Chcípni, bestie

V Kladně skončil proces s Helenou Čermákovou. Způsobila smrt své dcerky Terezy: soud se přiklonil k tomu, že z nedbalosti. Případ sám je dosti odpudivý, jak osobou obžalované, tak okolnostmi, za nichž soudní řízení skončilo. Na delikventku čekalo na chodbě několik desítek rozzuřených lidí, od starců a stařenek až po dítky předškolního věku. "Pamatuj, že si tě večer najdu a zadávím tě", volala jakási rozhořčená semetrika. Někdo jiný zase "chcípni, bestie". Nezůstalo jen u nadávek: došlo i na rány a škubání vlasů. Soudní stráž byla zaskočena a Čermákovou se podařilo odvést do bezpečí jen s krajním vypětím.

Lidé, kteří se shromáždili na chodbě soudní budovy, jsou zřejmě přesvědčeni, že institucionalizovaná spravedlnost je jen nedokonalou náhražkou té pravé a nefalšované, jejíž jméno je lynč.

Je otázkou, co přivádí obyvatele této poklidné země do takového stavu. Život v ČR po sociální stránce za moc nestojí, ale vyslovenou bídou tu nikdo netrpí. Politické a válečné otřesy jsme už velmi dlouho nezažili. Od stalinského teroru uběhlo půlstoletí. Ruská invaze z roku 1968 se obešla bez větších ztrát na životech a to, co pak následovalo, bylo spíše hnusné než krvavé. Brutální policejní zásahy z roku 1989 přivodily rychle pád režimu. Snad tedy některým lidem chybí právě to, že už dlouho netekla krev. Zapomněli, jak vlastně chutná.

Bylo by jistě přehnané vyvozovat z jednoho jediného incidentu dalekosáhlé závěry. Nicméně se zdá, že poslední vlastenecká iniciativa Miloše Zemana a Václava Klause padá na úrodnou půdu. Najednou je tu myšlenka schopná usměrnit lynčerské nálady do jednoho koryta: hrozí Vám smrtelné nebezpečí, ale nebojte se, ještě jsme tu my, obhájci vašich zájmů - a my vás nedáme.

To, co nás čeká v příštích měsících a hlavně po volbách, nebude asi nic moc. ČSSD a ODS postavily svou volební kampaň na agresivním šovinismu. Koalice vlastní vinou odpadla a kromě toho není schopna vytvořit proti této linii protiváhu. Prezident Havel končí a s ním i období jakési anarchie, která se vzdáleně podobala svobodě. To, co bude následovat, je pokračování demokracie jinými prostředky. To vše pod ochrannými křídly EU, která pro samou péči o to, aby se u nás neubližovalo Romům nebo sufražetkám, nemá už čas starat se , zda u nás vůbec ještě zbývá nějaký prostor pro nezávislé myšlení: myšlení nezávislé na davových vášních a cynických propočtech populistických politiků.

16. března 2002