ARCHIV

Moji čtenáři mi píší…

Vážený pane Doležale,

vybízíte ve svém komentáři ("Terorismus odsuzujme bez ale", MfD 26.10.2002) k bezpodmínečné solidaritě s Ruskem v jeho boji proti Čečenským teroristům, odmítáte všechna ta "ale" vyřčená okolo a neopomenul jste samozřejmě ani své Kartágo, tedy Hrad a v něm posmívaného mocnáře. "Ale" spojená s účastí Ruska na Bushově válce proti terrorismu jsou však příliš evidentní na to, aby šlo za jakkoliv polehčujících okolností přihmouřit oko. Je propastný rozdíl mezi pojetím Bushovy administrativy a Evropských demokracií a toho, jak tento boj chápe Rusko. A nemělo by to být pro nás tak nepochopitelné, vždyť jsme sami zažívali Sovětskou starostlivost o inidividuální lidská práva a rozkvět neruských národů po desetiletí na vlastní kůži. Zatímco se západní demokracie soustřeďují v diplomacké rétorice (cílem je odstranit Saddámův REŽIM) i vojenské přípravě (selektivní útoky přesnými zbraněmi na vojenské cíle v bezletové zóně) na státní infrastrukturu, vybírá Ruská vláda jen aspekt sobě historicky blízký, totiž možnost bez odporu jiných zemí silou ovládnout nepřátelské území. Náhodné civilní oběti (venkovská svatba) Američanů v Afganistánu vyvolaly celosvětový skandál a promptní reakci administrativy, úmyslné civilní oběti Rusů v Čečně nevyvolaly nic. Celou přípravou na válku v Iráku se line obava a přesně artikulovaný oficiální odpor vůči civilním ztrátám na straně nepřitele. Tento aspekt Ruské kampani v Čečensku absolutně chybí. Naše zkušenosti by měly napovědět, že takto pojaté vojenské strategii Ruská vláda vůbec nerozumí. Její verze války proti terorismu jsou pak čistky rozsáhlých území od "teroristů", jejichž definice je zřejmě "pohlaví mužské, stáří 12 a více let". I ta plynová jatka byla po sovětsku zpackaná akce, vyvolaná nejspíš touhou po hrdinství Stalingradského typu. Nechci tvrdit že by se to jiné zemi zaručeně povedlo, ale následné zacházení s otrávenými vlastními civilisty je velmi odhalující. Jak se potom musí asi zacházet s "vragom". Nemyslím, že Rusko vůbec pochopilo o co Západu v tomhle boji jde, že "hodnoty" ohrožené jejich "teroristy" mají s motivací západních demokracií vůbec co společného. Lze pak objektivně požadovat pro oboje jednání stejná měřítka?

Amerika si zvolila riziko postavit si do čela Geroge W Bushe. Takový prezident se neobejde bez podpory Ruska a to může stát Čečence život. Napadá mne mnoho historických podobností, jedna třeba o obětování jedné nepodstatné středoevropské země ve prospěch zachování míru před padesáti lety. A promiňte mi, ale namísto pocitu sounáležitosti s Ruskem sužovaným terorem se nemohu se zbavit myšlenky na prezidenta Reagana a jeho slova o "říši zla".

Se srdečným pozdravem,
Ing. Pavel Dvořák
Praha
pravidelný čtenář Událostí