ARCHIV

Zpověď jednoho signatáře

Eva Hahnová a Hans Hennig Hahn volají v LN z 16. dubna 2002 (Proč jsme nepodepsali) signatáře výzvy Stop nacionalismu ke kolektivní zodpovědnosti. Mohu jim bohužel vyhovět jen sám ze sebe, podpisovou akcí se neustavila žádná politická organizace komunistického typu, mluvící jedním hlasem.

Především je třeba autorům polemiky pogratulovat, mají to shodou okolností opravdu lehké. Výzvu v ČR žádné noviny nezveřejnily a LN o ní nepřinesly ani zprávu. Hahn a Hahnová tedy mohou tvrdit, co je napadne, což taky dělají.

"Obracíte se na poslance sněmovny", píše se v polemice, "z nichž žádný zatím neprojevil snahu "rozdmýchávat" debatu o těchto (Benešových, bd) dekretech." Zde je zapotřebí dementi jako z Rádia Jerevan: za prvé, není pravda, že by výzva někomu vytýkala snahu rozdmýchávat debatu o dekretech; naopak, říká se v ní, že debaty o vyhnání Němců a dekretech je zapotřebí, a to i na politické úrovni. Tato myšlenka není u nás tak obvyklá, jak se snaží čtenářům vsugerovat Hahn a Hahnová. Například ministr spravedlnosti Bureš před nedávnem řekl, že diskuse, zda jsou dekrety v souladu s právem EU, je nepřípustná a podle místopředsedy KDU a senátora Šimonovského je nepřípustné rovnou "jakékoli zpochybňování poválečného uspořádání"; poslanec, místopředseda vlády a předseda ČSSD Špidla dokonce prohlásil, že dekrety jsou nezpochybnitelné a nedotknutelné. Ve výzvě se naopak mluví o "pokusech využít rozpoutaných nacionálních vášní k demonstraci falešné národní jednoty, která by navrhovatelům získala body v předvolební kampani". A za druhé: z rozpoutávání nacionálních vášní nejsou výslovně obviněni poslanci. Poslanci jsou pouze vyzváni, aby tento pokus odmítli. To, že nejde o výslovné obvinění poslanců, vlastně autoři polemiky nepřímo doznávají když signatáře vyzývají, "aby se otevřeně vyjádřili k otázce, koho přesně považují za nositele zodpovědnosti při rozdmychávání nacionálních vášní". Tomu rád vyhovím - jak už bylo řečeno, sám za sebe.

Jako prvního je třeba uvést Miloše Zemana, předsedu vlády ČR a poslance PS PČR. V rozhovoru pro rakouský časopis Profil v lednu tr. Mimo jiné řekl: "Rakousko nebylo první obětí Hitlerova Německa, ale jeho prvním spojencem. Kromě toho se nesmí zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, která měla zničit Československo jako jediný ostrov demokracie ve střední Evropě… Rakušané byli prvními spojenci Hitlera, i když se rádi tvářili jako oběť." (Urážlivé tvrzení o Rakušanech pak ještě jednou zopakoval). O měsíc později při návštěvě Izraele řekl redaktorovi listu Haaretz: "Vyhnání Němců bylo přímým výsledkem druhé světové války. Před válkou neměli tehdejší českoslovenští ani světoví lídři vůbec vést jednání s německými vůdci… a s Hitlerem, aby se ho pokusili uklidnit. Měli jsme říci anglicky "Také it or leave it", jinými slovy, přijměte naše představy, nebo budete vyhnáni." A na otázku reportéra, zda má totéž učinit Izrael s Palestinci, přitakal.

Václav Klaus, předseda ODS a předseda PS PČR, v rozhovoru pro MfD 25. 2. uvedl: "Ale mně se zdá naprosto evidentní, a já s těmi lidmi v Německu a v Rakousku hovořím, že je zde zájem o revizi vlastnických práv a koneckonců teritoriálního uspořádání, tak jak bylo vytvořeno po druhé světové válce. To považuji za nesmírně riskantní, a proto se ozývám." Na výslovnou žádost novináře, který s ním rozhovor dělal, aby uvedl, koho má na mysli, odmítl odpovědět. Václav Klaus rovněž přišel s návrhem, aby záruky ohledně platnosti dekretů byly zahrnuty do smlouvy o přistoupení ČR k EU.

Ideolog ODS Miloslav Bednář tvrdil na výročním zasedání Česko-německého diskusního fóra v Berlíně, že podobně jako v Asii existuje podle amerického prezidenta "osa zla" Bagdád-Teherán-Pchjongjang, utvořila se ve střední Evropě osa Mnichov-Vídeň-Budapešť, jež činí nátlak na ČR, aby se zřekla zákonů, tvořících základ mírového uspořádání v Evropě"(!). ODS se sice od jeho výroků formálně distancovala, ale poslanec Zahradil přitom prohlásil, že "když někdo používá razantní slovník, možná to těm druhým otevře oči". A tajemník komise ODS pro zahraniční politiku Plecitý se nechal slyšet: "Bylo to řečeno velmi razantně… Snad se podařilo rozpoutat bouři, která povede k řešení."

Ve volebním materiále ODS, vydaném začátkem tohoto měsíce, se píše: "Čelíme tlaku na změnu poválečného uspořádání v Evropě jak v symbolické, tak v majetkové a právní rovině, a to na účet naší země… Zcela jednoznačně odmítáme názory, šířené v části mediální i akademické sféry, které požadují revizi výsledků války a které vedou až ke zpochybnění české státnosti." Ministr, poslanec PS PČR a publicista Pavel Dostál napsal 4. 4. v Právu: "Naše sdělovací prostředky, které jsou v německém vlastnictví, již několik měsíců masírují veřejnost jednostrannou informací o Benešových dekretech a snaží se ji přesvědčit, že je ve své podstatě společností, která spáchala jednostrannou křivdu na německém národě." A místopředseda vlády a senátor Pavel Rychetský shrnuje: "čelíme nové předmnichovské atmosféře".

Hahn s Hahnovou obviňují "signatáře" paušálně z "nechuti zaujmout stanoviska v konkrétních naléhavých politických otázkách". Přitom předstírají, že výzva je o něčem jiném, než o čem je, a zároveň tvrdí, že neměla být o tom, o čem není, ale o něčem úplně jiném. Demagogie je v této souvislosti slabé slovo.

Bohumil Doležal,Lidové noviny 19. dubna 2002