířila s tím, že se bude používat klasický d´Hondtův koeficient místo upraveného, když se volí do čtrnácti krajů a ne do třiceti pěti, hraje úprava malou roli. Nejzávažnější změnou je snížení procenta preferenčních hlasů, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kandidát dostal na vyšší příčku na kandidátce (z 10% na 7). Změnu (v daleko radikálnější podobě) prosazovali Zemanovi stoupenci v ČSSD, kteří se většinou ve stranických primárkách propadli na nevolitelná místa. Její zmírněná verze nepostihne podstatně velké jednotné strany, zato pořádně zamává čtyřkoalicí. Může na ní vydělat KDU, která na rozdíl od US, poněkud anarchického klubu pražských intelektuálů, výraznou regionální podporu a stabilní, ukázněné voliče. Volební boj se tak přenese dovnitř čtyřkoalice.

Lídr čtyřkoalice Karel Kühnl se poněkud post festum pokusil zdůvodnit, proč jsou volební koalice zapotřebí: zajistí prý, aby co největší část voličů byla skutečně zastoupena v poslanecké sněmovně, aby tedy co nejméně hlasů zůstalo mimo. Pokud to někdo mermomocí chce, může se k tomu dopracovat i podstatně jednodušeji, zrušením pětiprocentní klausule pro vstup do Sněmovny.

Sobota 15. prosince: Objevil se další zájemce o koupi ODA, totiž jejího dluhu: Unie svobody. Podmínkou splacení dluhu by pochopitelně bylo pozření menšího partnera. Vzhledem k tomu, že tu je i další zájemce, totiž podnikatel Masný, mohla by proběhnout dražba. Předseda ODA Žantovský se ocitl na talíři, je jen otázka, kdo se chopí vidličky a nože. A naříká: "Toto není návrh, který by člověk čekal od koaličního partnera." Chicagské poměry na naší politické scéně ovšem ODA kdysi pomáhala zavádět (případ LDS): když jsi někdy dělal jinému, co jsi nechtěl, aby on dělal tobě, nediv se, že ti to časem zase někdo jiný vrátí. Pan Žantovský tenkrát sice ve straně nebyl, ale zato pomáhal před volbami 1992 likvidovat Bartončíka, takže se i on výrazně podepsal na vývoji politické kultury v ČR. Problém je, že US zjevně nemá dostatek peněz. Byla by snad schopná koupit dluh za část, např. 20% nominální ceny. K tomu ovšem lídr Čtyřkoalice Kühnl právem podotýká, že kupovat takto výhodně dluh strany, s níž je US úzce spjata, je podobné jako nákup vlastního dluhu za sníženou cenu. To je ostatně v hospodářské sféře docela běžné. Je jen třeba založit nějakou charitativní instituci (např. Společnost pro veselejší eutanázii malých stran), nalít do ní peníze, a ta to pak provede jakoby za nás.

Senátorka Moserová vyjadřuje (v Právu) nechuť nad tím, že místo Dědy Mráze u nás nyní agresivně zaujímá Santa Claus, ačkoli naší vánoční tradicí je Ježíšek. Mezi Santa Clausem a Dědou Mrázem je ovšem rozdíl: Děda Mráz k nám byl nechutně a násilně vnucován, přišel tak říkajíc jako rezident KGB (podobně jako jeho menší kumpán, Mrazík, který se ovšem uchytil i po převratu a dodnes zdobí každé vánoce program ČT, zřejmě ho převzala FSB). Santa Clause nám takhle nikdo nenutí. A s tím Ježíškem to taky není až tak jednoduché, v evangelických rodinách se aspoň v době mého dětství o žádném "Ježíškovi" nemluvilo, platilo to za rouhání, vánoce byly prostě vzpomínkou na Kristovo narození a tradicí, kdy si dávají dárky lidé navzájem. Musím se přiznat, že to dodnes považuji za normálnější.

Jan Bürgermeister údajně v roce 1984 prodal pět a půl kila stříbra, které patřilo někomu jinému, a dostal za to podmínku. Dnes argumentuje tím, že trest má zahlazený a musí se na něho pohlížet jako na nevinného. Samozřejmě, pokud by se ucházel o místo referenta v Pražských mlékárnách, platí to do slova a do písmene. Na čelného politika se v civilizovaném světě kladou trochu jiné nároky. (To je ovšem problém jeho spolustraníků a jeho voličů, nepatřím ani k jedněm, ani k druhým.)

