Nechumelismus druhé generace Základní otázka, která se už delší dobu probírá a jíž se dotýká i zmíněná diskuse, zní: stalo se v posledních letech (2013–2019) v české politice něco zásadního, převratného, a to v negativním slova smyslu? Poznámky na okraj diskuse, vyvolané rozhovorem Dalibora Balšínka pro Český rozhlas Plus. Teď jde o Ústavní soud Ústavní soud je v současné době jednou z posledních viklajících se skobiček, na nichž pořád ještě drží dnes už chatrná troska „Starých pořádků“, demokratického právního státu. Je třeba, aby mu i v jednotlivostech demokraté zprava, zleva i zprostředku věnovali pozornost. Ústavní soud v Nových pořádcích Před Ústavním soudem stojí nyní základní otázka: platí ještě v České republice zásada: co bylo slíbeno, musí být dodrženo? Nebo už žijeme v režimu, kdy to, co bylo slíbeno, lze v libovolné chvíli zrušit? Dokáže Ústavní soud v dnešní situaci a v dnešním složení obstát? Senát o zdanění náhrad církvím: rodí se naděje? Jde o záležitost nesrovnatelně závažnější, než je např. případ „Čapí hnízdo“. Platí u nás ještě zákony, nebo je možné je měnit podle libosti při každé politické změně? A jaká je to politická změna, když umožňuje obracet zákony a zákonnost naruby?
|
|
