10.12.-15.12. 2001

ARCHIV

Úspěchy české kulturní mise

Naše vlast je, jak známo, odedávna (tj. od roku 1918) baštou demokracie. To nám dalo legitimaci, abychom si k českým zemím připojili (rovněž v roce 1918) Slovensko a s ním i slušný kus oblastí obývaných Maďary. Zatímco připojení Slovenska mělo ryze charitativní ráz, Maďaři se dostali pod naši kuratelu proto, že byli méně demokratičtí a šel z nich strach.

Se Slováky i s Maďary byly od počátku potíže. Když se Alice Masaryková pokoušela přesvědčit slovenskou veřejnost, aby se odvrátila od zaostalého katolicismu k novému, nezjevenému náboženství, založenému na kritickém rozumu, nesetkala se s velkým pochopením. Když se naše vojenské jednotky pokusily právem demokratičtějšího schramstnout ještě větší kus Maďarska, dostaly potupně napráskáno. Spojenci nás nechali na holičkách. Nechali nás na holičkách i po roce 1945 a nedovolili nám ze Slovenska Maďary vyhnat. A po roce 1992 jsme se museli pořádně uskrovnit. Docela nám to prospělo.

Byla tedy česká civilizační mise neúspěšná? Ne tak docela. O jistých výsledcích se mohl na vlastní kůži, lépe řečeno na vlastní žaludek přesvědčit každý, kdo pobyl v Maďarsku, a na zpáteční cestě, dejme tomu přívozem mezi Ostřihomí a Štúrovem, překročil slovenské hranice. Na obou stranách totéž etnikum (Maďaři), tatáž lidová architektura, tytéž neblahé pozůstatky socialistického konstruktivismu v městských centrech. Ale stačí zajít do restaurace a podívat se na jídelní lístek: z toho ve Štúrovu na Vás aspoň zčásti dýchne vůně domova: Najdete na něm totiž knedlíky. S nezjeveným náboženstvím jsme sice neuspěli, ale česká kuchyně se prosadila. Tak, jako na Balkáně zbyly po Turcích minarety, zbyly na Slovensku po Češích knedlíky. Je to lidštější než chladný kámen.

Přívoz mezi Ostřihomí a Štúrovem (většina jeho obyvatel svému městu říká Párkány, čti Párkáň) už nejezdí. Nahradil ho most, o němž jsme tu psali. Po mostě prý proudí do Štúrova ostřihmoští a nakupují v prodejnách s potravinami knedlíky. V Maďarsku se nedostanou. Naše kulturní expanze pokračuje mírovou cestou a dobývá další teritoria dávno poté, co se bašta demokracie sesypala.

Znamenitý vídeňský publicista Peter Altenberg proslul již v raném mládí originální maturitní prací. Zadané téma bylo: vliv objevení Ameriky na evropskou kulturu. Práce se skládala z jediného slova: brambory.

Téma "Význam Československa pro středoevropské soužití" by se dalo pojednat podobně stručně.

16. prosince 2001