ARCHIV

"otevřeno"

Nejnovější legenda

Podle Karla Hvížďaly ("Odsun nevymyslel Beneš" MfDnes 14. 7. 2005) je dobře, že se opět otevřelo téma vztahu k Němcům po druhé světové válce, "neboť veřejná diskuse bourá černobílý obraz minulosti, který je vždy zkreslující a pohodlný." Autor chce připomenout několik základních fakt. Pokouší se objasnit velké a problematické téma vyhnání Němců v nevelkém článku; v takovém případě vždy hrozí nebezpečí, že jeden černobílý obraz je nahrazen jiným obrazem, a to opět černobílým. To se také Karlu Hvízdalovi podařilo.

Autor čtenáři sděluje, že z Československa byly vyhnány ("vysídleno") tři miliony Němců a že "nucenému transferu se nevyhnuli ani bývalí vězňové koncentračních táborů a Židé, a to jenom proto, že jejich mateřským jazykem byla němčina". Ale kromě několika ne zcela prvořadých fakt, týkajících se Jakschových sociálních demokratů, se Hvížďalův text soustřeďuje na autorství ideje odsunu jako takového a na zdůraznění okolnosti, že vlastně Edvard Beneš za odsun nemůže. (Nevymyslel si ho; myšlenka je, uvádí Hvížďala, mnohem starší než transfer sudetských Němců a přišel s ní Švýcar Georges Montandon za první světové války.) Jenomže: přičítá někdo Edvardu Benešovi autorství myšlenky na odsun jako takový? Přirozeně jde podstatně méně o to, kdo odsun národů vymyslel, než kdo a jak je uskutečnil. Ovšemže to nebyl Edvard Beneš, kdo si odsun jako takový vymyslel, to ale neříká vůbec nic ani v jeho prospěch, ani v neprospěch.

Podle Karla Hvížďaly podobně jako Jaksch i Edvard Beneš na začátku války neuvažoval o vysídlení všech Němců. To trvalo až do 27. září 1941, kdy do Prahy přijel Reinhard Heydrich, který okamžitě vyhlásil civilní výjimečný stav, zahájil činnost stanných soudů a organizoval veřejné popravy. A když začal Heydrich nadto uvažovat o tom, že značná část českého národa bude ze své vlasti vysídlena, "vedly tyto okolnosti prezidenta Beneše k myšlence transferu všech Němců". Jak je patrné ti, kdo v současné usilují o legendarizaci Edvarda Beneše, musí přijít s něčím, co působí přinejmenším emotivně, ale pokud možno ušlechtile. Takový je Hvížďalův výmysl, že Dr. Beneše ani nenapadlo uvažovat o "odsunu" Němců, dokud do Prahy nepřijel Heydrich.

Pravda je úplně jiná. Když se koncem třicátých let Československá republika ve sporu s Hitlerem ocitla v úzkých, navrhl dr. Beneš tajně západním mocnostem, že za odstoupení nevelké části československého území by z republiky mohlo odejít půl druhého milionu až dva miliony německých občanů. Ovšemže tehdy jednal ve velké tísni, na rozdíl od poválečné situace se tehdy Československo muselo bránit; to však nic nemění na skutečnosti že Dr. Beneš odsun Němců už tehdy vymyslel. To nešlo ještě o všechny Němce v Čechách a na Moravě. Jinak tomu bylo na počátku okupace a války, kdy český odboj byl radikální a bezpodmínečně žádal, aby po skončení války byli odsunuti všichni Němci. Edvard Beneš byl opatrnější. Stejně jako domácí odboj snil i on o národním státě a o vyhnání všech Němců, dobře však věděl, že úspěch takové etnické čistky bude záležet na mezinárodní situaci a konkrétně na vůli velmocí. 8. září 1941, tedy před příchodem Heydricha, napsal v depeši pro Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD):

"…Počet Němců u nás musí být bezpodmínečně zmenšen o jeden milion nejméně. To musí být pro nás program minimální. To znamená tudíž mít dva programy: a) maximální: zachování historických hranic při vystěhování všech Němců, b) minimální: zbavení se aspoň milionu Němců za cenu každou…"

Edvard Beneš, který, jak již řečeno, dobře chápal, že vyhnání Němců záleží na vůli velmocí, pracoval za války ve Washingtonu, Londýně i v Moskvě jednoznačně pro "maximální" variantu. Heydrich, Lidice, nacistický teror - to vše sloužilo jako argumenty podporující jeho úsilí. A tak nakonec maximální variantu prosadil. Samozřejmě, že nebyl sám, stála za ním exilová vláda, Státní rada a nakonec i komunistické vedení v moskevském exilu. O politice Kremlu ani nemluvě.

Bez veřejné diskuse bylo od roku 1945 skutečně snadné chápat "černobíle" plány na vyhnání Němců (související ostatně s mnoha dalšími okolnostmi a vztahy) a také se tak dodnes vyhnání Němců většinou pojímá. Dr. Edvard Beneš se již do značné míry stal legendou. Falešná data obsažená v Hvížďalově článku, tuto legendarizaci podporují.

E.M.