Za prvé: Andrej Babiš přitvrzuje. A za druhé: anonymně udávat se nemá

Andrej Babiš ve svém sobotním rozhovoru pro Právo především velmi přitvrdil v uprchlické otázce: vyslovil se (snad v nadsázce) pro permanentní summit EU do té doby, než se konečně politici rozhoupají k tomu, něco udělat. Příliv uprchlíků se prý musí zastavit, ne zmírnit. Schengenská hranice prý musí fungovat stejně jako ta mezi Ukrajinou a Slovenskem, případně Polskem, nebo ta mezi Maďarskem a Srbskem. To je moc hezké, ale pak existuje taky Schengenská hranice mezi Maďarskem a Rumunskem, mezi Chorvatskem a Rumunskem a Chorvatskem a Slovinskem, tedy taková, která není vnější hranicí EU. Má tam být stejný režim jako na hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou? A co to vůbec obnáší „zavřít hranice“? To co u nás po přechodné krátké době svobody udělal Husák v roce 1969? Nebo to, že budou smět přecházet jen lidé s platnými doklady, a to na přechodech? Nebo něco mezi tím? Tvrdit, že uprchlíci v poklidu čekali v táborech v Turecku, Libanonu, Jordánsku a v Sýrii, a pak ty lidi paní Merkelová pozvala, je demagogie. Paní Merkelová reagovala (neadekvátně, ovšem) na divoký proud „nepozvaných“ uprchlíků, který se už valil přes Maďarsko do Rakouska a Německa. O „pozvání“ pro uprchlíky (dělá to taky Václav Klaus) se dá hovořit jen v přeneseném slova smyslu, v tom jak byly původně nastaveny podmínky poskytování asylu, přijímání uprchlíků a sociální systémy v západních zemí na prahu uprchlické krize, a to je nesmyslné někomu vyčítat (problém je jen v tom, že obojí by se mělo přizpůsobit nové skutečnosti, jakou je masivní uprchlická vlna, takové věci se stávají). Dále: problém uprchlíků, co v Evropě už jsou, podle pana Babiše prý není náš problém, ale problém (např.) Německa – to samozřejmě není pravda, protože musíme Německu pomoci i v našem zájmu. Jeho oslabení, resp. rozklad bude mít dalekosáhlý dopad na situaci u nás i v celé EU. To teprve by byl „rozvrat evropské kultury“, o němž pan Babiš hovoří v souvislosti s uprchlíky, a my bychom byli nositelé a hybatelé toho rozkladu. Některé úvahy pana Babiše v tomto smyslu jsou až legrační: uprchlíci by si neměli například vybírat, co chtějí jíst. Znamená to: klidně přijďte, ale nakrmíme vás vepřovým? Člověk si vybírá leckdy docela spontánně a dá se s tím těžko něco dělat (já např. odmítám jíst housenky, ale rád budu místo nich jíst jen suchý chleba). Problém by nastal teprve tenkrát, kdyby nám uprchlíci vnucovali svůj jídelníček. „Politická korektnost“ k tomu může vést – ale politická korektnost je náš problém, ne jejich. Je zjevné, že pan Babiš se velmi radikalizuje, zřejmě má dojem, že si to může dovolit.

