9.7.-14.7. 2001

ARCHIV

Otevřme duchovní trh novým trendům!

Výsledky průzkumů veřejného mínění z poslední doby - a takmé výsledky nedávného sčítání obyvatelstva - svědčí o dalším poklesu náboženské víry v české společnosti a o velkém odlivu lidí z tradičních církví. Za věřící se považuje necelá třetina populace. Přitom ve vyspělých evropských zemích a u našich postkomunistických sousedů počet věřících přesahuje 70%. Dokonce v Rusku se k víře hlásí 50% lidí.

Pokud jde o církve, největší odliv věřících zaznamenala nejsilnější, katolická: přišla o 1,3 milionů duší. Ale i evangelíci a českoslovenští, církve podstatně méně početnější, ztratili relativně mnoho stoupenců. Synodní senior Českobratrské církve evangelické Smetana zhodnotil situaci věcně a bez výmluv: církve by měly tato čísla vzít vážně a zamyslet se, zda formy jejich činnosti odpovídají současným potřebám lidí. To neznamená, že by duchovní stav české společnosti nebyl povážlivý.

Podstatně zábavnější jsou úvahy nezávislých českých mediálních náboženských myslitelů. Dušan Třeštík hovoří o odklonu od "úředních církví" k "občanským náboženstvím", k nimž počítá skauting, New Age a učení o alternativních životech. Škoda, že nám nesdělil, kterou z těch tří možností preferuje.

Jiný náboženský reformátor, Jan Zahradil z ODS, táhne do boje proti "diskriminaci mimokřesťanských náboženství" a za práva "malých církví", které by měly mít hned nárok na státní podporu, zřizování škol, přístup do věznic a do armády. Je prý třeba "více otevřít duchovní trh" novým náboženstvím a proudům, jako je budhismus nebo islám. Je to podobné, jako když kdysi bolševici ve snaze potlačit moderní evropskou literaturu podporovali v době, kdy Joyce, Kafka či Beckett byli u nás tabu, překlady různých spisovatelů z Nigérie, Ghany nebo Guineje-Bissau s tím, že je třeba bojovat proti "europocentrismu".

Česká vzpoura proti Bohu a vlastním dějinám, rozjetá v minulém století, úspěšně pokračuje. Zoufalé Masarykovo úsilí upozornit na význam "náboženské otázky" je docela zapomenuto. V této situaci je dvojnásob podnětné to, co ve dvacátých letech minulého století psal na okraj českých potíží s náboženstvím filosof Emanuel Rádl. V příloze proto uvádíme několik jeho myšlenek na toto téma.

14. července 200