ARCHIV

"otevřeno"

Jak jsme všichni chytří

Už nám ani nepřijde proti pravidlům logiky, jak nepřiměřeně jednoduše pojímáme události po druhé světové válce. V dosti důležitém tvrzení to připomněl v Právu dne 5. 2. článek Jiřího Fraňka ("Přibližně přesně"). Autor vyčítá Bohumilu Doležalovi, opomenutí v jeho článku o prezidentovi a Lippertově vile (MF DNES 2.2.). Doležal prý "zapomíná vytknout před závorku, že by valná většina odsunutých (vyhnaných) mužů jistě raději volila dobrovolný odchod (útěk) z Československa než řádný soud za prokazatelné viny, zavánějící podle tehdy platných zákonů šibenicí." Nechme stranou okolnost, že valná většina sudetských mužů byla tehdy na frontě a že pětina z nich nemohla volit ani odchod, ani návrat, protože ve válce padli. Všimněme si té autorovy jednoduché jistoty, podle níž "valná většina" vyhnaných mužů se prokazatelně provinila tak, že to zavánělo šibenicí.

Pozoruhodné je, s jakou jistotou to Jiří Franěk ví o jednom každém německém muži z té valné většiny. Takové tvrzení je hrozné. Připomíná tvrzení superskalních antikomunistů, že všichni pováleční členové KSČ jsou zločinci, kteří mají na svědomí Horákovou, Slánského a další brutální vraždy. Jenomže žijeme v evropské civilizaci a každá vina se musí konkrétně prokázat. Pokud jde o vyhnané Němce, pak zhruba u poloviny z nich to nutné není. Půldruhého milionu dětí a mladistvích se ničím neprovinilo - nemohlo. Ale jim také byl konfiskován majetek a oni také byli "odsunuti".

To však, že v každé komunitě existuje množství nevinných, je základem optimistického pohledu na svět. A trapná příhoda s Lippertovou vilou (trapnější o to, že se naši národovci upnuli na Lippertovo členství v NSDAP) připomíná, že takřka 60 let po válce bychom měli vidět to dobré i v minulosti. Je to možné, jen nesmíme nerudně zdůrazňovat i ty viny, které nejsou. A naopak, je velmi důležité uvědomit si, že ohromné množství obydlí a obcí, komunikací, zemědělské půdy, že to vše jsou plody práce a úsilí dávno zapomenutých a většinou nijak "významných" lidí: Čechů, Židů, Němců, Maďarů, Slováků, Poláků… Bez nich by nemohly vzniknout ani spory obdobné sporu o Lippertovu vilu. Pokud se pak před staletími někdo z nich provinil (a jsme lidé hříšní), pak milosrdný čas vinu zavál; dílo statisíců a milionů zůstalo.

Pokud jsme je pak po konfiskacích nezadupali do země, patří mezi ně i dílo sudetských mužů a žen. Zaslouží si vzpomínku v dobrém, i když nám ublížili - a my jim mnohem mnohem víc…

E.M.