ARCHIV

Demokratická iniciativa žádá o registraci

Při výročí 17. listopadu je vhodné připomenout nezávislé iniciativy. Z nich zvláště ty, které existovaly už před ním. Z nich zase ty, o nichž se mluví jen sporadicky. A ty, v nichž se vzpomínající angažoval. V mém případě to byla Demokratická iniciativa. Chtěla formulovat politickou alternativu k stávajícímu režimu. Zároveň se pokoušela dělat jakousi opozici k zavedenému souručenství disentu a to ji nakonec přišlo draho. V předvečer převratu, který nikdo nečekal, 11. listopadu 1989, požádala tehdejší ministerstvo vnitra o registraci jako politická strana. Žádost, program a poněkud opožděnou odpověď ministerstva (ovšem, pánové měli bezprostředně po převratu jiné starosti!) zde přetiskujeme. K textům odkazuje článek "Konečně výročí Listopadu: šlo o finance" ze stálé rubriky Emanuela Mandlera Otevřeno.

bd

Dopis předsednictva Československé demokratické iniciativy ministru vnitra ČSSR z 11. listopadu 1989

Vážený pane ministře,
vzhledem k tomu, že hnutí Československá demokratická iniciativa si vytklo jako hlavní cíl práci k překonání hluboké krize československé společnosti a že pociťuje naléhavou potřebu vytvořit za současných kritických okolností pro takovou práci nezbytné podmínky, rozhodlo se předsednictvo ČsDI požádat státní orgány o registraci hnutí jako nezávislé politické strany. Jelikož však současná československá zákonná norma (zák. č. 68/51) nezná jinou existenci politických stran než v rámci Národní fronty a Národní fronta nezávislost, popřípadě opozičnost politické strany neumožňuje, adresujeme žádost o registraci nezávislé politické strany přímo Vám, dále ministrům vnitra ČSR a SSR.

Věříme, že vláda ČSSR bude vůči nové politické straně, hlásící se k helsinskému procesu, postupovat podle čl. 26 Principů Závěrečného vídeňského dokumentu, který ji vzhledem k osobám, institucím a organizacím podporujícím dokumenty KBSE stanoví povinnost "odstraňovat, kde existují, zákonodárné a správní překážky, jež jsou neslučitelné s ustanoveními KBSE."

Při takové činnosti, která v Československu nebude jednoduchá, budeme rádi nápomocni,

Z předsednictvo ČsDI
Emanuel Mandler
(adresa)

Programové požadavky nezávislé politické strany Československá demokratická iniciativa

(Příloha žádosti o registraci Demokratické iniciativy jako politické strany, zaslané 11. listopadu 1989 ministerstvům vnitra ČSSR, ČSR a SSR.)

Československá demokratická iniciativa se ustavila a zahájila činnost zejména proto, aby přispěla k řešení hluboké morální, politické a hospodářské krize, kterou v současné době prochází československá společnost a její stát. Tato krize vznikla a prohlubovala se v důsledku potlačení lidských práv, zrušení demokratického systému a přeměny tržního hospodářství v direktivní hospodářský systém s centrálním plánováním a státním monopolem. Její řešení spočívá v zajištění občanských svobod a lidských práv, v postupném nahrazení autoritativního systému systémem demokratickým a přechodem k svobodnému tržnímu hospodářství. Aby se tak stalo, je třeba překonat celospolečenskou krizi jak v oblasti morální a politické, tak v oblasti hospodářské.

I. Morální krize vede k ztrátě životní orientace jednotlivce a k tragickému zeslabení národního vědomí. Aktivizace obojího vyžaduje překonat společenské klima poznamenané bezprávím a nesvobodou. Československá demokratická iniciativa požaduje

• - okamžité přijetí dočasných zákonů, které až do doby, než vstoupí v platnost demokratická ústava, zajistí
• - svobodu náboženství, názoru a projevu
• - svobodu sdružování a shromažďování
• - svobodu pohybu a cestování

Za týmž účelem ČsDI žádá

přijetí zákonných a dalších opatření, která s okamžitou platností omezí početnost a moc ozbrojených složek, zejména policie, uskuteční zkrácení vojenské prezenční služby a zavedení náhradní civilní služby.

Všechna předchozí opatření předpokládají amnestii pro všechny politické vězně a pro přečiny motivované politicky.

II. Krize politická a ústavně právní vychází z umělého a radikálního omezení suverenity ČSSR. Pro její překonání je nejprve třeba, aby československé správní a zastupitelské orgány odmítly ozbrojený zásah armád pěti států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 a všechny jeho následky.

Tento požadavek tedy zároveň obsahuje zásadní námitku proti oprávněnosti nynějších státních, správních a zastupitelských orgánů všech stupňů reprezentovat obyvatelstvo. Tyto orgány jsou složeny nikoli z volených zástupců lidu, nýbrž z úředníků dosazených z vůle nomenklatury.

Československá demokratická iniciativa žádá, aby k 1. 2. 1990 byla zvláštním zákonem ukončena činnost FS ČSSR a aby k témuž datu byly provedeny demokratické volby do přechodného zastupitelského sboru, pověřeného:

• - vytvořením vlády občanského soužití;
• - vypracováním demokratické ústavy ČSSR;
• - přijetím zákona o svobodných volbách do zastupitelských orgánů všech stupňů.

III. Progresivní krize postihuje všechny oblasti našeho života související s hospodářstvím - od jeho řízení až po výrobu, spotřebu a životní úroveň. Zajištění nezbytných potřeb československé společnosti pro budoucnost předpokládá, aby vláda občanského soužití vypracovala odborné programy:

1. pro přechod k tržnímu hospodářství bez direktivního řízení, centrálního plánování a státního monopolu na vlastnictví výrobních prostředků - s ústavně zajištěným soukromým a družstevním vlastnictvím a se zabezpečením svobodných hospodářských vztahů k zahraničí;
2. pro záchranu nejohroženějších částí životního prostředí a přírody a pro celkové ozdravění životního prostředí;
3. pro uskutečnění sociálních opatření, která budou čelit nepříznivým důsledkům strukturálních změn, přestavby cen a uvolnění hospodářského života;
4. pro zajištění spotřebitelských a odborových svobod včetně povzbuzení oblasti služeb;
5. pro podstatné zlepšení národního zdraví a pro základní zkvalitnění československého zdravotnictví.

Československá demokratická iniciativa je si vědoma toho, že předložené programové požadavky nemůže prosadit sama. Hodlá za tím účelem spolupracovat s nezávislými politickými skupinami, s dalšími občanskými aktivitami, jakož i s jednotlivci a aktivitami v oficiáoních institucích a strukturách a s těmito institucemi samými, pokud tyto aktivity a jednotlivci budou mít o takovou spolupráci zájem.

Odpověď Federálního ministerstva vnitra na žádost ČSSD z 11. listopadu 1989

(Odpověď zaslána 31. 1. 1990)

K Vašemu podání, kterým jste Federální ministerstvo vnitra žádali o registraci politické strany uvádíme, že k registraci politických stran nebylo a není Federální ministerstvo vnitra příslušné. V současné době se registrace politických stran provádí podle zákona o politických stranách přijatého Federálním shromážděním ČSSR dne 23. ledna 1990. S odkazem na tento zákon vám materiály vracíme s tím, že je nezbytné postupovat podle uvedeného zákona.