ARCHIV

Šance především pro strany

O prvním kole letošních senátních voleb se dá říci, že nikoho a ničím nepřekvapilo. Účast byla enormně nízká: jistě se na ní podepsal víkend prodloužený o státní svátek, ale především to, že lidé senátu nepřejí. Nevidí jeho smysl. Snobský nápad právních expertů ODA, podporovaný Hradem, sen o nezávislých osobnostech, které vytěsní z politiky Klause, se zkrátka neujal. Senát jen brzdí práci Sněmovny, která ovšem dokáže dost účinně brzdit sama sebe. Představa, že by zákony, na nichž se s obtížemi dohodli jedni, dokázali jiní zkvalitnit tím, že zdrží jejich schválení, se nepotvrdila. Spory mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem měly charakter politických tahanic. Senát dokázal sice zabránit volební reformě, kterou si zemanovská ČSSD a ODS ušily na míru, ale se základní potíží, s níž se česká politika potýká už od roku 1996, totiž s neschopností vytvořit funkční vládní většinu, si dost dobře poradit nemůže. Znamená jen další překážku na cestě už beztak zatarasené.

Havel a jeho blízcí si kdysi představovali, že vznikne jakýsi Olymp "osobností". Nic takového se nestalo. Sami tvůrci Senátu (ODA) jsou z něho dnes už prakticky vytěsněni. V prvním kole letošních voleb nejlépe dopadla ODS (19 šancí pro druhé kolo) a ČSSD se 14 šancemi. Úspěch je to především pro ODS, která obhajuje pouze 5 křesel. Sociální demokracie jich hájí 11, přičemž dva obvody z těch, které měla v držení, už nenávratně ztratila. Ještě hůře je na tom KDU-ČSL: obhajuje 6 křesel, tři definitivně ztratila a má teď naději získat pouhé tři. Dalo by se to chápat jako Hospodinův trest za to, jak ve volbách do PS nekřesťansky vymetla se svým koaličním partnerem. Zato US-DEU, ač neobhajuje žádný senátorský post, má naději získat dva, přičemž těžko se ubránit podezření, že někteří nezávislí kandidáti nebo kandidáti malých stran (Seitlová, Zlatuška) jsou jen překabátění unionisté - US proti nim v jejich obvodech ani nepostavila protikandidáta. Z velkých politických stran zbývá ještě zmínit KSČM - obhajuje tři křesla, žádné z nich zatím definitivně neztratila a má naději jich získat pět.

Silnou skupinu představují na první pohled nezávislí a kandidáti malých uskupení. Do druhého kola postoupilo celkem deset, přičemž z horní komory odešel (dobrovolně) pouze jeden, senátor Václav Fischer. Z těch devíti nových je jeden Vladimír Železný, kterému k úspěchu dopomohla i ODS tím, že se její zástupce ve znojemském obvodě kandidatury vzdal, a dva výše uvedení polounionisté. Bude zajímavé sledovat, jak řady nezávislých prořídnou v druhém kole. Již teď je ovšem jasné, že obstojí v Hradci Králové a ve Žďáru nad Sázavou.

Zajímavé je, že oba obvody, kde je kandidát KSČM zatím na prvním místě, Cheb a Karviná, jsou zároveň obvody z bezkonkurenčně nejnižší volební účastí (necelých 18 a 16%).

A jaké jsou odhady pro druhé kolo? Volební účast by neměla být dramaticky nižší než v prvním vzhledem k tomu, že je spojeno s komunálními volbami, k nimž lidé už tradičně chodí, protože vědí, k čemu je obecní samospráva dobrá. Mnozí z nich ze setrvačnosti nejspíš hodí do urny i lístek s volbou do Senátu. Zajímavé samozřejmě bude, komu dají svůj hlas ti, jejichž kandidát v prvním kole propadl. Řada z nich volit nebude. Jiní by poslechli radu stranických sekretariátů, ale není příliš pravděpodobné, že by třeba KSČM vyzvala své voliče k podpoře ČSSD (musela by za to něco dostat a ČSSD to bude mít teď, s Marvanovou za krkem, se slibováním těžké). Ještě méně pravděpodobné je, že by ČSSD pobídla své stoupence, aby dali hlas komunistickému kandidátovi. Větší roli tedy budou hrát "přirozené sklony" voličů.

Voliči KSČM nebudou mít problém hlasovat pro ČSSD. Voliči ČSSD nebudou mít velký problém hlasovat pro KSČM, řada z nich by dala hlas i ODS, obávám se však, že jsou to právě ti, kteří jsou ochotni hlasovat také pro KSČM a že KSČM u nich přece jen převáží. Voliči ODS nebudou mít nepřekonatelný problém s hlasováním pro US-DEU; daleko obtížnější by pro ně bylo dát svůj hlas lidovcům, které považují za levičáky a klerikály zároveň. Voliči KDU-ČSL i US-DEU budou mít díky nezodpovědným hlupákům typu Jana Kasala a Karla Kühnla velký problém hlasovat pro ODS, nenáviděného úspěšného konkurenta a stranu "oposmlouvy". A vzhledem k tomu, že voliči mají v druhém kole zvyk vyvažovat stranické zisky z kola prvního (to i letos znamená zisky ODS), neměla by ČSSD dopadnout tak špatně, jak se nyní může zdát. V každém případě zisk více než pěti mandátů pro ODS by bylo třeba považovat za jednoznačný úspěch strany, jejíž předseda se na nás dnes (na rozdíl od předvolební kampaně do PS) z obrazovky mile zubí a jen pod fousy si tiše brumlá: jen počkejte, pacholci…

Volba osobností připomíná pověstnou koňskoskřivánčí paštiku: na jednoho Železného jeden Zlatuška: přesněji řečeno na jednoho Železného, zvoleného už v prvním kole, jedna šance z druhé pozice pro pana Zlatušku. Příležitost pro osobnosti otvírá dveře v první řadě českým Berlusconiům. A po zvolení jsou "osobnosti", které se nepřivinou k nějakému silnému dubisku nebo aspoň vrbě, odsouzeny k bezvýznamnosti, nezávislý senátor Fischer to v rozhovoru pro Právo popsal velmi přesvědčivě: "…za největší úskalí bych označil právě tu osamocenost, chybějící zázemí. Člověk za sebou nemá ani klub, ani sekretářky, ani asistenty s výjimkou svých vlastních. Nemá přístup k řadě informací a je trochu i vytržen z těch celých kontextů, kuloárních jednání, která samozřejmě probíhají, a zajisté není tajemstvím, že řada hlasování je již předem výsledkem nejrůznějších politických dohod. Proto pro mě bylo obtížné cokoli prosadit. Jak víte, sám jediný senátor nemá zákonodárnou iniciativu. Sám jsem se sice připojil k celé řadě iniciativ, ale nemohl jsem iniciovat nic, protože jsem neměl dostatek síly najít podporu u senátorů politických stran."

Zdá se, že někteří "nezávislí" kandidáti tuto zkušenost už předem zohlednili.

27. října 2002