ARCHIV

"otevřeno"

Jak porozumět evropské politice

Paní Daniele Mitterrandová se v rozhovoru, který otiskla Mf DNES 8. prosince, vyjadřuje k některým otázkám lidských práv i ke svému soužití s francouzským prezidentem.. Zde si všímám těch z jejích formulací, kterí charakterizují politiku velkých evropských států. Tyto formulace se na jedné straně vztahují k přátelství paní Mitterrandové s Fidélem Castrem a na straně druhé k jejímu nepříliš kladnému vztahu k bývalému komunistickému režimu v Československu. Kdežto kubánské disidenty považuje paní Mitterrandová za "velmi netolerantní a radikální", o bývalých českých a dalších disidentech říká: "Bojují za nějaké hodnoty, proto je nutné je podporovat."

Rozpor mezi tímto obecným stanoviskem a přátelstvím s Fidelem Castrem je větší, než vyplývá z těchto stručných vět. Z úst paní Mitterrandové se dozvídáme věci, na které nejsme u nás zvyklí. Žijeme ve střední Evropě a můžeme její slova konfrontovat s fakty. Ona odděluje Fidela Castra od diktátora: "Mezi Castrem a slovem diktátor vidím velký rozdíl. Copak se diktátor může dostat k moci z vůle lidu? Nemůže". (Autorčina historická paměť zjevně nesahá k počátkům 30. let, kdy se Adolf Hitler stal německým diktátorem z vůle lidu. Škoda.) Diktátor nezavádí školy (jako Fidel Castro). A vůbec, "bude diktátor rozdělovat půdu zemědělcům"? U nás ovšem diktátor (diktátoři) rozděloval půdu zemědělcům už od roku 1945 (tzv. druhá etapa zemědělské reformy). Podstatné pro diktaturu je vláda jedné osoby či strany, omezení či likvidace osobních svobod, pluralismu a demokracie.

Paní Mitterandová chápe, že na Kubě není absolutní demokratická svoboda: "Myslím si, že sociální revoluce byla v případě Kuby na 100 % úspěšná. Je tady však embargo USA. Kuba je už mnoho let ve válce. Jak chcete mít absolutní demokratickou svobodu, jak se může stát vyvíjet, když válka pokračuje?"

Nehledě na to, že "absolutní demokratická svoboda" označuje něco, co ve skutečnosti nikde neexistuje a existovat nebude, přispívá manželka bývalého francouzského prezidenta, k tomu, abychom pochopili zvláštní rysy politiky velkých evropských států. Bývalí čeští disidenti byli součástí odporu proti komunistickému režimu v Evropě, který znamenal latentní ohrožení Francie. Paní Mitterrandová se k českým disidentům stavěla přátelsky: lidskost je lidskost. Kubánská komunistická diktatura neohrožuje Francii, ale demokratické režimy amerického kontinentu. Spojené státy s ní se střídavými úspěchy zápolí. A k americkým zájmům se Francie ze zásady staví nepřátelsky.

Takže jednou je diktátor podle Daniele Mitterrandové přítelem, to když znepokojuje USA, podruhé platí, že "lidskost je lidskost. Ať už se jedná o Čechy, Čečensky nebo Brazilce."

Paní Mitterrandová ovšem nedělá francouzskou politiku. Ale její výroky zdařile charakterizují politiku velkých evropských států: lidskost je lidskost, ale v případě Spojených států to neplatí…

E.M.