ARCHIVJe ODS reformovatelná?Odpovědět na tuto otázku rezolutním "ne" samozřejmě nelze. Je však hodně důvodů, proč je proměna ODS k lepšímu velmi málo pravděpodobná. Reforma strany se nesmí odkládat, nesmí trvat příliš dlouho a musí přinést viditelné výsledky. Jinak strana v procesu reformy ztratí nejdřív sympatizanty a voliče, pak vliv a nakonec členstvo, pokud vůbec nějaké kdy měla. Žádná strana se neobejde bez charismatických osobností. Těch, kteří jsou schopni budit u svých spolupracovníků i u veřejnosti důvěru, že se ve vypjatých okamžicích dokážou rozhodnout rychleji a líp, než bychom to dokázali my sami, a přitom takovým způsobem, že jim to s menší či větší licencí budeme dodatečně schopni požehnat. Bez takto nerovnoprávných, "nedemokratických" vztahů mezi vůdci a vedenými by nemohla existovat nejen politická strana, ale žádné smysluplné společenství. Schopnost vést a získávat důvěru je velké a obdivuhodné nadání, které je dáno jen málo lidem. Výměna lídra je věc samozřejmá jako smrt. Měla by na ni být připravena strana i osobnost, které se nepříjemně dotýká; politik, který je tak nezřízený optimista, že nemyslí aspoň v druhém plánu na svou politickou smrtelnost, vede stranu do záhuby. Vůdcovský talent je něco mimořádného, něco, co se vymyká normálu, a přechod mezi zdravým sebevědomím a psychopatickou sebedůvěrou je sotva postřehnutelný. Strana vázaná na jednu jedinou osobnost, strana, v níž chybí pud sebezáchovy, nemůže dopadnout dobře. Spolupracovníci jsou pak bráni v úvahu jen pokud rozvíjejí nápady svého vůdce. Když se s tím smíří a zvyknou si na to, nedělají pak často nic jiného, než že dovádějí ad absurdum některé jeho výstřednosti. V okamžiku tyranovy (politické) smrti se pak hlupáci z jeho nejbližšího okolí rozběhnou na všechny strany, využívají svobody, kterou si nezasloužili a s níž neumějí zacházet a stranu nakonec nejspíš rozcupují. Václav Klaus je - nebo spíše byl - mimořádně schopný a talentovaný politik, vzdělaný ekonom, nadaný pracovitostí a vytrvalostí. Zároveň ovšem člověk bez jakéhokoli korektivu. Věřil v sebe, jako jiní věří v Boha. Není divu, že propásl chvíli, kdy zjevně vyčerpal své možnosti. ODS pod jeho vedením připomíná babylonskou věž, ambiciozní projekt, který nemůže být dokončen. Rekonstrukce by musela začít v nejnižších patrech a musel by se nějak změnit i výchozí záměr. Je to vůbec možné? A kdo to v ODS udělá? Času je přitom namále, strana teď ztratí hodně ze svého dřívějšího vlivu. Pravděpodobnější je buď to, že se Klaus na čele ODS udrží a strana se stane ještě primitivnější a barbarštější, nebo že nezvládnutá proměna ji podstatně oslabí či přímo zničí. Klaus se asi nedočká svého Chruščova. 23. června 2002
|