1.2. - 28.2. 2007

Archiv

Události 1.2.-28.2.

Máme se bát Putina?
Putin prohlásil, že případné vybudování základen „se dotýká národní bezpečnosti Ruska a vyžaduje, abychom reagovali. Naše odpověď bude asymetrická, ale velmi účinná“. Asymetrická odpověď podle odborníků znamená: když jsme v úzkých, můžeme si na protivníka dovolit leccos, co by jinak vypadalo jako nepřiměřené.
Bitva lidstva proti klimatickým změnám
Podle našich novin byla uspořádána „mohutná konference OSN“, na níž „Mezinárodní panel pro klimatické změny“ definitivně rozhodl, že změny klimatu zavinil člověk.
Charta a „šedá zóna“
Základní slabinou Charty bylo, že nepřinesla žádný přesvědčivý a následováníhodný návod na to, jak smysluplně prožít dobu útlaku.
K výročí česko-německé deklarace I.
V minulých dnech jsme vzpomínali desátého výročí ratifikace „Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji“. Jde o natolik významnou záležitost, že považuji za nutné vrátit se k ní delším textem.

Znovu Československo? Proboha, ne!
Paroubkův šéfporadce pendluje mezi Prahou a Bratislavou a usiluje o synchronizaci politiky. Hovoří se o dvojjazyčném televizním vysílání a o obnově značky „Czechoslovakia“. Ze snahy o jakousi částečnou a plíživou resuscitaci Československa však nekouká nic dobrého.
Dějiny jako zápas Charty s Antichartou
Na okraj článku Jiřího Hanáka ze středečního Práva. Pro Jiřího Hanáka je zjevně Charta77 něco podobného jako bylo pro Zdeňka Nejedlého husitství: jakýsi středobod, od něhož se dějiny odvíjejí dopředu i nazpátek.
K výročí česko-německé deklarace II
Text společné deklarace: Německá strana v ní požehnala takový výklad dějin, který je zároveň absurdní a slouží v tomto případě jako vytáčka a alibi.

Čehona byl občan pilný

Jméno Čehona vzniklo zlomyslným zkomolením jedné ze strof staré rakouské hymny: čeho nabyl občan pilný, vojín zbraní ochraňuj. Označovalo schopného a loajálního občana bez přílišných zábran. Vybavilo se mi, když se teď znovu rozvířila debata o agentech StB a o případu Tošovský.

Češi nekrást tady!

K článku Karla Steigerwalda o případu Tugendhat: autor se stal buď obětí jakési časové anomálie, kterou známe zatím jen z povídek sci-fi, nebo něčeho, co by se dalo nazvat „řízená amnézie“: možná ale, že jde jen o pragmatickou reformu kalendáře.

Z redakční korespondence

Jako ohlas na to, co jsem nedávno napsal o případu vily Tugendhatových, jsem dostal dopis senátora a brněnského radního Jiřího Zlatušky. Dopis i svou odpověď přikládám, úvodem cituji i text z Událostí, na nějž pan senátor reaguje.

K výročí česko-německé deklarace III.

Deklarace je shnilý plod nemravné a alibistické politiky, nemůže být natrvalo k ničemu dobrá a aniž bych chtěl českou stranu vyviňovat, německý podíl na tomto smutném stavu nelze přehlédnout.

Příloha

Pro přehlednost dodávám k předchozímu článku jako přílohu čtyři důležité dokumenty, které v něm porůznu cituji: text Česko-německé deklarace, vystoupenmí tehdejšího premiéra Klause a ministra zahraničí Zieleniece 11. února 1997 v rozpravě při projednávání deklarace v PS a důvodovou zprávu, která byla součástí parlamentního tisku Deklarace.