ARCHIV

"otevřeno"

Nešťastné posouvání laťky

Od doby, kdy se zúčastněné strany (Česká republika, Německo a Rakousko) dohodly, že ve prospěch vzájemné budoucí spolupráce se nebudou zabývat svou nedávnou konfliktní minulostí, se jí zabývají stále častěji. Přirozeně, vždyť je to minulost nejen konfliktní, ale také nevyřešená.

Takřka současně s tím, jak si rakouský kancléř a náš premiér takřka padli do náručí (udělali opět jednou tlustou čáru za minulostí), prošel v našem parlamentě prvním čtením "Lex Beneš", který, pokud bude přijat, nepochybně rozlítí naše německy hovořící sousedy. Zároveň "Süddeutsche Zeitung" přinesla úryvky z dopisu Joschky Fischera, v němž německý ministr zahraničí souhlasí s bavorským premiérem ve věci neobyčejně choulostivé. Jde o návrh, na "humanitární gesto pro zvlášť těžce postižené oběti z řad sudetských Němců", samozřejmě pokud s tím česká strana bude souhlasit.Mluvčí spolkového ministerstva zahraničí ve středu zopakoval, že nejde o odškodnění, ale o humanitární gesto, které by se týkalo jen "velmi úzce omezeného okruhu osob".

Dalo se však čekat, že návrh Joschky Fischera vzbudí na české straně bouři. A také se to stalo. Ještě poměrně mírně se vyjádřilo naše ministerstvo zahraničí.Ve středu oznámilo, že podobný návrh správní rada Fondu už dříve "shledala neslučitelným s posláním a stanovami Fondu" a připomnělo prohlášení Vladimíra Špidly, že právě vznášením různých požadavků vznikaly překážky, brzdící proces vzájemného smíření a vyrovnávání se s minulostí. Prezident republiky byl ostřejší: "Jakékoli pokusy, ať jsou odkudkoli, které se pokoušejí bourat status quo, vnášet něco nového a nepřetržitě posouvat laťku, která byla jednou stanovena, jsou nežádoucí, nešťastné a já myslím, že by neměly být konány." A výrazně se vyjádřil předseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, který řekl, že "není možné, abychom dávali na jednu úroveň a na stejnou rovinu oběti koncentráků, oběti nacismu a další důsledky druhé světové války po ukončení války. Takovou nivelizaci provést nemůžeme."

Zdá se, že jednou u nás diskuse o poválečném vyhnání Němců a o Benešových dekretech povede k celospolečenskému pominutí smyslů. Bodejť by nám Čechům nevyhovoval status quo, když až dosud znamená, že Němci jsou horší lidi než my, že oběti českých koncentráků byly přijatelnější než oběti koncentráků nacistických, otrocká práce Němců "lepší" než totální nasazení za války a že vyhnání Němců včetně desetitisícového počtu obětí bylo pouhým "důsledkem války".

Svým způsobem je celá tato věc groteskní. Do Fondu budoucnosti vložila Česká republika 12 mil. euro a Německá spolková republika 70 milionů. Na odškodnění českých obětí nacismu bylo vynaloženo 45 milionů euro, takže z německého vkladu zbývá 25 milionů. Podle Joschky Fischera by jeho humanitární gesto vůči sudetským Němcům přišlo Fond budoucnosti na 4,5 mil euro. Bylo by to, jak vidno, opravdu pouze skromné humanitární gesto, zaplacené z peněz původně německých. Ale ani to česká strana nedovolí. Místopředseda ODS Nečas varuje: "Dneska to může být požadavek na odškodnění z česko-německého fondu, zítra na vyslovení nějaké oficiální omluvy z české strany, pozítří tvrzení, že když jste se omluvili, tak to realizujte i činy. Popozítří bude návrh na odškodnění v podobě státem drženého majetku."

Česká politika pravděpodobně nebude mít námitky proti jakémukoli humanitárnímu gestu vůči sudetským Němcům, ale Česko s tím nesmí mít nic společného. Ať si to Němci vyřídí sami. Má to logiku? Má, i když nechtěnou.

Mezi třímilionovým německým etnikem vyhnaným po válce bylo velké množství zručných a pracovitých lidí. Ti obohatili německou ekonomiku právě tak, jako jejich ztráta poškodila ekonomiku českou. A když tedy Němci na vyhnání tak vydělali, ať platí. Protože marná sláva, co jsou oběti sudetských Němců proti obětím nacistického teroru v Čechách? Ty značně přesahují tři sta tisíc.

Velká většina z nich jsou ovšem Židé.

E.M.