„Miláčkové, klid, my vás teď jen vopícháme“ Tuto poznámku k silvestrovským výtržnostem v Kolíně nad Rýnem a jinde jsem napsal původně do rubriky Co týden dal. Převzali ji ve Svobodném fóru jako komentář (kterým to vlastně taky je), proto ji dávám k dispozici i tady. Hranice vede napříč koalicí i opozicí Tradiční politické strany by měly změnit především samy sebe. A měly by se naučit spolu komunikovat. A měly by mít pozitivní program: ne proti populistům - ostatně populisté nejsou zlo an sich, zlo an sich jsou cyničtí a prolhaní populisté -, ale za rozumnou, demokratickou, umírněnou a realistickou politiku doma i ve světě. Rozhovor pro E15
|
Nechumelismus v globále Sexuální ataky v Kolíně nad Rýnem jsou jistě jen jedna dílčí záležitost – ale je to záležitost pro mnohé lidi velmi citlivá, dotváří obraz celého problému, který máme a který není vůbec dílčí, a dotýká se základů světa, v němž žijeme a který máme rádi. Kultura a systém víry Vlastimila Vondrušky V souvislosti s migrační vlnou se u nás rodí nová ideologie, něco jako moderní, česká obdoba marxismu-leninismu. Je národní formou a internacionální obsahem. Je významné a typické, že v čele ideologů – jak to bývá v Česku zvykem – stojí historici, totiž, abychom nekřivdili, vlastně jeden. Nebudujme virtuální havlovské památníky! Václav Havel není lékem na naše nynější problémy, je součástí našeho problému. Je třeba o něm mluvit střízlivě, věcně a kriticky. Místo toho dnes zjevně vzniká jakési kultovní místo, virtuální „národní památník Václava Havla“.
|
Donald Tusk si zaslouží uznání Donald Tusk nemá jistě moc důvodů být nadšen politikou strany, kterou zastupuje nový prezident Duda, a dal to taky veřejně najevo. Zároveň se chová jako politik a chápe, že pokus o mocenský diktát krizi mezi vedením EU a polskou vládou jenom prohloubí. Probudí se české demokratické strany? Je čas pro jakousi všeobecnou a tichou reflexi, v níž každý (a tedy i ČSSD) začne u sebe. Výchozí otázka je: jak jsme mohli svobodu a demokracii, která nám v roce 1989 bez našeho velkého přičinění spadla do klína, za uplynulých 26 let prošustrovat do té míry, že dnes stojíme uprostřed krize, která otřásá celou Evropou, jako nahý v trní? Za prvé: Andrej Babiš přitvrzuje. A za druhé: anonymně udávat se nemá Pokud jde o vnitřní politiku, je pan Babiš v sobotním rozhovoru pro Právo velmi sebevědomý. Ze sebevědomého klidu ho vyvedla jedna jediná otázka: týkala se dotací pro farmu Čapí hnízdo a Agrofert.
|
Náš stát není nutné přímo zbořit, stačí ho jen rekonstruovat Toto je jakési mé „programové vyznání“ pro tento den a tuto hodinu. Shrnul jsem tu a trochu doplnil to, s čím jsem vystoupil na diskusním večeru spolku TOPAZ 26. ledna 2016. Evropskou unii je třeba reformovat Je zjevné, že návrat od EU k národním státům je pro naše země neuskutečnitelný, protože by to byl jednak návrat od liberální demokracie k něčemu daleko barbarštějšímu a primitivnějšímu, a jednak návrat hlavně k jednomu národnímu státu, totiž k tomu ruskému. Měli bychom Evropu učinit více funkční, a tedy zároveň integrovat a bránit, i před námi samými, před naší dezorientovaností a bezbranností. Dvě evropské otázky Jistě není třeba jakkoli prchat z Evropské unie, tím méně ze společného evropského trhu – ale i v jejím rámci, ve všech těch „bruselských vyjednáváních“, by pro nás bylo jen dobře, kdybychom byli součástí celku s podstatně větší vahou. Obnovme Podunajskou federaci: je to potenciálně funkční, plnohodnotná a vyzkoušená alternativa neuskutečnitelné vize Spojených států Evropských. Jan Kubalčík
|