Pavel Tigrid polemizuje v MfD s Petrem Uhlem, kterému se nelíbí, že u nás někdejší členství v KSČ vadí lidem v politické kariéře; prý ve Francii se k členům FKS přistupuje docela jinak. Tigrid mu docela logicky odpovídá, že FKS nemá na svědomí lágry, politické procesy, justiční a politické vraždy, pronásledování statisíců lidí. Mám jen malou pochybnost: neměla náhodou KSF tak trochu kliku, že nikdy nebyla v situaci, kdy by si to byla mohla dovolit? A nedělala by, kdyby se dostala k moci, totéž co KSČ? Chování francouzských komunistů bezprostředně po válce při účtování s kolaboranty skutečnými i domnělými leccos napovídá.

Ministr Kavan poskytl Lidovým novinám rozhovor, v němž hovoří i o evropské integraci, a to docela rozumně. Upozorňuje na to, že žádný superstát či federace není v současné době na pořadu dne a že národní státy nejsou integrací ohroženy. Mluví taky o "nadstandardních" poměrech na česko-slovenské hranici. Dá se předpokládat, že Slovensko se do EU v první vlně asi nedostane. To by neměl být konec Visegrádu. Je tedy dobré dohodnout se do budoucna na takových nadstandardních vztazích se Slovenskem, na nichž by se mohlo podílet i Maďarsko a Polsko. Heslem dne není vyčpělý a překonaný čechoslovakismus, ale Visegrád.

Tytéž LN přinášejí rozhovor s Lucií Bílou. Zpěvačka v něm mluví i o svém "proklausovském" extempore.

poznámka

Pondělí 17. prosince: Němci nás vykupují, píše Právo. Nic neobvyklého. Kupují, ničemové, hlavně to, co je u nich dražší. Zato našinec si, jak uvádí Právo, v Německu nekoupí skoro nic: všechno je tam buď stejně drahé nebo ještě dražší než u nás. kam se poděla spravedlnost!

Petr Pithart řekl v rozhovoru pro právo mimo jiné i to, že gesto Unie svobody s navrácením sponzorských darů, bylo laciné a podbízivé. Petr Pithart je jako prominentní člen KDU (která své dary vrátit odmítla) jistě zaujatý, ale tentokrát má pravdu: buď sponzorské dary nebyly v pořádku, tak to US měla říci, nebo v pořádku byly, a pak je neměla vracet. Že byly v pořádku, se dá dokázat ve všech případech jen velmi ztuha (dokazovat nevinu je skoro nemožné). Sponzorské dary stranám by bylo nejlíp zakázat.

Úterý 18. prosince: Mohutnou privatizační vlnu, kterou rozjela sociálně demokratická vláda, nejsem kompetentní komentovat, je to otázka pro ekonoma. Přesto si nemohu odpustit jakési pochybnosti o tom, zda byl nový vlastník Unipetrolu zvolen šťastně. Je to domácí firma, nepřišla s nejvyšší nabídkou a jsou údajně i jakési pochybnosti o její solventnosti. Opozice samozřejmě privatizaci kritizuje, má pragmatický zájem na tom, aby se aspoň něco privatizovalo až v době, kdy bude mít ruce na kohoutcích ona.

Náskok čtyřkoalice před ODS a ČSSD se opět výrazně zvýšil. Lze mít sice pochybnosti o metodě, jakou STEM používá při měření jejích preferencí (viz názor Ondřeje Neffa, citovaný v rubrice Řekli napsali), ale i tak je vzestup čtyřkoaličních preferencí zjevný a významný.

ODA žaluje podnikatele Masného. Ten prý chce stranu zničit tím, že skoupí za babku její dluh a pak ji pošle do konkurzu. Kdyby to pan Masný myslel vážně, určitě by to nehlásal na veřejnosti, ale v klidu a potichu by se o to pokusil. Předpokládám, že je "pragmatik" a nehodlá zbytečně vyhazovat peníze na tak problematické potěšení. Zato vedoucí představitelé ODA kdákají poplašeně jako slepice, když do kurníku vnikne tchoř. Předseda Žantovský se domnívá, že jde o útok na pověst a nezávislost strany. Zbytečné obavy, obojí za moc nestojí. Vedení ODA oznámilo, že na Masného podává občanskoprávní žalobu pro "vyhrožování skupině občanů pro jejich politickou příslušnost a názory", Masný však ODA nevytýkal názory, ale pokrytectví. ODA by si měla skandálu vážit - je to zjevně jeden z posledních okamžiků, kdy je o ní ještě slyšet.

