ARCHIV

Psycho

Pan Volkert van der Graaf rozšířil příkaz lásky k bližnímu na všechny živé bytosti. Je vegetarián, nejí ani mléčné produkty a vejce: zřejmě by o ně rozšířil svůj jídelníček jen tehdy, kdyby k tomu dotčená zvířátka dala výslovný souhlas. To je ovšem vzhledem k dosud váznoucí komunikaci mezi lidmi a jejich čtyřnohými kamarády technicky nemožné. Ostatně, u vajíček by jistě ani slepičí "ano" nestačilo, holandský ekologický aktivista tu jen logicky rozšiřuje postulát ochrany lidského života od samého počátku na vše živé. Poslanec Karas by z něho měl radost.

Dokonce i blechy ve psím kožiše by podle pana van der Graafa měly požívat ochrany (člověk si maně vybaví závěrečnou scénu ze slavného Hitchcockova hororu). Pokud jde o lidi, dal si na štít heslo: "Chránit zvířata znamená vychovávat člověka". Za výchovný prostředek si v případě, jenž ho proslavil, zvolil pistoli. Pět ran do hlavy objekt jeho výchovné péče, nizozemský politik Pim Fortuyn, bohužel nepřežil. Vzhledem k této výchovné metodě se člověku vnucuje podezření, že lidé se mezi živé bytosti, které pan van der Graaf zahrnuje láskou, jaksi nevešli.

Zejména díky marxismu a ideologiím, které z něho byly odvozeny, se v době, již jsme prožívali a prožíváme, mimořádně rozmnožil počet vrahounů, jejichž cílem je záchrana všehomíra. Mordování je pro ně smutný, trapný ale nevyhnutelný prostředek ke stvoření světa, v němž se budou všichni milovat. Oproti Marxovi rozšířil pan van der Graaf okruh vykořisťovaných i na zvířátka. Vykořisťovatele je třeba střílet do hlavy. Až budou všichni "vylikvidováni" a pan van der Graaf zůstane se svými chráněnci sám, nepochybně se mu odvděčí tím, že ho sežerou: lidé vymřou a bude nouze o kvalitní potravu.

To je samozřejmě jen fantazie. Lidská společnost má při vší své zkaženosti své výhody: a tak pana van der Graafa bezpochyby jen zavřou, až zčerná. A to po zásluze.

11. května 2002