Pokud jde o vnitřní politiku, je pan Babiš velmi sebevědomý: „My hlavně vládneme této zemi. Koalice je stabilní hlavně díky našemu hnutí, které se musí kousat do jazyka. Vládneme a úspěšně dovládneme, i když jsme v koalici se stranami, které jsme kritizovali.“ Ze sebevědomého klidu ho vyvedla jedna jediná otázka: týkala se dotací pro farmu Čapí hnízdo a Agrofert. Odpověď pana Babiše stojí za podrobnější ocitování: „Polibte mi šos.(!) To je vrtěti psem. Čapí hnízdo bylo kontrolováno stokrát a u Agrofertu je hloupost, že by podváděl. V obou případech jde o sprosté anonymní trestní oznámení… Za tím vším stojí psychicky narušený člověk, který celý život udává, nahrává a mstí se. A poškozuje ČR… Mě nepoškozuje, protože to jsou lži a pomluvy, které zveřejnila zhrzená, všehoschopná novinářka z Mladé fronty Dnes. To jsou trestní oznámení psaná na objednávku kvůli tomu, že ten matrix stále otravuji, nedělám s nimi kšefty a nebudu.“ Brutální útok je zřejmě veden proti paní Sabině Slonkové. Připomínám, že paní Slonková se stala novinářkou Mladé fronty Dnes poté, co se nestyděla nastoupit na uprázdněné místo šéfredaktora, když se pan Babiš po volbách do PS v roce 2013 rozhodl ovládnout deník nejen vlastnicky, ale i mocensky. Šla tam zjevně s velkým ambicemi a pod praporem Pravdy a Lásky, ukázalo se ovšem, že pan Babiš s ní dostatečně nespolupracuje, takže po půlroce demonstrativně odešla, na nějaký čas zmizela a objevila se jako šéfredaktorka internetového serveru Neovlivní.cz. Pokud jde o problém dotací, byla o nich v českých novinách ještě na rovině investigativní žurnalistiky řeč už někdy na jaře. Koncem listopadu ovšem zveřejnili na serveru Neovlivní.cz text rozsáhlého a velmi sofistikovaného udání, prozrazující zkušenou ruku právníka s praxí v oboru. Týká se případu Čapí hnízdo, obvinění je z trestného činu dotačního podvodu formou zločinného spiknutí. Jeho anonymní autor věnuje mj. velkou péči vysvětlení, proč udává anonymně: „Toto oznámení je podáváno jako anonymní. Důvodem je skutečnost, že majitel společnosti Agrofert, jejíž představitelé a zástupci výše uvedené skutky zřejmě iniciovali i realizovali, je zároveň místopředsedou vlády ČR a ministrem financí. Vendeta ze strany největší holdingové společnosti v ČR a zejména perzekuce ze strany úřadů a bezpečnostního aparátu státu je v tomto případě více než očekávatelná. Dále mne k tomuto rozhodnutí vede i skutečnost, že významný podíl mediálního trhu v ČR je ve vlastnictví, či pod přímým vlivem, výše uvedené skupiny a je snadné si představit i tzv. mediální lynč nepohodlných osob. Obava o vlastní osud i osud osob blízkých v tuto chvíli proto převážila nad osobním hrdinstvím a statečností. Věřím, že tato skutečnost nebude překážkou zahájení všech nezbytných úkonů, které povedou k řádnému prověření a vyšetření tohoto případu.“ Chudinka udavač! Představte si ovšem, kdyby se touto technikou realizovala např. Charta77, a tenkrát byla přece jen ještě o dost horší doba!

Za normální postup bych já považoval toto: investigativní novinář se dopátrá závažných a podezřelých okolností, napíše o tom, a pak sám nebo spolu s jinými podá trestní oznámení, pod které se taky všichni pěkně řádně podepíšou. Samozřejmě to bude znamenat riziko. To s sebou některé věci nesou. Tady je to šťastnou shodou okolností zcela bez rizika: „oznamovatel“ se raději nepodepíše (důrazně upozorňuji, že právě tím se v tomto případě z občana podávajícího trestní oznámení stává udavač), pošle to médiím, a média to zveřejní, protože co jim zbývá, je to jejich povinnost a za obsah sdělení nenesou přímou zodpovědnost. Zodpovědný tedy není nikdo. To je opravdu pohodlný způsob boje za spravedlnost.

I kdyby to opravdu bylo jen takhle, je to postup po všech stránkách a ze všech stran zbabělý a podlý, a to po formální stránce. A vůbec přitom nezáleží na tom, zda je udání pravdivé nebo ne nebo zda pan Babiš je „padouch nebo hrdina“, jak zní známý citát. Pokud bude udání prošetřeno, odsouzeno a viníci potrestáni, bude sice spravedlnosti učiněno zadost, ale bude zároveň poškozena morálka v žurnalistice i v mezilidských vztazích všeobecně. A já nějak nevěřím, že spravedlnosti lze dát průchod neslušným způsobem.

18. ledna 2016; psáno pro Svobodné fórum