Středa 19. prosince: Případ předsedy pražské ODS a starosty Prahy 1 Jana Bürgermeistera cloumá pražskou organizací strany. Informaci o stříbře, které měl Bürgermeister kdysi zcizit (a byl za to odsouzen) pronikla do médií. Primátor Kasl, Bürgermeisterův oponent, ji údajně dostal anonymně a obratem poslal Klausovi. Za to mu prý hrozí odvolání. Václav Klaus se ovšem mýlí, když si myslí, že na Bürgermeiastera je třeba hledět jako ne bezúhonného. Když má někdo čistý trestní rejstřík, neznamená to ještě, že je bezúhonný v tom smyslu, jak to vyžaduje veřejná funkce. Mýlí se i pan Bürgermeister, když soudí, že chybil, když nenašel odvahu začít o tom hovořit jako první. Stačí, když se nyní obhájí, což ovšem, jak se zdá, nebude dvakrát snadný úkol. Taky pan Kasl měl asi věc rozmáznout na úrovni městské organizace a ne rovnou oponenta prásknout šéfovi. Jistě, vedení musí být informováno atd. … Ale jakási nepříjemná pachuť tam je.

Vláda chce urychlit přesun RFE. Podle premiéra by dnes v případě teroristických útoků hrozilo nebezpečí "nejen pracovníkům RFE, ale především pražským občanům". Pan premiér se svým obvyklým taktem dává najevo, že mu pracovníci RFE mohou být ukradeni, ostatně můžou si za to sami. Proč tím však mají trpět nevinní Pražané, kteří na jejich rejdech nemají žádný podíl? Prezident zjevně změnil názor na stěhování, jeho mluvčí Špaček vysvětluje, že názor nezměnil, jen byla jeho slova špatně pochopena. Přitom je legračně kroutí.

Podle předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Václav Havel "neuronil za celé své volební období slzu na jakékoliv akci nad našimi obětmi, ale roní slzu nad sudetskými Němci, jenom, a to nám vadí". To ovšem, velmi slušně řečeno, vůbec není pravda. Navíc požadavek, aby hlava státu ronila slzy nad obětmi, je třeba posuzovat v souvislosti s tím, že paní Dvořáková dosáhla docela praktických slibů od předsedy vlády. Tvrdí ovšem, že to byla čistě Zemanova iniciativa. Jim jde samozřejmě hlavně o ty slzy.

Důstojník ze Západočeské krajské správy policie ČVR, který tam má na starosti metodické řízení útvarů pořádkové a železniční policie, byl přistižen, jak krade ve skladu soukromé firmy záchodek. To má přímo švejkovskou dimenzi.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Boucher vyjádřil rozladění USA nad tím, že se Maďarsko a ČR rozhodly pro nadzvukové stíhačky švédsko-britského konsorcia. Proboha, proč se do toho plete, vždyť snad nejde o obchod se státy, ale se soukromými firmami.

Zemřel Gilbert Bécaud. Pamatuji si ho (v dobrém) z filmu Země odkud přicházím, který sem bolševici zjevně omylem koncem padesátých let pustili (byla to docela roztomilá veselohra, bez třídního obsahu, jak zdůrazňovala tehdejší filmová kritika), ve zlém z písně Nathalie, v níž se obrážela jednak poněkud vyčůraná politika Francie od šedesátých let (emancipace na USA s využitím "ruské karty"), jednak détente v pojetí Rusům příjemném (budeme se navzájem respektovat a basta).

Jakub Horák napsal do Lidových novin v souvislosti s případem Štrougal: "Stejně tak nebyli obviněni všichni ti okresní tajemníci KSČ, co rozhodovali o osudech lidí, šéfredaktoři novin oslavujících procesy nebo třeba ti, kdo organizovali tehdejší volby bez možnosti výběru. Ani být odsouzeni nemohou. Protože to by muselo být odsouzeno i těch 99 procent našich tátů, maminek, dědečků a babiček, kteří ve volbách KSČ volili, a tím de facto tuto politiku podporovali." Zde je pěkně zformulována disidentská teorie o kolektivní vině českého národa, který se zaprodal bolševismu. I pokud jde o viny, je třeba umět rozlišovat. Tvrdit, že když někdo šel k potěmkinským volbám, solidarizoval se tím s režimem, znamená brát tu šaškárnu jako skutečné volby. A stavět na jednu rovinu okresního tajemníka KSČ a babičku, která se účastnila "volební" potěmkiniády, znamená trpět fatálním nedostatkem soudnosti.

