ARCHIV

Zápis z jednání petičního výboru PSP ČR o požadavku na odškodnění německé menšiny

Události uvádějí část zápisu z jednání Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Výbor se zabýval žádosti českých občanů Německé národnosti o zmírnění některých křivd, které byli po roce 1945 nuceni snášet, a o zrovnoprávnění v restitucích. Text žádosti jsme již zveřejnili. Zápis zjevně nepotřebuje další komentář.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2002
3. volební období

Z Á P I S
petičního výboru
z 51. schůze konané dne 10. ledna 2002

Přítomni:
posl. K. Čelišová, V. Filip, J. Kasal, S. Křeček, V. Nájemník, V. Nedvědová,H. Orgoníková, F. Pejřil a C. Svoboda

Hosté: viz prezenční listina hostů

Program:

...

7) Pokračování v jednání o požadavku na odškodnění německé menšiny

K bodu 7)

Předseda výboru přivítal na odpoledním jednání přítomné členy petičního výboru a hosty. Vedení schůze se ujal poslanec František Pejřil, neboť u bodu "Pokračování v jednání o požadavku na odškodnění německé menšiny" je předseda výboru C. Svoboda zpravodajem.

C. Svoboda ve své zpravodajské zprávě shrnul předchozí jednání k této problematice. Není možné se zabývat platností nebo neplatností tehdy platných předpisů. Nyní jde o otázku politickou a z hlediska právního lze tedy uvažovat pouze o případném odškodnění jednotlivých křivd v rámci dříve platných zákonů (dekretů). Lze diskutovat o odškodnění českých Němců, pokud se prokáže, že byli nespravedlivě perzekuováni.

Poslanci odsouhlasili, aby přítomným hostům bylo v diskusi uděleno slovo.

V diskusi vystoupili:

V. Filip: Připomněl právní situaci a jak byly reparační i nereparační dohody uzavřeny, jaké částky byly vyplaceny. Předložený návrh by znovu otevíral tuto oblast a uzavřené mezinárodní dohody. Petiční výbor není orgánem výkonné moci, a proto je třeba tuto problematiku řešit mezi ministerstvy zahraničí ČR a SRN. Navrhuje postoupení tohoto požadavku Ministerstvu zahraničních věcí.

H.D.Korbel (zástupce Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku): S Ministerstvem zahraničních věcí tento problém nesouvisí, neboť jde o občany České republiky. V žádném případě se nemá jednat o revizi výsledků II. světové války. Němcům se stalo bezpráví proto, že byli Němci. Pokud zákon způsobil bezpráví, musí být změněn nebo zrušen. Jedná se o nápravu bezpráví.

S. Křeček: Požadavek v této podobě není relevantní, každé bezpráví nemůže být odškodněno, ale jen zmírněno.

V. Laštůvka : Z podání není zřejmé, zda se má jednat se o nápravu křivd v rámci platného českého (československého) právního řádu nebo o jeho změnu. Je třeba hledat způsob, jak odškodnit individuální křivdy, které se staly v rozporu s tehdejší platnou legislativou. Tato skupina občanů České republiky má stejná práva, jako má kdokoli jiný. Ale v žádném případě nelze odškodňovat plošně, neboť všechny podobné právní akty přijaté v Česku vždy jen zmírňovaly některé křivdy.

I. Kunzová (prezidentka Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku): Uvedla, že je nutné alespoň zmírnění škod. Musí se najít cesta pro ty naše občany, kteří tu žili a nemají stejné postavení.

F.Chocholatý Groeger (host): Mělo by jít o odškodnění v rámci tehdy platných předpisů např. za křivdy v rámci akce "rozptyl" při vysídlování Němců z pohraničí do vnitrozemí, za "nucené práce", za které nedostali zaplaceno. K dalšímu poškození došlo tím, že nebylo uznáno studium na vysokých školách jen proto, že byly německé. Pokud se týká Benešových dekretů, jedná se o politickou věc, ne právní. Dekrety je třeba prohlásit za neplatné nebo nepoužitelné, protože je obava, aby se nepoužily znovu.

Richard Šulko (Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku): Vyjádřil souhlas s odškodněním v rámci tehdy platných zákonů, žádost odsouhlasilo jejich shromáždění, proto také případnou změnu musí odsouhlasit.

A. Sulitka (Rada vlády pro národnostní menšiny): Obsah projednávaného podání se od roku 1994 opakovaně objevuje a také žádné zprávy ČR nezatajují to, že tato menšina se cítí diskriminována. Je třeba hledat formu, jak tento problém řešit.

Zpravodaj Cyril Svoboda shrnul diskusi tím, že její průběh jasně ukázal, že není vůle k revizi právních předpisů. V předložené formě není způsobilý dalšího projednávání.

Přítomní členové přijali (hlasování: 6 - 1) toto usnesení č. 271:

Petiční výbor

po odůvodnění dopisu Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zástupcem tohoto shromáždění Dipl. Ing. Hansem D. Korbelem, po zpravodajské zprávě JUDr. Cyrila Svobody a po rozpravě

k o n s t a t u j e,

že uvedený dopis není způsobilý dalšího projednávání, pokud v něm nedojde k rozdělení požadavků mezi požadavek revize právního řádu poválečného vývoje a individuálních křivd jednotlivců v rámci československého právního řádu.

Hlasování se zúčastnili poslanci: posl. V. Filip, J. Kasal, S. Křeček, V. Nájemník, V. Nedvědová, F. Pejřil a C. Svoboda (tabulky s hlasováním tvoří přílohu tohoto zápisu).

František Pejřil, v.r. JUDr.

Cyril Svoboda, v.r. ověřovatel výboru předseda výboru