Druhá prezidentská volba

Pátek 15. února – 2. prezidentská volba 1 (9.45): Situace se zase dramaticky změnila. Poslanec Snítilý, který se včera ještě tvářil, že jeho vztahy s ČSSD jsou idylické, dnes prohlásil, že vystupuje z klubu strany a bude v každém případě volit Klause. (Přitom pochopitelně v duchu zůstává sociálním demokratem. Pokud se Kalbáč a Barták nezúčastní volby a nic dalšího se nezmění, vyhraje o jeden jediný hlas v posledním kole Klaus. Topolánek se zase dal slyšet, že pokud si KDU-ČSL přeje mít Čunka ve vládě, nic tomu nebrání. Tím zbytečně provokuje zelené a staví do nemožné situace ministra Schwarzenberga, který by byl jinak asi znovu zvážil své hlasování. Je to z Topolánkovy strany přinejmenším chyba. Pokud by teď zelení vyhověli komunistické žádosti o pakt neútočení a připojili se k odmítnutí radaru, bude sice Klaus zvolen, ale odstoupí ministr zahraničí a nejspíš taky padne vláda. Co z toho Topolánek bude mít?

Pátek 15. února – 2. prezidentská volba 2 (11.00): za poněkud záhadných okolností se do Španělského sálu nedostavila místopředsedykně poslaneckého klubu zelených Olga Zubová. Je prý nemocná a nechce se s nikým bavit. Své kolegy zaskočila. Paní Zubová patří k blízkým přátelům místopředsdedkyně Kuchtové. Nechce snad zelené trochu zmáčknout k větší vstřícnosti komunistům? (Pak by třeba přišla). Bylo by to ovšem asi příliš okaté. Pokud jde o projevy kandidátů, zaujala paní Bobošíková dojemnou populistickou árií, hrající na city lidu. Kdyby se prezident b volil přímo, mohla by přitáhnout spoustu lidí. Bylo to dosti odporné.

Pátek 15. února – 2. prezidentská volba 3 (14.00) Mezitím se stalo několik dalších důležitých věcí: Lidovecký senátor Kalbáč prohlásil, že bude hlasovat v každém případě, ať už bude volba veřejná, nebo tajná). Paní Bobošíková odstoupila z kandidatury (už se dost zviditelnila, její účast dále nemá ani pro ni, ani pro komunisty valný smysl. Komunisté budou v prvních dvou kolech podporovat Švejnara, v posledním ne. A ODS se vzdala požadavku na tajnou volbu (pro veřejnou volbu se už prý vyjádřil ve svém projevu i Klaus). Vypadá to, že ČSSD se už smířila s tím, že se Švejcarem neuspěje. Překvapení se ovšem nevylučují.

Pátek 15. února – 2. Prezidentská volba 4 (14.25): ve stachanovském tempu odhlasovali volitelé veřejný způsob volby a poté stejným způsobem zamítli návrh senátora Mejstříka, aby bylo zdokumentováno, jak kdo hlasovat, a aby tuto informaci dostala k dispozici veřejnost. Návrh pana senátora se mi zdá být rozumný a odmítnutí znamená, že volba byla sice veřejná, ale nikoli pro veřejnost, ta bude odkázána jen na různé neoficiální zprávy. A ještě ke stažení Bobošíkové – na jejím odstoupení se domluvila s Filipem, komunisté, jak to vypadá, dospěli k racionálnímu závěru, že už není koho čím vydírat.

Pátek 15. února – 2. prezidentská volba 5 (16.15): Klaus dostal v prvních obou kolech 141 volitelských hlasů. Zelení vyslali ministryni Stehlíkovou jako emisara za nemocnou poslankyní Zubovou, aby ji donutila přijít. Klaus by vyhrál i v případě, že by poslankyně přišla, ale vyhrál by jedním jediným hlasem pana poslance Snítilého, tedy přeběhlíka. Dá se prý čekat, že budou nastane doba zdržování a přestávek.

Pátek 15. února – 2. prezidentská volba 6 (20.00): takže Václav Klaus byl podle očekávání ve třetím kole opět zvolen prezidentem. Sice s odřenýma ušima (což je velmi dobře), ale ne, jak demagogicky tvrdil Jiří Paroubek, pouhým hlasem zrádného Snítilého. (Za daných okolností, daných záhadným zmizením poslankyně Zubové, která se večer těsně po skončení volby objevila v Kutné hoře - další strašidelná příhoda, připomínající scény z Bulgakovova Mistra a Markétky -, by mu byl stačil hlas senátora Kalbáče, který se zatím ze strašidelného zážitku na toaletě v době první volby už vzpamatoval). Kdyby byl vyhrál Švejnar, bylo by to velké Paroubkovo vítězství; takhle to znamená, že Topolánek odvrátil hrozící katastrofu. Každý jiný politik na Paroubkově místě by měl malér, Paroubek má kliku. V ČSSD není totiž nikdo, kdo by ho mohl nahradit, kromě dr. Ratha, kterého se ovšem soupřátelé z ČSSSD bojí ještě více než svého předsedy. Průběhem a vyzněním druhé volby se zabývá naše dnešní glosa. nevím jak vy, milí čtenáři, ale já jsem skutečně rád, že to máme za sebou bylo to děsné, v první volbě nervy drásající a časově náročné. Fuj.