Popravy se v Afghánistánu budou podstatně humanizovat. Za cizoložství se bude kamenovat menšími šutry, pokud se obžalovaný předem přizná, bude mít možnost během exekuce zdrhnout. Mrtvola na šibenici při veřejné popravě nebude viset čtyři dny, ale jen čtvrt hodiny. Sláva!

Čtvrtek 20. prosince: Ministr financí potvrdil příjem 20 miliard Kč jako splacení ruského dluhu. To je pikantní, protože ještě včera v MfD Slonková s Kubíkem tvrdili, že ČR ve skutečnosti dostane o pár miliard méně. Teď to pan Kubík zamlouvá, hlavní chybou prý stejně je, že smlouva je tajná. To je možné, ale jak se zdá, zveřejnil předtím docela falešnou informaci.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla, že odebere Kindernayovi licenci. Zjevně jsou tu obavy z případné arbitráže. Důležité je, jak se s licencemi bude do budoucna nakládat, teze, že ji nesmějí získat cizinci, vede k odírání zahraničních investorů.

Řada zaměstnanců Zpravodajství a publicistiky ČT protestovala proti jmenování Honyse ředitelem zpravodajství. Zvučná jména (Voldánová, Toušková, Kaizr, Vítková), ale zdá se, že loňská krize je ta tam.

Obvinění Miloše Jakeše a Jozefa Lenárta z vlastizrady má už soud. Konečně se tedy dostává na podstatnou věc. Soudy se už jejich případem zabývaly, doposavad vždy ji ale vrátily vyšetřovateli. Podaří se vlastizrádce odsoudit, nebo jim to zase projde?

ZDF vysílala na závěr cyklu o vyhnání Němců ze střední a východní Evropy besedu. Ministr vnitra Schilly na ní tvrdil, že vysídlení nelze ospravedlňovat, ale ani vytrhovat z historického kontextu (co to znamená? Pan Schilly rezonuje s českým pojetím "příčiny a následku"?). Za českou stranu bojoval Pavel Kohout: "Nechte nás, abychom se sami s dějinami vyrovnali, budou-li tóny spojující vstup ČR do EU s minulostí stále ryčnější, začnou Češi poukazovat na to, že to byly miliony Němců, kteří se spolupodíleli na Hitlerových zločinech." V té souvislosti mne napadá, že to sice nebyly miliony Čechů, co se podílely na Stalinových zločinech, ale pan Kohout určitě, byť i jen slovem. Těší mne, že už zase mluví za Čechy jako celek. Se stejným mandátem jako v padesátých letech.

Vláda rozhodla, že víza pro Rumunsko nezavede, migrace se podstatně snížila a rumunská vláda projevila dobrou vůli (mj. jmenování styčného důstojníka rumunské policie pro tyto záležitosti při rumunském velvyslanectví v Praze). Rozhodnutí je rozumné, neměli bychom se zbytečně izolovat od zemí, které - byť i s obtížemi a peripetiemi - taky směřují do Evropy.

Pátek 21. prosince: Čtyřkoalice se prý ve spolupráci s částí ČSSD pokusí svrhnout Radu pro televizní a rozhlasové vysílání. Důvodem je její údajný podíl na arbitrážích ohledně televize Nova a TV3 (první probíhá, druhá hrozí). Je Rada tím pravým viníkem?

poznámka

Sobota 22. prosince: Nejvyšší ústavní činitelé disponují údajně ve svém rozpočtu zvláštním fondem na dobročinné účely, Který není legálně podložen. Co to znamená? Dobročinnost projevuje ten, kdo část peněz, které může taky docela dobře prožrat, případně prochlastat, místo toho dá někomu, koho považuje za potřebného. Toto svobodné rozhodnutí zde jaksi chybí. Peníze se dají použít jen na dobročinné účely a údajný donátor rozhoduje jen o výši a dislokaci, je jenom ten poslední z prostředníků. Česká cesta dobročinnosti se trochu podobá české cestě privatizace.

