9.7.-14.7. 2001

ARCHIV

I Miloševič si zaslouží spravedlnost

Pan Matyáš Zrno polemizuje (článek "Půvab balkánského práva", MfD 7. července) s mým textem o vydání Miloševiče (Doba legislativního spiritismu, MfD 4. 7.).

Destrukce jugoslávského právního prostředí trvá podle pana Zrna "od počátku vzniku" SRJ v roce 1992. To má být snad dostatečný důvod k tomu, aby vesele pokračovala? Dokonce i v někdejší CSSR, kde destrukce právního prostředí trvala přes čtyřicet let, se po listopadovém převratu postupovalo legální cestou.

To, že se SRJ "rukou samotného Miloševiče" zavázala spolupracovat s Mezinárodním tribunálem v Haagu, ještě neznamená, že se zavázala vydávat mu své občany. Ostatně, prezident Koštunice přece neodmítá spolupráci s Haagem.

Pan Zrno vypočítává všechny hříchy jugoslávského Ústavního soudu. je jich dost na to, aby se hledala cesta ke změně jeho složení: ústavní cestou. To se nestalo, a těžko se ubránit dojmu, že převážila jedna a čtvrt miliarda dolarů.

Podle pana Zrna jsem přesvědčen, že "zákony se mají dodržovat, ať jsou jakékoli." Pan Zrno nemluví pravdu. Špatné zákony se mají měnit, pokud je to možné, předepsanou ústavní cestou. Jsem přesvědčen, že v nynější Jugoslávii to možné je.

Srbové prý svrhli Miloševiče jen napůl. Toto tvrzení zní legračně v naší zemi, kde je většina obyvatelstva přesvědčena, že zvítězila ve dvou světových válkách. Chce snad pan Zrno Srbům vyčítat, že se neobešli bez "logistické a psychologické podpory"? A počítá k logistické a psychologické podpoře i vybombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě?

Pan Zrno klade otázku, proč by Srbové měli být kompetentní ve věci potrestání Miloševiče, když odpovídá za "agresi" v Bosně. Když odhlédneme od "detailu", že v Bosně bojovali bosenští Srbové a Miloševič je pouze podporoval: je užitečné, aby si každé národní společenství soudilo své zločince samo. O upřímnosti snahy o národní očistu pak nemůže být pochyb a soud nemůže nikdo podezírat ze zaujatosti vůči obžalovanému, tedy slabší straně: protože soud musí být spravedlivý.

Návrh pana Zrna, aby v Haagu "paralelně" proběhlo i jakési paralelní srbské soudní řízení s Miloševičem, není kompromis, ale šaškárna. Kompromis navrhl Koštunica: soudit Miloševiče v Bělehradě ve spolupráci s Haagem.

Pan Zrno tvrdí, že se teď už nikdo nemůže vymlouvat s odkazem na to, že hlavní viník je na svobodě. Zapomněl snad, že v době, kdy ho vydali do Haagu, už Miloševič seděl několik týdnů ve vyšetřovací vazbě?

Pan Zrno chce vědět, čím ohrozilo Miloševičovo vydání stabilitu na Balkáně. Nestačí mu, že v SRJ se zhroutila federální vláda, vyhrotily se rozpory uvnitř protimiloševičovské koalice a v Bělehradě došlo k desetitisícovým demonstracím. Vyčkejme tedy dalších událostí.

Závěrem mi pan Zrno klade řečnickou otázku, zda si snad myslím, "že jen beztrestnost válečných zločinců, terorizujících vlastní obyvatelstvo a vedoucích agresivní války proti svým sousedům, zajistí stabilitu a mír?" Myslím, že za takovou demagogii by se měl stydět.

9. července 2001