Naděje v čase politické sklíčenosti Nemáme jednu kontinuální tradici české žurnalistiky. Jsou tu dvě tradice: havlíčkovská a peroutkovská. Pan Tabery se hlásí k té druhé. A jeho vymezení toho, co dělat v zarmoucené době politické sklíčenosti, je politicky i morálně zcela neuspokojivé. Na okraj polemických poznámek Erika Taberyho. Novelu zákonů o ČT a ČRo je třeba smést se stolu 27. ledna t.r. se konal v Poslanecké sněmovně seminář na téma „Novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu“. Organizoval jej Volební výbor Sněmovny. Organizátoři mne pozvali do prvního z dvou diskusních panelů. Svůj krátký příspěvek tu dávám k dispozici. Kolaborace: Erik Tabery „rozšlapává problém“ Článek Erika Taberyho „Babiš, psychologie spiknutí a mnichovanství“ byl pro mne hezkým povzbuzením. Nepřipadám si teď se svými názory až tak osamělý. To, že se pan Tabery musí s kritikou „kapitulantství, kolaborantství, mnichovanství“ vyrovnávat, svědčí o tom, že těch, kteří považují jeho názory za pobuřující, musí být dost.
|
„Obrodný proces“ v TOP09 Původní nadšení v TOP09 prý zmizelo. Ovšem, v okamžiku, kdy strana zažívá nikoli triumf, ale obtíže, bývá nadšení vystaveno jakési zkoušce. Strana k něčemu se ovšem pozná nikoli podle toho, jak si dokáže vychutnat své triumfy, ale jak se umí vyrovnat s potížemi.
|
Nová „kauza Lidových novin“: Koudelkiáda Situace není zvlášť růžová. Babišovy demagogické řeči o politicích, co nemakali a kradli, a obyčejných lidech v čele s miliardářem, jenž nás přišel spasit, a především čarovná moc „politické síly“ pořád ještě zabírají. Problém přitom není s normálními, řadovými lidmi. Ty je většinou možné rozumnými argumenty přesvědčit. Problém je s tzv. elitami.
|
Vyrovnávejme se hlavně s přítomností Kde se dnes bere ta všeobecná fascinace druhou republikou, protektorátem, stalinismem, obdobími uzavřenými, o jejichž povaze nejsou pochyby? Na okraj článku Jana Rejžka ve čtvrtečních LN. K námluvám Sobotky s komunisty: Antibabiš je pozitivní program! Základní konflikt volebního roku 2017 není konflikt mezi „pravicí“ a „levicí“, jako ve spořádaných dobách fungující demokracie. Nýbrž mezi demokracií na jedné a oligarchií a autokracií na druhé straně. Pokud si to pan Sobotka nepřipustí, je triumf Andreje Babiše v říjnových volbách neodvratitelný. Nejvyšší státní zástupce ve víru Babišovy sametové revoluce Nezávislost státních zástupců prý v nynější době nikdo nerozporuje. Já ji rozporuji velmi důrazně, zejména po tom, co tu v posledních čtyřech letech někteří z nich vyváděli. Státní zástupce musí být závislý na demokratickém státu a jeho institucích a musí hájit jejich zájmy. Měl by přitom ovšem být politicky neutrální. To jest, neměl by se např. dostávat bezděčně či jinak do vleku různých politických dobrodruhů a uchvatitelů.
|
