Volba jak má být

Myslím, že národ může být tentokrát spokojen: všechno šlo jako na drátku. Žádné hádky, žádné zdržovačky, žádné „žabomyší spory“ o proceduru. Důvod je jednoduchý: všechno už bylo vlastně rozhodnuto předem (což je např. důvod, proč prezidentské volby probíhaly tak důstojně za totáče, s tou jedinou stinnou stránkou, že tenkrát byl vždycky zvolen darebák). Už před začátkem volby bylo jasné, že senátor Kalbáč překonal stres ze strašidelného setkání na hradní toaletě a rozhodl se volit Klause, když to bude nevyhnutelné, i veřejně. A že poslanec Snítilý poté, co napřed hlasoval v rozporu se stranickými instrukcemi a následně Právo seznámilo veřejnost s jeho údajnými lustračními problémy, učinil totéž, co jeho senátorský kolega. To, že se Straně zelených zaběhla jedna poslankyně a snížila tak kvórum (senátor Barták, který nechtěl hlasovat veřejně, by na to sám nestačil), byl už jen vítaný bonus navíc, Klaus získal 141 hlasů, což by mu bylo stačilo i při plné účasti.

Zvolení Klause znamená, že Topolánek nebude mít (zatím) problém ve straně (nervozita v ODS v posledních dnech rostla). Problém však má vláda.

Premiér si ji kdysi tak trochu vytrucoval na Klausovi a na některých svých spolustranících tím, že ji nebývalým způsobem otevřel pro koaliční partnery včetně Strany zelených. Udělal to z pragmatických důvodů (jinak by neměla šanci), ale zvolil politiku vstřícnosti, která v ODS do té doby nebyla zvykem. Zelení se mu tím, co prováděli během první prezidentské volby, odvděčili dosti podivným způsobem. Zahladit tento konflikt nebude úplně snadné.

Přesto by byla velká škoda, kdyby koalice vzala za své. Ke slovu by se dostali fanatičtí fundamentalisté a doktrináři (je pozoruhodné, jak se tyto vlastnosti pojí s cynickým pragmatismem). Topolánek udělal chybu, když před dnešní volbou prohlásil, že Čunkův návrat do vlády by neměl být problém. Na Čunkovo hlasování to nemělo vliv, jeho návrat ovšem problém bude, a velký, například pro ministra zahraničí Schwarzenberga.

Na udržení vládní koalice záleží víc než na prezidentské volbě. Zvolení Klause bylo důležité jen proto, že bez něho by byla Topolánkova pozice i koalice otřesena. Způsob zvolení Klause ovšem jí taky na pevnosti nepřidal.

Z prostředí ODS zazněly po první volbě jakési signály vendety. Politika je ovšem boj. S jistou nadsázkou se dá obrátit naruby známý von Clausewitzův výrok a říci, že je pokračování války jinými (podstatně humánnějšími) prostředky. Říkám to jen proto, abych mohl v této situaci připomenout, co kdysi napsal Winston Churchill: Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkomyslnost, v míru dobrá vůle.

lidovky.cz 15. února 2008