ARCHIV

"otevřeno"

Válka neskončila - válka začala

Vše nasvědčuje tomu, že se irácký konflikt mezi angloamerickým světem a jeho evropskými oponenty dosti rychle zmírňuje. Pravděpodobně o to usilují obě strany. Uvést Irák do snesitelného mírového stavu je jistě úkol obrovský a USA s Anglií potřebují pomocníky; na druhé straně rychlé zhroucení Saddámova režimu znamenalo pro Francii, Rusko a Německo nepochybnou prohru. Nemají-li z Iráku vyklidit pozice, musí se s vítězi nějak domluvit.Takže Rada bezpečnosti opět jednou sehrála svou úlohu v závažné události, zrušila sankce proti Iráku a mohl by nastat stav blaženého uspokojení. Víme ovšem, že takhle jednoduše se věci nemají.

Ponecháme-li raději stranou Radu bezpečnosti, dospějeme k zjištění, že především nastanou komplikace přímo v Iráku, kde mají různé etnické a náboženské skupiny a také zaangažované evropské státy velmi různé zájmy. Předvídat, jak vše bude v té zemi probíhat, je otázka takřka nezodpověditelná.

Spíš lze celkově přehlédnout situaci, která vznikla a vyvíjí se v 21. století. Představíme-li si, že se na naši situaci díváme z patřičné výše, nestačíme se divit a musíme dát za pravdu radikálním islámistům, že události 21. září 2001 a nedávná irácká válka jsou jen počátkem dlouhé války (ozbrojeného konfliktu) mezi nimi a "křesťansko-židovským" Západem. I když je nepochybné a v irácké válce jsme se o tom mohli přesvědčit, že Spojené státy disponují ve srovnání s islamisty zbraněmi o několik generací modernějšími, neznamená to, že Západ má konflikt předem vyhraný. Přes současnou zdánlivou idylu v Radě bezpečnosti je rozpolcen, a to zejména v boji proti terorismu. Přitom právě terorismus je středem konfliktu, o němž hovoříme. Zatímco události 21. září Američanům předvedly, že v zápase s terorismem jim jde doslova o život, většině evropských států tento pojem mnoho neříká. Dokonce donedávna (snad to ještě trvá) podporovaly mimořádně prohnaného poručníka teroristů Jásira Arafáta, a to v domnění, že podporují Palestince proti izraelské agresi. Jsou to závažné otázky a aspoň některé z nich stojí zato, abychom se o nich zmínili.

Je to především domněnka, že radikální islámský terorismus je zaměřen jen proti Izraeli nebo proti Izraeli a Spojeným státům. Terorističtí ideologové a mluvčí dávají světu prostřednictvím stanice Al Džazíra najevo, že bojují proti celému křesťanskému a židovskému světu. Jakoukoli (i skrytou) podporou radikálních islámských skupin si Evropa nepolepší.

Míním tím "starou Evropu". Ta nová, postkomunistická má na rozdíl od nepoměrně vyspělejší západní části čerstvou zkušenost s totalitním systémem a obavy z totalitních systémů evropské postkomunistické státy sbližuje se Spojenými státy. Americká politika je kromě jiného ovládána fixní ideou, že státy na celém světě by měly být co nejrychleji, nejraději dnes nebo zítra demokratizovány. Něco takového přirozeně není možné a Evropa se americké politice může od srdce smát. Ale nebude se smát naposled. Ameriku staví její demokratizační kmplex na rozdíl od "staré Evropy" do nesmiřitelného rozporu s nejnebezpečnějšími totalitními státy, které buď přímo nebo geopoliticky či jiným, skrytým způsobem podporují terorismus.

Skrytá státní podpora terorismu činí z boje s ním nesmírně obtížnou záležitost. Na jedné straně jsou vyspělé, dobře organizované státy s moderní armádou, na straně druhé teroristické organizace, jejichž součásti jsou utajeně roztroušeny po celých kontinentech. A ty jsou podporovány některými státy, o nichž je to známo (Sýrie), a jinými, kde lze něco takového těžko dokázat. Právě teď zachytil Izrael libanonský člun s velkým nákladem zbraní pro palestinské sebevražedné teroristy. Dozví se vůbec někdy někdo, kým byl vypraven?

Válka s terorismem začala 11. září 2001. Pokračovala a pokračuje neustálými teroristickými útoky proti Izraeli, jejichž účelem je mimo jiné také zabránit pokroku v mírovém uspořádání na Blízkém východě. Druhou fází byl útok Spojených států a Velké Británie na Irák, vedoucí k zhroucení totalitního Saddámova režimu. Teroristické útoky v Saúdské Arábii nasvědčují tomu, že Al Kajda chce odpovědět svým, teroristickým způsobem. Existuje hodně států, které mohou vyvíjet zbraně hromadného ničení. A to vše znamená, že válka proti terorismu a s teroristy bude pokračovat. Jak, to je těžké předvídat. Ale že by jí byl konec, to vůbec nepřipadá v úvahu.

E.M.