Co týden dal

Čtvrtek 1. července: TOP09 podpořila Věci veřejné, pokud jde o ministerstvo vnitra pro Radka Johna. Těžko se tomu divit, kdyby byla ODS chtěla podporu od TOP09, musela by místo nejapných řečí o rozpočtových orangutanech TOP09 vyjít vstříc. (Za vyřešení toho problému by to bylo stálo, Ministerstvo vnitra v rukou VV je krajně nebezpečná zbraň, kdežto Kalousek jako ministr financí je přinejmenším rutinní politik) Pan Nečas žije pořád ve starých zlatých časech ODS, kdy si strana mohla dovolit vést válku s oběma koaličními partnery najednou. Časy se změnily a lepší už to nebude - bude třeba dělat to nejjednodušší, co jde, spojit se s jedním proti druhému. S vědomím, že zadarmo to nebude. Jinak prohraje s oběma partnery, což se právě stalo.

Podobnou bojovnost jako VV, kyž veřejně prohlašovakla „vnitro nebo konec“, projevila prý taky TOP09: pohrozila odchodem z koalice, pokud by Kalousek neměl být ministrem financí nebo pokud by měly být některé věci vyňaty z pravomoci ministerstva. Vyhlásil to veřejně předseda Schwarzenberg, ale teprve teď, když už je vláda hotová. Během vytváření vlády místopředseda Kalousek pouze podotkl, že on taky třeba ministrem financí ani být nemusí. Schwarzenbergovy výroky se dají vysvětlit dvojím způsobem: buď své hrozby tlumočili diskrétně během jednání a ne přes média, anebo, po úspěchu Johna a Bárty, cítí potřebu upozornit: nemyslete si, i my umíme být zlí.

Předseda ODS Nečas nabízí TOP09 předvolební koalici pro nadcházející komunální (nebo snad i pro senátní?) volby. „Bude záležet jen na tom, abychom se vedle sebe naučili žít, kdy základním modelem nebude kdo koho zahubí a komplexně převezme jeho voliče.“ Pan Nečas postupuje opět cestou pokud – omyl, jenomže má velkou časovou ztrátu, na své omyly přichází příliš pozdě. TOP09 teď ani nenapadne, aby v komunálních volbách (včetně pražských, které má po Bémově trucování s rezignací na primátorský post zjevně v kapse) nevyužila tak snadné příležitosti posílit své postavení a podělila se místo toho o svůj úspěch s ODS. Proč?

ČSSD se zbavila pana Dimuna a nahradila ho exredaktorem Novy Martinem Ayrerem. Jeho úkolem je, rozumím li tomu dobře, předvést veřejnosti „ČSSD s lidskou tváří“. Je to ovšem úkol nadlidský: zbavili se sice Paroubka, ale všichni ostatní zůstali sedět na svých seslích. Úkolem pana Ayrera bude přesvědčit veřejnost, že se teď už místo devítihlavé saně nejedná jen o osmihlavou (i když, pravda, uťatá hlava byla zdaleka nejmacatější), nýbrž o princeznu. Jistě tato ČSSD už není Paroubkova, ale chová se bohužel zcela nemožně, a pokud si myslí, že to spraví nějaký imagemaker, je to legrační omyl.

Náměstkovi ministra vnitra Komorousovi, kterého pan John a jeho přátelé a poradci určitě nevymění, pomáhá podle Práva už nějakou dobu bezpečnostní expert Miroslav Zahálka, který do 16. června působil jako člen představenstva ABL. TOP09 prý hodlá povýšit na náměstka dosavadního Komorousova poradce Michala Moroze, který se podobně jako Zahálka angažuje v mezinárodní asociaci bezpečnostních agentur. Podle komentáře Miloše Balabána rovněž v Právu působí u nás v českých bezpečnostních službách přes padesát tisíc zaměstnanců (kdybych to chtěl demagogicky poměřovat, jsou to zhruba čtyři divize). Zdá se, že Alexandr Vondra se svým skrovným expedičním sborem je na tuto sílu trochu slabý, zvlášť pokud se těch padesát tisíc lidí seřadí za ministerstvo vnitra a policii ČR.

V ODS panuje jakási latentní nespokojenost s tím, že premiér Nečas nakonec (po siláckých řečech, které si mohl ušetřit, byl by teď v lepší situaci) postoupil všechny nebo skoro všechny významné vládní posty koaličním partnerům. Vedení strany i poslanecký klub se ovšem (zatím) za Nečase postavil. Snad je opravdu ještě třeba vyčkat, jak to prazvláštní těleso bude fungovat (ODS taky nemůže každého půl roku vyhazovat jednoho předsedu), je ovšem otázka, zda Topolánek nebyl při komunikaci s koaličními partnery přece jen o trochu šikovnější.

Ministrem zdravotnictví se stal člověk nominovaný TOP09, který se to dozvěděl chvíli před nominací z telefonu (jednání se neúčastnil). To by zase až tak nevadilo, Nečas se – i když asi nechtě – zbavil Klausova milce Šťastného. Ministrem kultury je bývalý stomatolog. ČSSD si stěžuje, že vládě chybí odbornost, předseda VV John si zase v LN libuje, že konečně nastal čas otevřené vlády podnikatelů. Je vidět, že pan John dlouho studoval marxismus, pak ho obrátil naruby as dospěl k závěru, že vládnout má „velkoburžoazie“. V normální (tj. nemarxistické) společnosti podnikatelé podnikají a politiku dělají politici. Měli by mít ovšem nějakou kvalifikaci (právní a ekonomickou), najdou se i talenty, které se bez toho obejdou. Může mezi nimi být třeba tu a tam i podnikatel. Ale v zásadě má podnikatel podnikat a politik politikařit, jinak začnou prorůstat oblasti, které prorůstat nemají.