ARCHIV

"otevřeno"

Hrr na Němce - ale bez Beneše!

V sobotu 6. března otisklo Právo rozhovor Alexandra Kramera s předsedou senátu Petrem Pithartem. Týká se mimo jiné námitek lidovců proti nominaci Pavla Teličky evropským komisařem, a tím samozřejmě i Kalouskovy hlavní výhrady, že Telička je předlistopadový komunista. To je dlouhá část rozhovoru a Alexandr Kramer v něm byl na předsedu senátu evidentně krátký. Jednak Petr Pithart už o komunistech namluvil tolik protikladných tvrzení, že se může kdykoli na cokoli odvolat. A pak také, že ve věci, která se týká předlistopadového režimu a která snad už je dnes i nevelmi politicky uvažujícím zřejmá, zaujímá Alexandr Kamer proti Pithartovi elitářské, disidentské stanovisko. Vytýká totiž "normálním občanům", že se účastnili "podrobovacích aktů". Snad postačí jedna ukázka, aby bylo jasné, oč jde:

/Otázka/ Jak vysoké nároky máte na předsedy politických stran, včetně své? Odpustíte panu Kalouskovi, že taky chodil k těm "volbám"? - Jít k volbám, jít do prvomájového průvodu, podepsat celopodnikový závazek... Sám víte, že to byly vesměs čistě formální podrobovací akty; věřte mi, že mne skutečně ani tenkrát nenapadlo, abych někoho odsuzoval za to, že na ně přistoupil. Natož abych se cítil lepším proto, že jsem se sám rozhodl jinak.

/Otázka/ Tak to dotáhnu až nahoru. Prezident Klaus na téhle stránce přiznal, že i on před listopadem chodil volit. Ani v jeho případě vám to nevadí? - Nevadí…

(Zvláštní, stamiliony lidí sovětského bloku se z donucení účastnily maškarních, předem zmanipulovaných komunistických voleb a náš levicový list s nimi nesympatizuje- naopak jim to má za zlé.)

Ale přistupme k věci samé. Tou je zákon schválený Poslaneckou sněmovnou "Edvard Beneš se zasloužil o stát". Na otázku, co si tomto zákonu myslí, odpovídá předseda senátu takřka bojovně, že bude hlasovat proti. A první důvod, proč tak učiní, jakkoli je samozřejmý, je dostatečně silný: nejde o zákon, "je to hodnotící deklarace, která do právního řádu v žádném případě nepatří",. Kdyby Petr Pithart vystačil s tímto argumentem, zůstal by filozofem. Nevystačil. "Tragickou postavu" dr. Beneše hájí proti tomu, že se na ni "už půl století svádějí všechny naše kalamity". Uvádí ovšem jen dvě: Mnichov a únor 1948. Jistě, v obou případech je přiměřené přiznat, že dr. Beneš se stal především objektem událostí, které byly pro něj i národ tragické.

Předseda senátu však jaksi zapomněl na kalamity hlavní: na to, že Edvard Beneš smlouvou z prosince 1943 vložil českou politiku do sovětského chomoutu, že v politováníhodné spolupráci s českými komunisty naprojektoval a uskutečňoval revoluci, která vyhnala z domoviny třímilionové německé etnikum, vyžádala si desetitisíce obětí a zkonfiskovala větší průmyslové a bankovní majetky. Že uplatňoval princip kolektivní viny a na jeho základě několikrát vyzýval ke krvavému súčtování s Němci. Že podepsal tzv. "amnestijní" zákon č. 115/46 Sb., umožňující vrahům a zločincům krýt se zájmy národa, a uniknout tak spravedlnosti. Když tedy vynechal kalamity, za které dr. Beneš nepochybně nese odpovědnost, může Petr Pithart statečně prohlásit: "…vůči těm požadavkům, které zaznívají od některých sudetských Němců, musíme zaujmout sebevědomý postoj. A ne zase říkat - to všechno Beneš, potřetí se za něj schovávat…"

Takto rozkurážněn distancoval se Petr Pithart opět (po osmnácté??) od petice Smíření 95 a od jednání se zástupci sudetských Němců. Otázku zrušení Benešových dekretů považuje za "irelevantní a nadbytečnou". Závěrem zdůrazňuje, že němečtí poslanci, kteří ve spolkovém sněmu hlasovali proti přistoupení České republiky, se u něho naprosto odepsali. A jak už je náš předseda Senátu od přírody až patologicky statečný, neváhal a "panu Posseltovi…to na jihlavské konferenci řekl do očí - na rozdíl od mnoha jiných."

Zřejmě nemusíme mít obavy o konzistentnost Pithartova postoje. Bude hlasovat proti zákonu "Edvard Beneš se zasloužil o stát". Proč? Aby ukázal sudetským Němcům, zač je toho loket…

E.M.