ARCHIV

"otevřeno"

S Hovorkou nebo proti Hovorkovi?

Je to až neuvěřitelné, jak peníze hýbou světem. Člověk snadno získá představu, že skandály, které umožňují médiím přinášet něco zajímavého, jsou ve svém rozsahu zvláštností naší republiky, ale brzy se dovídá, že podobné to je v ostatních postkomunistických zemích. Pak zjistí, že v hospodářsky vyspělých státech to není o mnoho lepší - a nakonec se dozví, že v chudých státech je to ještě horší: finanční prostředky, které tam z bohatšího světa plynou, se v drtivé většině případů také "rozplynou".

Poznání těchto skutečností by Česku nemělo být útěchou. Ani v nejmenším. Ať už jsou na tom kdekoli na světě, jak chtějí, je to hlavně jejich věc. Bez ohledu na to jsme my na tom špatně. Špatně se spoustou našich finančních skandálů, v nichž je ziskuchtivost propojena s politikou, s jejich zatajováním, neuspokojivým publikováním a ještě neuspokojivějším - často žádným - řešením. Tyto skandály, pokud se týkají politiky, jako by měly dva póly. První vytvořil expremiér Gross s pomocí svého na naše poměry nepříliš značného přestupku a úděsnou neobratností, s níž dokázal za pomoci vedení své sociální demokracie tento přestupek rozšířit a zvýraznit. To ovšem šlo o ministerského předsedu. Druhý pól se týká starosty obvodu Praha 4 Hovorky (také už bývalého), ve kterém jde o podstatnější částku (podle LN o 20 milionů, jejichž původ Hovorka nedokáže veřejně objasnit) a o rychlou práci Hovorkovy strany, to znamená ODS. Skandál netrval ani čtrnáct dní, ani se nestačil pořádně rozvinout a už starosta Prahy 4 po rozhovoru s místopředsedou ODS a pražským primátorem Bémem odstoupil. Jak elegantní to je řešení, to dokládá rozhovor primátora Béma s Renátou Kalenskou, otištěný v Lidových novinách v sobotu 2. července.

Místopředseda ODS a pražský primátor Bém je, jak se dozvídáme, k řešení Hovorkova skandálu neobyčejně kompetentní. "Já znám pana Hovorku jedenáct let a považuju ho za nesmírně slušného člověka", říká. "Dokonce za nadstandardně slušného." Starosta Prahy 4 však podle primátora vyvodil osobní zodpovědnost za svou mediální neobratnost. Stalo se to tak: oba činitelé se setkali na důvěrné schůzce a primátor získal od pana Hovorky odpovědi, které, podle jeho slov "jsou důvěrné a uspokojily mě". Prohlédl si dokumenty, které sice jako laik nedokáže z právního hlediska posoudit, ale přesto ho uspokojily. Odešel od bývalého starosty Prahy 4 s uspokojením a důvěrou, přičemž Hovorkova rezignace mu připadá velmi kultivovaná. Hovorka mu celou záležitost vysvětlil: "Řekl, že měl nějakou firmu, že prodal nějaké obrazy, že na to měl nějaké smlouvy...".

Renáta Kalenská tvrdila, že veřejnost má právo vidět tyto dokumenty; takhle to vypadá, že Starosta Prahy 4 rezignoval jenom proto, aby nemusel nic vysvětlovat. Původně primátor chtěl, aby pan starosta obhájil svůj post bez poskvrny. On však nepřesvědčil veřejnost, a tím došlo k újmě na dobrém jménu ODS. "Proto jediným vyústěním pro mě byla jeho rezignace. Proto pro mě ta kauza končí.""Jestli ukáže, nebo neukáže nějaké dokumenty sdělovacím prostředkům, je čistě v jeho osobní kompetenci."

Tím sám primátor Bém dospěl až k společenské úloze sdělovacích prostředků, jehož funkce je mu zřejmá: "Je to tak, že média chtějí krev. Chtějí ho veřejně popravit ještě víc, než jak se to stalo." Zjišťujeme, co je pro naše poměry v podobných případech tak typické: vysoký stranický funkcionář brání provinilce ("považuju ho za nesmírně slušného člověka", "dokonce za nadstandardně slušného" - o jisté nadstandartnosti by se jistě dalo hovořit, ale v jiném smyslu), kdežto média, jejichž úkolem je v zájmu voličů takové skandály objasnit, nevybíravě napadá. Je opravdu zvláštní, že Bém, který přiznává, že dokumenty o Hovorkově případu nedokáže po právní stránce posoudit (to znamená neumí je vůbec posoudit), předem ví, že média se k Hovorkovi stavějí jakožto popravčí instituce.

To je skutečně zajímavé. V Sedmičce den po publikování rozhovoru s primátorem Bémem v Lidových novinách nepadlo o bývalém starostovi Hovorkovi ani slovo…

E.M.