20.11.-25.11.10. 2000

ARCHIV

Ještě Lída Baarová

Na můj článek o Lídě Baarové reagoval v LN pan Pavel Halík z fanklubu Vlasty Buriana. Je pozoruhodné, že s potřebou obhájit svého oblíbence u něho zřejmě nějak bezprostředně souvisí potřeba znectít Baarovou. Tomu nerozumím. Štvanici na Vlastu Buriana po roce 1945 považuji za ohavnou, jeho prohřešek nebyl tak velký, aby se nedal odpustit, a navíc tu byla řada polehčujících okolností. Lída Baarová byla ovšem nevinná.

Ještě zajímavější jsou argumenty pana Holíka. Kdyby byl Hitler nezasáhl, měla Baarová poměr s Goebbelsem ještě za protektorátu. Jenže za kdyby se neodsuzuje. Kdyby si byl Burian dělal v rádiu šašky z Jana Masaryka před Mnichovem, byl by čistý jako lilium. Zdůvodňování mistrova faux-pas (šlo o "jediný skeč", "byl podle svědků do rozhlasu přivezen a tu pitomost nucen přečíst", z pořadu "nebyl nikdy pořízen záznam" (!) a pamětníci Buriana z rozhlasu ani nepoznali) nápadně připomíná způsob, jak se vykrucovali účastníci antichartistického setkání v ND z r. 1977 a signatáři anticharty. Přitom stačilo říci: bál jsem se, šel jsem tam, nebo docela jen mlčet.

Na můj článek o Baarové reagoval v Právu rozlícený ministr Dostál. Ten to vzal pěkně od podlahy, zúčtoval rázně nejen s textem, který ho rozzlobil, ale s celou mou kariérou po roce 1989 a navíc si to vyřídil i s lidmi, s nimiž jsem kdysi byl nebo dosud jsem v přátelských vztazích. Pokud se někomu jako mně povede přivodit svému bližnímu takový divoký záchvat (zvlášť když jde o ministra kultury), měl by se zamyslit, neudělal-li přece jen nějakou chybu. Přečetl jsem si pasáž týkající se pana ministra znovu a mám dojem, že jsem tam, kde odsuzuji, jak Dostál vede paralelu Lidice - Baarová, použil zbytečně siláckých přívlastků (na tom, že srovnání je demagogické, ovšem trvám). Panu ministrovi se omlouvám a věřím, že i on bude v klidu a z odstupu schopen uznat, že to tentokrát přehnal.

22.listopadu 2000