4.3. - 11.3. 2002

ARCHIV

Korespondence editora Událostí s Americkým velvyslanectvím

Ohledně článku Jacksona Diehla (New NATO, Old Values) ve Washington Post z pondělí 4. února.)

O tom, co mne v článku zarazilo, jsem informoval v rubrice Co týden dal v pátek 8. března, a vrátil jsem se k němu ještě dnes. Text je to dosti suspektní, navíc ve mně vzbuzuje (možná nepodložené) podezření, že byl iniciován z české strany, a sice z té, která je nepříznivě nakloněna Zemanovi (ale nechce ho kritizovat prvořadě za jeho protiněmecké běsnění, nýbrž za jistě nehorázný útok na hradní časopis Respekt; ne že by to nebylo důležité, ale Zemanovy "středoevropské iniciativy" jsou významnější) a jíž se zároveň nepříjemně dotkla Orbánova kritika Benešových dekretů. Hradní lobby má dobré styky s bývalou Clintonovou administrativou, zejména s Madeleine Albrightovou, která, když na chvíli zapomene, že je Američanka, jistě dokáže souznít s českým šovinismem. To je ovšem jen spekulace. To, co pan Diehl napsal o Orbánovi, mi připadalo natolik nehorázné, že jsem se obrátil na tiskovou mluvčí amerického velvyslanectví paní Middletonovou s následujícím dopisem:

Velvyslanectví Spojených států amerických
Paní Victoria Middleton
Tisková mluvčí

Praha, 8. března 2002

Vážená paní,
Jsem český politolog a publicista. Přednáším na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity a píši do českých novin, především do Mladé fronty dnes (nejčtenějšího českého deníku), jejímž jsem externím spolupracovníkem. Zabývám se mj. současnou maďarskou politikou a připravuji článek na toto téma.
Se zájmem jsem si přečetl článek pana Jacksona Diehla ve Washington Post z 4. března 2002 (stránka A19). Chtěl bych si ověřit dvě věci, které autor zmiňuje:

je pravda, že "premiér Viktor Orbán se stal natolik otravným svými řečmi o "Lebensraum" pro Maďary, že byla zrušena jeho návštěva v Bílém domě?"

je pravda, že "Bushova vláda spoléhá, že její kritika Orbána pomůže v dubnových volbách k vítězství opozičním socialistům"?

Předem Vám děkuji za laskavou odpověď.

V úctě
Bohumil Doležal, Ph.D.

To o chystaném článku jsem si nevymyslel, opravdu připravuji pro MfD stať o středoevropské problematice v souvislosti s protimaďarským štvaním českého tisku.

Tisková mluvčí amerického velvyslanectví promptně odpověděla:

Vážený pane Doležale,

Děkuji Vám za Váš dopis z dnešního dopoledne. Lituji, že odpovídám tak pozdě, ale musela jsem si ověřit ve Washingtonu stanovisko k otázkám, které jste položil. V odpověď na Vaše otázky sdělujeme:

Spojené státy vysoce oceňují své vztahy s Maďarskem a premiérem Orbánem. Litujeme, že se v únoru nepodařilo zorganizovat schůzku mezi prezidentem a premiérem Orbánem.

Nechceme se vměšovat do voleb našich přátel a spojenců v NATO.

Doufám, že Vám tyto odpovědi pomohou.
…

Victoria Middleton
Tisková atašé
Velvyslanectví USA v Praze

Odpověď se zjevně kryje s tím, co sdělil Státní department maďarskému velvyslanci ve Washingtonu Gézovi Jeszenszkému. V prvním bodě je diplomatická (Američané asi měli nějaké důvody, proč Orbány v Bílém domě nepřijali, ale stejně jalo Jonathan Terra v dnešních LN i já velmi pochybuji, že by to byly ty, které uvedl Diehl ve Washington Post). Odpověď na druhou otázku je jednoznačná, jiná ostatně být ani nemohla.

Věcná podstata článku z Washington Post se tedy dosti smrskla. Nemohu věřit tomu, že by šlo o náhodný výpad osamělého publicisty. Nemohu to sice dokázat, ovšem nikdo mi nevymluví, že stopy vedou do ČR.

11. března 2002