indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

15.4. - 20.4. 2002

ARCHIV

PROČ JSEM PODEPSAL

V článku nazvaném "Proč jsme nepodepsali" (LN, 16.4. 2002) píší Eva Hahnová a Hans Hennig Hahn, že nepovažují nedávnou výzvu českých umělců, politologů, duchovních i řady mediálně neznámých občanů nazvanou "Stop nacionalismu" za užitečnou pro vyjasňování problémů současnosti. Evidentně si nevšimli, že výzva nebyla pokusem o vyjasňování problémů, ale apelem na české politiky, aby nezneužívali bolestných problémů minulosti k rozdmýchávání nacionalistických vášní a neuzavírali voláním po falešné národní jednotě prostor pro diskusi.

Výzvu zřejmě ani nečetli, protože jí podsouvají věci, které v ní vůbec nejsou. Nutno ovšem uznat, že s textem výzvy nebylo snadné se seznámit stejně snadno, jako se lze seznámit s nacionalistickými prohlášeními našich politiků. Lidové noviny, které poskytly Hahnové a Hahnovi značný prostor k denunciaci signatářů, výzvu, stejně jako statní deníky, nejen neotiskly, ale ani se o ní, na rozdíl od ostatních deníků, nezmínily. Trochu to připomíná reakce normalizačního tisku na Chartu 77, kterou též nikdo nemohl číst, ale všichni na ni museli reagovat. Ostatně už také existuje skutečná "anticharta"--výzva nazvaná "Stop demagogii"--která má být reakcí všech uvědomělých a dostatečně vlasteneckých občanů na vlastizrádné aktivity kosmopolitních intelektuálů. Vzešla od lidí z okolí ODS a k podepsání bude nejspíše, jako vždy, v divadle Ta Fantastika.

Ale vraťme se k Hahnové a Hahnovi. Ti se snaží signatáře výzvy usvědčit z údajného omylu, kterého se prý dopustili tím, že se obrací na poslance, z nichž prý "žádný zatím neprojevil snahu rozdmýchávat debatu" o Benešových dekretech. Vzápětí hned tvrdí, že jde o debatu vyvolanou politickým nátlakem na ČR ze strany mnichovského sudetoněmeckého krajanského sdružení podporovaného bavorskou vládní stranou CSU a současnou rakouskou vládní koalicí.

Sudetští Němci a jejich různá sdružení říkají to, co říkají, už několik desetiletí--až donedávna bez valné odezvy. To, že jsou nyní ve středu pozornosti, má na svědomí poslanec a premiér Miloš Zeman, jehož urážlivá prohlášení na jejich adresu a na adresu Rakušanů vše odstartovala. Následovala zcela pochopitelná série reakcí ze strany německých a rakouských politiků. Šanci přihřát si předvolební politickou polévku v této situaci vycítil i maďarský premiér Viktor Orbán.

Ačkoliv rakouští politici nyní volají po zrušení platnosti Benešových dekretů směrem do budoucnosti a navrhují symbolické odškodnění sudetských Němců českou stranou, nikdo z oficiálních německých a rakouských kruhů nevolá po revizích poválečného uspořádání v Evropě a nikdo nevznáší teritoriální a majetkové nároky. Přesto někteří čeští politici bez studu tvrdí, že se tak děje.

Chtějí-li Hahn a Hahnová vědět, koho signatáři výzvy "Stop nacionalismu" považují za "nositele zodpovědnosti při rozdmýchávání nacionalistických vášní", odpověď je nasnadě. Jsou to ti politici, většinou poslanci, kteří uměle vytváří strašidlo Ohrožení českých národních zájmů a poválečného uspořádání v Evropě. Strategie vytváření umělých strašáků, před kterými nás pak naši stateční a neoblomní politici údajně ochrání, možná přinese politické body, ale je naprosto neodpovědná. Plánovaná debata v českém parlamentu na téma dekretů nemůže být v daném kontextu ničím jiným než předvolební eskalací již nyní zbytečně silných, často nepravdivých prohlášení.

Ptají-li se Hahnová a Hahn signatářů výzvy, jaké vlastně mají představy o řešení sudetoněmeckých požadavků, jde z jejich strany jen o hloupou provokaci. Je přece jasné, že výzva není pokusem o zaujímání postojů k sudetoněmeckým požadavkům. Ty existují už od dob vyhnání a až do vypuknutí současné nacionalistické hysterie měli patent na strašení těmito požadavky především komunisté.

V názorově tak pluralitním společenství, jako je skupina lidí, která podepsala výzvu "Stop nacionalismu", mají různí lidé na otázku Benešových dekretů různé názory. Všichni se ale shodli na tom, že čeští politici uměle a zbytečně rozdmýchávají nacionalistické vášně. Jsou to především silácké řeči těchto politiků, které pomohly udělat z dekretů evropský problém, kterým před třemi měsíci ještě ani náznakem nebyl. Následky tohoto politického furiantství mohou být pro Českou republiku velmi nepříjemné.

Jiří Pehe