9.7.-14.7. 2001

ARCHIV

K polemice paní Chrastilové

(Polemika s články "Potíže s nezávislostí ústavních institucí" a "Všechno je v nejlepším pořádku".)

Ředitelka odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky paní Brigita Chrastilová polemizuje v MfD 11. června s mými dvěma články o zákonu o ČNB a prezidentských pravomocech.

Podle paní Chrastilové je mýtus tvrdit, že prezident není odpovědný, protože může být pohnán k zodpovědnosti za ústavní delikt velezrady. V životě by mne nenapadlo vinit Václava Havla z velezrady. Kontroverzní způsob jmenování guvernéra ČNB není velezrada, jen (jako některé další prezidentovy kroky) přispívá k eskalaci politického napětí v zemi a komplikuje politickou situaci. Jde o politické chyby, pro něž docela zbytečně poskytuje prostor nedokonalá ústava.

Urychlené jmenování guvernéra ČNB loni na podzim prý bylo nezbytné vzhledem k hrozbě, že se Josef Tošovský jako zaměstnanec mezinárodní banky ocitne ve střetu zájmů. Nechápu, jak by se pan Tošovský mohl ocitnout ve střetu zájmů po svém odstoupení. Navíc: jak to bylo s obsazením funkce guvernéra ČNB v době, kdy byl pan Tošovský premiérem? Tenkrát to nespěchalo? A nemohlo tedy jmenování nového guvernéra loni na podzim počkat, nebo aspoň proběhnout konsensuálně?

To, že prezident jmenuje soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu, je velmi slabé omezení, zvláště srovnáme-li to s právní úpravou v sousedních postkomunistických zemích. Navíc je třeba vzít v úvahu skutečnou politickou váhu senátu, danou mj. mimořádně nízkou volební účastí ve všech dosavadních senátních volbách. Rovněž toto ustanovení ústavy je nešťastné a mělo by být změněno.

Paní Chrastilová upozorňuje, že v době, kdy ještě neexistoval Senát, vyslovovala souhlas s prezidentovým jmenováním Poslanecká sněmovna, kde byla nejsilnější frakcí ODS. Ovšem, ODS má sama na vzniklé situaci velký díl viny (ostatně díky ODS byl po dvakrát zvolen prezidentem Václav Havel, kterého nyní tato strana tak ostře kritizuje; odvahu hlasovat proti ovšem nenašli).

Nemyslím si, že by soudci ÚS "podléhali vnějším tlakům". Jen že část z nich se spontánně solidarizuje s postoji a myšlenkami "nadstranického" a "nadpolitického" prezidenta, který ovšem je jednou ze stran politického sporu, jejž je třeba nestranně posoudit. Myslím si, že v ÚS proběhla podobná diferenciace jako v celé společnosti po podzimní krizi ODS z podzimu 1997 a vzniku US. Pro rozhodování soudu taková loajalita nemusí být vždycky produktivní, naopak.

12. června 2001