ARCHIV

Neslýchané děje pod zemí se dějí…

… a nevídané ve vzduchu, praví oblíbený básník mého mládí. Tyto verše napsal zjevně v předtuše volební kampaně roku 2002 a jejích průvodních jevů. Jen co se všechny české parlamentní strany shodly na tom, o čem se v duchu národní jednoty mluvit nesmí, přichází ke slovu projevy plurality v takto vytyčeném rámci.

Národní zájmy hájí horlivě politické oddělení prezidentské kanceláře. Realizuje zákon ministra Dostála proti prznění posvátných lokalit ještě předtím, než byl vůbec sepsán. A tak se zjevně za spoluúčasti nebo aspoň s vědomím a souhlasem samotného prezidenta podařilo zabránit zneuctění vnějších prostor pražského Hradu výstavou nonkonformního umění. Policisté proháněli po nádvoří balónky s nevhodnými obrázky, strhávali transparent Zimmer frei, a billboard TGM (vyhotovený podle vývěsního štítu KFC) se dokonce ani nepodařilo nainstalovat, protože v případě Prezidenta Osvoboditele dosáhla míra zneuctění mimořádně vysoké úrovně. Autor těchto řádek pamatuje Václava Havla z doby, kdy stál ještě tak říkajíc na druhé straně barikády. Kdyby mi tenkrát byl někdo řekl, že si jednou bude hrát na cenzora, myslil bych si, že se zbláznil.

Další originální akci připravila radnice Prahy 1 ve spolupráci s Konfederací politických vězňů. Na slavnostní odhalení Památníku obětem komunismu pozvali sice Václava Klause, nikoli však Václava Havla, Miloše Zemana a Petra Pitharta. Nebyli totiž prokádrováni: první prý nejevil o památník dostatečný zájem, druzí dva byli kdysi členy KSČ. Václav Klaus ovšem, při vší nelíčené úctě k jeho lepší minulosti, byl všechno možné, jen ne prototyp odbojáře. Havel je prezident tohoto státu, Zeman jeho ministerský předseda, Pithart předseda Senátu. Jsou tu dvě možnosti: Buď Praha 1 a Konfederace berou tento stát jen z jedné čtvrtiny, nebo tam byl Klaus jen jako předseda ODS. Pak by to znamenalo, že ODS a pan starosta Bürgermeister provedli další velkou privatizaci: přivlastnili si pro účely volební kampaně boj proti komunismu.

Koalice předvádí opět orgie svornosti, jimiž nepochybně osloví dosud nerozhodnuté (a možné, že i rozhodnuté) voliče. KDU pokračuje v taktice kukaččího mláděte: poté, co se jí z čtyřkoaličního hnízda povedlo vyhodit ODA (hnízdo přitom vzalo za své), zaměřila své síly na posledního zbylého partnera. Jaroslav Orel, takto na nevolitelném sedmém místě pražské kandidátky, rozeslal příznivcům KDU dopis, kde je vyzývá, aby preferenčními hlasy (o zvětšení jejich váhy se před časem KDU předvídavě postarala) pomohli kandidátům KDU k postupu na přednější místa. Dopis spolupodepsal předseda strany Svoboda. Pražská US běsní a žádá vyškrtnutí Orla z kandidátky, KDU namítá, že měnit kandidátky je nepřípustné. To je dobré: pořadí na kandidátce Koalice je věc vážné dohody mezi oběma stranami a volební kampaň uvnitř Koalice za získání preferenčních hlasů je taky změnou kandidátky, jenže o hodně záludnější. Heslo Dáme věci do pořádku, začali jsme u sebe nabývá v této souvislosti dosti zvláštního významu.

A nyní ze vzduchu pod zem: Ředitel ČT Balvín byl obviněn ze dvou trestných činů v souvislosti s nákupem televizní techniky. Nechci spekulovat o věcné podstatě obvinění, v tuto předvolební chvíli jsou zajímavé okolnosti. Balvína prý udal jiný zaměstnanec ČT, který musel po jeho nástupu odejít. Případ se stal před drahnou dobou, teprve teď, měsíc před volbami, se náhle rozpomněli svědci Balvínova údajně protiprávního jednání. Obvinění proběhlo druhou kosmickou rychlostí (oznámení údajného trestného činu bylo prý podáno 25. dubna). A televizní odbory se aktivizují: vynořuje se otázka, zda je vůbec obviněný ředitel způsobilý vykonávat v plném rozsahu svou funkci. Člověk musí vyvinout velkou energii, aby se zbavil podezření, že jde o to, učinit ČT před volbami ještě povolnější.

Vypadá to, že v neurotické atmosféře fiktivního ohrožení vnějším nepřítelem, kterou se české politice podařilo v posledních měsících navodit, dostává na frak svoboda ve společnosti i politická korektnost. A to jsme nejspíš teprve na začátku.

Mladá fronta Dnes 17. května 2002