indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

17.6. - 22.6. 2002

ARCHIV

Trochu štěstí při té smůle

Zvítězila levice. V posledních pár dnech bylo slyšet toto sousloví snad z tisíců úst. Jako by šlo o vroucí přání a úpěnlivou prosbu, aby tomu tak bylo. Obávám se, navzdory vládnoucímu názoru, že tomu tak není. Zvítězil odpor k současné politické reprezentaci, ale nikdo o tom nechce ani slyšet. A přece se mi to zdá tak zřejmé. Vždyť všechny demokratické strany, ve srovnání s minulými volbami, ztratily něco z přízně voličů. Včetně toho slavného sociálnědemokratického vítěze. Jen komunisté posílili. Ale proč je probůh tolik lidí počítá k levici? Jde přeci o reziduální stranu se kterou současná levice nechce, alespoň veřejně, nic mít. A otevřeně to vyhlašuje i v současné patové situaci a s vědomím, že sestavit vládu s komunisty by bylo v současné sněmovně, co do počtu křesel, možné. Obávám se, že hlasováním pro komunisty dávají najevo občané svou nespokojenost spíš než názorovou orientaci. A k těmto protestujícím je třeba připočítat jistě i část těch, co raději zůstali doma, kterých bylo letos požehnaně. A nakonec je tu množství hlasů pro malé strany. Volit malou stranu s vědomím, že jistě neprojde do parlamentu je podle mého názoru také protest, konstruktivnější než volit komunisty, ale stále protest. Nakonec to s odzbrojující upřímností řekl i Ivan Pilip, který právě tyto malé strany viní z neúspěchu Koalice a zvlášť Unie, jako by si sám přisvojoval monopol na protest proti velkým stranám a jejich nešvarům. Škoda, že si Unie neuvědomuje, že se pro mnohé stala součástí hlavního proudu, téměř Národní Fronty proti všem ostatním, a že tedy téměř pominul důvod její existence. Snad ale, s trochou štěstí o které mluvím v nadpise, tento potenciál konstruktivně protestních hlasů (promiňte mi tu krkolomnou formulaci) v příštích volbách využije nějaká z malých stran. Prostor pro ni je dostatečný. Ovšem je třeba začít pracovat dřív, než týden před volbami a pak si jen stěžovat na nepřízeň volebního systému či médií. Nebo že by se snad probudila některá z již zavedených stran. I k tomu by mohlo dojít, volební neúspěch by mohl poněkud zamíchat s osobami na mnoha vedoucích místech. Ale tento potenciál by měl být využit co nejdřív nějakou demokratickou stranou, protože na dlouhodobě nespokojené vždy číhá past extremismu.

Vojtěch Kučera