ARCHIV

"otevřeno"

Z reportů agenta Wu-Tsi-Ch´

Opravdu je škoda, že pravou identifikaci agenta Wu-TsiCh´ nelze prozradit (ostatně ani ji nikdo u nás nezná). Pokud jde o jeho reporty službám jisté mimoevropské země, nelze uvést, jakým způsobem byly získány, což je zajisté pochopitelné. Než si povšimneme věcného obsahu některého z nich, připomeneme, co je z jejich celku zřejmé.

V zemi, pro jejíž služby Wu-Tsi-Ch´ pracuje, evidentně o naší vlasti vědí velmi málo a možná dokonce skoro nic. To je samozřejmě velká ostuda, na druhé straně tomuto státu slouží ke cti, že se snaží učinit si o Česku přesnější obraz. Získat pro tento účel údaje, to je pravým úkolem našeho agenta. Získali jsme jen pár obecných reportů, z nichž se dozvíme, jak je možno naši vlast vidět zvenčí. Dnes agentovy úvodní informace:

"Česká republika (dále jen Česko) byla pravděpodobně ještě před sto lety docela hezkou zemí (jak o tom svědčí státní hymna, opěvující krásu zdejší krajiny). Zbytky toho lze vidět v několika malebných koutech tohoto pozoruhodného státu. Naopak v některých oblastech pohraničí lze už rozpoznat jen základy stavení dřívějších osad a uvnitř země je značný nepořádek; často špína a neodklizené odpadky. Lze se tu také setkat s ruinami bývalých průmyslových závodů. Proti tomu některá města a sídliště procházejí solidní renovací. Většinová populace má bílou pleť, je středně vysoká, jezdí auty i hromadnými dopravními prostředky a chodí-li ti lidé po ulici, buď se mračí, nebo se tváří zatvrzele. Ženy rodí děti, kdy se jim zachce, a kdy tato doba nastane (jako právě nyní), neumí nikdo odhadnout.Česká rodina je v krizi, podobně jako je tomu v celé Evropě. Děti čím dál tím víc vytahují nůž na dospělé a často je i zabíjejí.

Vcelku je tato země dosti bohatá, protože před šedesáti léty Češi vyhnali Němce a rozdělili si část jejich majetku včetně nemovitostí. Bohužel většina těchto nemovitostí, jak jsem se o tom již zmínil, je dnes zašlapaná do země. V době, kdy Češi museli žít pod německou nadvládou, stačili Němci vyvraždit Židy, a po Židech tu také zůstal ne zcela zanedbatelný majetek. Není divu, že Češi nenávidí vyhnané Němce, tak už to na světě chodí. Pozoruhodné je, kolik Čechů má negativní vztah k Američanům, jimž tato země tolik dluží.

Než si všimne dalších pozoruhodností tohoto Česka, (jako je zdravotní péče, doprava, školství) nesmíme opomenout politickou strukturu země. Parlamentní strany jsou čtyři: dvě údajně levicové (komunisté a sociální demokraté), jedna údajně pravicová (ODS) a čtvrtá lidová - kdysi katolická, dnes už jen populistická. V čele státu stojí prezident s malými pravomocemi. Je většinou obyvatelstva milován, za hranicemi oceňován jako autor návrhů a postupů považovaných za groteskní. Pouze sociální demokraté a komunisté (strana vzešlá z totalitních poměrů a vážící si toho) vědí po programové stránce, co chtějí. Tyto dvě strany chtějí vzájemně spolupracovat a autoritativním způsobem vládnout, přičemž obyvatelstvo, přestože komunisté vlečou na svých bedrech těžké viny, je tomu nakloněno. Kromě toho ovšem činitelé všech stran usilují získat pro sebe co největší majetek. Zájmu celku si v parlamentní práci nehledí.

To však neznamená, že by v Česku zájem celku neexistoval a nebyl jak obyvatelstvem, tak jeho reprezentací uznáván a vážen. Spočívá v úsilí o vytvoření patriarchální společnosti, ve které zmizí nejen novinky moderní doby, jako jsou některé občanské svobody, ale také vliv církví a zbytky šlechty. V tomto ohledu panuje v Česku, zdá se, naprostá jednota (před léty tu například byl originální spor o to, patří-li katedrála na Hradě církvi, nebo má-li jí být odňata). Šlechta v této zemi nebyla v minulých staletích česká, ale postupně se počešťovala. V důsledku toho potomci šlechtických rodů se pokoušejí získat nazpět majetek, který jim byl po roce 1945 pod různými záminkami tzv. Benešovými dekrety vyvlastněn (a to všechen). Jak orgány místní správy, tak soudy (o obyvatelstvu nemluvě) to nehodlají připustit a zřejmě to také nepřipustí.

Komunikace s Českem nebude v příštích letech obtížná. Zdá se, že tu dokonale homogennímu obyvatelstvu (z něhož bude vyčnívat pouze vrstva nejnovějších zbohatlíků) bude vládnout levicová koalice, která utlumí občanská práva a bude si dělat to, co ona bude chtít. To není pro spolupráci na vládní úrovni nejhorší."

To je počátek prvního reportu agenta Wu-Tsi-Ch´. Někdy příště budeme pokračovat.

E.M.