indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

15.9. - 20.9.2003

ARCHIV

Spor o Benešovy dekrety
2/3

"otevřeno"

(d2) Dopis č. 3

Vážený pane docente,

Jak jsem uvedl v předchozích dopisech, mocensko politické dekrety prezidenta republiky byly legislativou poválečné revoluce. Uzákonily mocné zásahy do vlastnictví a do osobních svobod obyvatelstva, vedly k vytvoření socialistického státu. Chápete-li mé texty tak, že nepojímám dekrety "samy o sobě", nemohu s Vámi nesouhlasit; myslím, že chápat je bez uvedených souvislostí vede k idealizaci tehdejší společnosti.

Obávám se, že se této idealizaci nevyhnul ani Váš pohled (to, že se opírá o Peroutku a o Drtinu, který ostatně revoluci také "dělal", na věci nic nemění). Říkáte, že tehdy zjevně mělo jít "o revoluci svého druhu, ve smyslu obnovy a rozšíření demokracie a změny v sociálním řádu". Ale rozšíření demokracie tím, že moc obdržely revoluční národní výbory a zakázala se opozice - nevím, nevím. Revoluce, Košický vládní program a mocensko politické Benešovy dekrety, to vše nevzniklo podle Ferdinanda Peroutky, ale podle projektu prezidenta Beneše: "…Musí zmizet univerzita německá, dvě německé techniky, střední školy atd. Německý majetek, lázně, doly, továrny, velkostatky, přejdou do státní správy. Bude to nacionální revoluce spojená se sociální revolucí. Přes opatření nacionálního charakteru a přes opatření proti boháčům německým otevře se cesta pro radikální hospodářské zásahy a sociální přeměny v českých oblastech…"

Revoluce byla plná násilí a divoký odsun, její součást, i desetitisíců mrtvých. Říkáte, že na dekrety je třeba pohlížet také z toho hlediska, že lidská práva jsou kategorií historickou (kupříkladu Všeobecná deklarace lidských práv je až z roku 1948). Mocensko politických dekretů se to ale zase tolik netýká. ostatně - k čemu by byla historiografie a politika, kdyby se tak důležitým dokumentům měla vyhýbat jen proto, že tehdy byla jiná situace? Myslím, že dobře to napsal Bohumil Doležal:

"Benešovy dekrety porušují přinejmenším tři základní principy, na nichž stojí evropské právo: myšlenku osobní zodpovědnosti (kolektivní vina Němců a Maďarů v ČSR), presumpci neviny (Němci a Maďaři v ČSR byli jako celek předem prohlášeni za vinné, nevinu bylo třeba prokazovat individuálně před správními orgány) a zákaz retroaktivity (příslušnost k německému a maďarskému kolektivu, prohlášenému předem za vinné, se stanovila podle toho, k jaké národnosti se občan hlásil při sčítání lidu v demokratické ČSR a zda byl členem organizací legálně v ní působících). Ostatně to, že Němci a Maďaři byli v poválečné ČSR zbaveni všech občanských práv a octli se fakticky v postavení otroků, není nepřijatelné jen z dnešního hlediska. Je samozřejmě pravda, že Hitler dělal s židy totéž: ale je snad Hitler pro nás kritérium, jak jednat? …"

Jsem přesvědčen, že přijde doba, kdy se náš národ vypořádá s poválečnou revolucí i s Benešovými dekrety.

Emanuel Mandler

odpověď 2 | odpověď 3