ARCHIV

Carmen

Skoro každý zná ten příběh, stejně triviální jako hudba Georgese Bizeta, do níž byl posléze oděn. Voják ve službě se nechá svést romskou krasavicí. Zapomene kvůli ní na svou povinnost a čest, dezertuje, dá se na dráhu zločinu. Když klesne tak, že hlouběji už nelze, proradná milenka ho opustí s jakýmsi zápasníkem. A don José (tak se to politováníhodné individuum jmenuje) se v této situaci ani nenechá svým sokem rozmlátit na kaši, ani si neprožene hlavu kulí. Řeší situaci tím, že nevěrnici, slabou ženskou, prostě uškrtí. Fuj.

Příběh se mi vybavil nad zprávou o difamačním materiále, který kdosi rozšířil o předsedkyni US-DEU dr. Marvanové. Je v něm líčena mj. jako "bezskrupulózní dračice, která cynicky ničí své milence." Odhlédněme teď od toho, že i kdyby to bylo pravda, vůbec by to dr. Marvanové nebránilo dělat dobrou politiku (např. jeden z nejlepších prezidentů, kterého Spojené státy v uplynulém století měly, se právem těšil pověsti zcela nenapravitelného proutníka). Odhlédněme i od toho, že o výše zmíněné charakteristice dr. Marvanové mohou podat úplné svědectví jen zúčastnění, a tato svědectví budou nutně zaujatá. Podstatné je, že ke story, kterou teď vytáhli na dr. Marvanovou, patří vždycky dva: bezskrupulózní dračice a pak ten mamlas, co si to nechá líbit. Pokud by ještě vystavoval svou bídu na odiv, zasloužil by si stejné opovržení jako svedený dezertér z Bizetovy opery. Nedovedu si představit, že by to voličstvo mohlo brát jinak.

Antipropaganda, kterou si někdo vymyslel na předsedkyni US-DEU, obsahuje několik školáckých chyb a kazů. Díky tomu se sama demaskuje jako irelevantní pomluva a postižené spíš prospěje než uškodí.

7. června 2002