Český tisk se v předvánoční horečce zabývá zásadním sporem: Ježíšek, Santa Claus nebo Děda Mráz? (Ten poslední má ovšem přívržence asi jen v KSČM). Je to uměle vymyšlená hloupost. Naše děti by měly vědět, že to, co oslavujeme, je podle tradice den narození Ježíše Krista, měly by vědět, co znamená Kristus a křesťanství pro náš každodenní život, i když si to třeba už dost dobře neuvědomujeme (např. takovému panu Zahradilovi, který jistě v žádného Boha nevěří, brání - aspoň zatím - používat proti svým politickým oponentům nájemných vrahů). A hlavně, naše děti by měly, na rozdíl od pana Zahradila, v Boha věřit. Pak bude fuk, když budou vánoční dárky připisovat Santa Clausovi nebo nedej Bože Dědovi Mrázovi.

Václav Havel podepsal v nemocnici novelu obchodního zákoníka, i když způsob jejího přijetí považuje za neústavní. Novela obsahuje ustanovení, která musí vejít v platnost k 1. 1. 2002. O ústavnosti schvalovací procedury má nyní rozhodnout Ústavní soud, v němž má prezident spolu s čtyřkoalicí většinu.

Britský ministerský předseda napadl místní tisk za to, jak referoval o afghánské válce. Citáty jsou vesměs neobyčejně legrační a úplně mimo mísu. I u nás zazněly výzvy, aby se žurnalisté káli.

Právo otisklo zajímavý rozhovor Alexandra Kramera s pražským primátorem Kaslem. Ten mimo jiné prohlásil, že ODS má říkat pravdu i o nevýhodách EU, ale nepoužívat haiderovskou rétoriku. "Občas se taková - řekl bych dost nacionalisticky laděná - vystoupení objevují. V minulosti zazněla například na ideových konferencích ODS. Podle mne je tato rétorika v rozporu s tím, co je známo z průzkumů: že většina voličů naše členství v EU podporuje." Pan Kasl má samozřejmě pravdu a netýká se to jen EU, ale vůbec toho, jak ideologové ODS včetně Klause vidí postavení ČR v Evropě a ve světě. Bohužel je zatím v ODS jediný, kdo o tom hovoří na veřejnosti.

Josef Zieleniec zase v MfD útočí na Klause a chválí předválečnou československou demokracii: "Budování národního státu dalo vzniknout jak meziválečnému demokratickému Československu, tak horthyovské diktatuře v Maďarsku". Je zajímavé, že tak, jako se vrchní a prodavačky se pletou skoro výlučně na účet zákazníků, stínový ministr čtyřkoalice má znalosti historie deformované přesně podle toho, co chce slyšet český lid. Zde by nezaškodilo trochu osvěty.

Ladislav Jakl zase (rovněž v MfD) seznamuje čtenáře se svým pojetím "kapitalismu": "Kapitalismus je prostě systém, který umožňuje legitimní sledování vlastních zájmů každému jedinci, a zároveň je to systém, ve kterém legálním sledováním vlastního zájmu obvykle nevzniká ostatním újma, ale naopak prospěch." Pan Jakl, jak vidno, věří v perpetuum mobile. Snad díky němu připomíná ideologická dílna ODS dvůr císaře Rudolfa II. (mj. i hustotou hochštaplerů na metr čtvereční).

Čtvrtek 27. prosince: Václav Klaus se na Primě vyjádřil, že je sice zásadně proti přímé volbě prezidenta, ale v případě, že jí ODS nedokáže zabránit, což je pravděpodobné, neobává se jí a klidně ji podstoupí. Za prezidenta se opět nabídl i jeho partner v diskusním programu Petr Pithart. O zájemce tedy není nouze. ČSSD je podle předsedy Špidly sice pro přímou volbu prezidenta (vyslovilo se pro ni vnitrostranické referendum), ale v roce 2003 by se mělo volit ještě postaru: přímá volba si prý žádá úpravu prezidentských pravomocí (odvolatelnost prezidenta, spolupodpis premiéra při některých rozhodnutích) a to se do příští prezidentské volby nestihne. Proto pokud by Senát ovládaný čtyřkoalicí navrhl zakotvit v ústavě přímou volbu prezidenta, bude ČSSD tentokrát ještě proti.

