ARCHIVJak vybírat prezidentaDíky ODS se opět rozhořel spor o tom, jakým způsobem má být ustaven nástupce Václava Havla na Libušině trůně. Původně to vypadalo tak, že Podhradí bylo pro volbu přímou, zatímco opozičně smluvní partneři ji považovali za zradu na demokracii. Po odchodu Miloše Zemana se ČSSD přiklonila ke kompromisnímu návrhu: přímá volba, ale ne hned. A aby to národu vynahradila, vymyslela si místo toho celonárodní referendum na téma "Kdo má být prezidentským kandidátem ČSSD". Zatím nemá ujasněné, budou-li se z celonárodního referenda započítávat hlasy všech, nebo jenom hlasy sociálně demokratických straníků. To je pro účastníky referenda velmi povzbudivé. KDU a US, stoupenci přímé volby, se posléze přiklonili ke kompromisnímu návrhu ČSSD (přímá volba, ale až naprší a uschne), s výjimkou muže konsensu, Petra Pitharta: ten navrhuje, aby první volba se konala v parlamentu, a pokud se nevyvede, tak druhá už bude plebiscitem. Mezitím také ODS, aby nezůstala stranou, změnila své stanovisko a požaduje volbu přímou. Ne ze zásadních důvodů (ze zásadních důvodů je přímá volba zvrhlost, jak před časem pěkně dovodil její předseda), ale jen a jen proto, aby se prezidentem mohl stát Václav Klaus. Jako příspěvek k celonárodní diskusi by Události (ač jsou v této věci pátým kolem u vozu) rády upozornily i na další možnosti. Tak například Petr Placák, jeden z bezděčných klaunů české pravice, navrhuje už drahnou řádku let, aby se Česko stalo monarchií. Pravda, celý problém by odpadl, vznikl by ale jiný, ještě obtížnější: která by byla nejvhodnější dynastie? Máme hledat v cizině nebo mezi domácí šlechtou? Nemohl by se dědičným panovníkem stát Václav Havel, kdyby ho někdo kompetentní povýšil do šlechtického rodu? (Ostatně, musí král být nutně šlechticem?) Taky bychom mohli pro začátek ve vší skromnosti mít jenom knížete jako v raném středověku, nebo jako odvěká bašta demokracie rovnou císaře. I o to by nepochybně byly tahanice. S podstatě normálnějším, avšak rovněž neprůchodným návrhem přišel před časem Petr Uhl (v Událostech jsme, pokud se pamatuji, už předtím doporučovali totéž): chtěl by prezidentskou funkci prostě odstranit jako zbytečnou, respektive přejít na švýcarský model, v němž je prezidentská funkce zcela formální a střídají se v ní po roce členové vlády. Editor Událostí se rozhodl navrhnout další, prostou a zcela schůdnou variantu: nechť prezidenta určí los! Losovalo by se ze všech občanů ČR ve věku od 16 do 55 let (u žen od 18 do 45 let). Věkové limity jsou určeny podle Benešova dekretu č. 88 O všeobecné pracovní povinnosti, protože Dekrety jsou jak známo pilířem české státnosti a tudíž mají přednost před ústavou. ČR by se tak přiblížila Tibetu, kde se podobným způsobem podařilo prosadit do funkce dalajlámy Havlova přítele a filosofa srovnatelného hloubkou svých myšlenek s českým prezidentem. Funkce by se vylosovanému udělila doživotně a nedala by se odmítnout. Uvedený systém je hluboce demokratický a odpovídá založení českého lidu: hlavní důraz je na rovnost. Vyhrát může každý. Návrh si dovolíme zakončit malým kvízem: muž na přiloženém obrázku je:
Správné odpovědi zasílejte na e-mailovou adresu Událostí.
14. října 2002
|