Cílem stoupenců přímé volby je nepochybně zabránit tomu, aby se po dohodě mezi ODS a ČSSD stal prezidentem buď Klaus, nebo Zeman. Široká veřejnost považuje přímou volbu za demokratickou, respektive demokratičtější než volbu prostřednictvím prohnilých a korumpovaných politiků. Jenže i přímá volba dává prostor politickým hrátkám (bez podpory silné politické strany se žádný kandidát neobejde) a preferuje boháče před námi ostatními (prezidentská kampaň stojí spoustu peněz). Nejdemokratičtější postup by tedy mohl být asi tento:

1. Vezmi seznam všech občanů ČR od 35 let výše (o věkovou hranici mohou být ovšem spory)

2. Vyškrtni všechny politiky (jsou to vesměs darebáci) a všechny členy politických stran

3. Vyškrtni všechny, co mají průměrný a vyšší měsíční příjem

4. Vyškrtni všechny prohnilé intelektuály (počínaje těmi s maturitou), držitele titulů akademických, šlechtických apod.

5. Mezi ostatními metej los.

P.S. Vybraný prezident musí podepsat čestné prohlášení, že nevěří v Boha. Měl by taky umět aspoň trochu skákat (kdo neskáče, není Čech). Jinak nemusí umět nic, to je demokratické: aspoň se na nás nebude vytahovat.

Pátek 28. prosince: Ve stanovách US-DEU, strany, vzniklé sloučením Unie svobody a DEU, se požaduje, aby její kandidáti pro parlamentní volby předložili čestné prohlášení, že nikdy nebyli členy KSČ. Petr Uhl to označil za protiústavní: porušuje se tím prý právo každého občana na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek. Předsedkyně strany Marvanová se právem ohrazuje, že si strany mohou pro své kandidátky stanovit podmínky podle vlastního uvážení. K základním lidským a občanským právům nepatří kandidovat do parlamentu za US-DEU. Někdejší členové KSČ mají ostatně k dispozici celou škálu stran, které si podobné podmínky nekladou, především starou, dobrou a jen maličko překabátěnou KSČM.

Obě sněmovny parlamentu schválily smlouvu o spolupráci mezi českými a německými policisty, podle níž budou mít čeští policisté právo pronásledovat zločince i na německé území (a naopak). Podobná smlouva už platí s Polskem. Uskutečňuje se tedy hrůzná vize, kterou český vlastenec Klaus narýsoval občanům Prahy 8 v souvislosti s tzv. evropskými zatykači: zpupný Skopčák pronásleduje s nabitou pistolí Čecha rodu slovanského, holubičí náturu, na posvátné české půdě! Doufám, že pan předseda parlamentu hlasoval proti.

Sobota 29. prosince: podnikatel František Chvalovský byl včera propuštěn z vazby. O propuštění rozhodl soudce těsně před vánocemi, pak běžela lhůta, během níž se může odvolat státní zástupce. Shodou okolností se to seběhlo tak, že Chvalovský strávil ještě vánoce zas mřížemi. Něco podobného zjevně potká i Železného právníka Rozehnala: když bude mít štěstí, pustí ho na Silvestra. Rezidua bolševického sadismu v českém policejně - justičním soustrojí.

V jižních Čechách funguje "Společnost pro pomoc obětem nacistického bezpráví", která hodlá ve spolupráci s jakýmisi americkými institucemi ždímat z pojišťoven (německých?) peníze za majetek zkonfiskovaný za okupace nacisty. Má údajně jít o to, "dostat do ČR sto milionů korun". Tedy vedle vznešeného cíle i docela praktický. Recipročně by mohla být v Německu zřízena "Společnost pro pomoc obětem českého bezpráví" jejímž cílem by bylo vyždímat z Čechů majetek ukradený jejich německým spoluobčanům. Tady by šlo o stamiliardy. Česko-německé přátelské soužití dostává díky vykukům z jižních Čech další mocný podnět.

Pondělí 31. prosince: k silevstrovskému veselí přispělo výrazně dnešní číslo Práva: píše podrobně a dojatě o výročí Charty77 (před čtvrtstoletím tomu ovšem bylo jinak, jenže to samozřejmě byly úplně jiné noviny, Rudé právo!). Referuje o tom, jak nás sousedé (tj. Němčoři a Rakušáci) vyjídají, tentokrát jemně a s humorem: prý konzumují nejčastěji tradiční české řízky (kterým se asi proto říká Vídeňské). Prof. Dr. Zdeněk Dienstbier zase radí: Alkoholu v malých dávkách se bát nemusíme. Chtělo by se doplnit: spolupráce s režimem na potěmkinské "mírové" organizaci, byť i půl roku před jeho definitivním krachem, se také dvakrát moc bát nemusíme.