ARCHIV

Zeman táhne na Vídeň

Na posledním Zemanově příspěvku k česko-rakouským vztahům je nejpodivnější to, jak se k němu vztahuje většina českých politiků a političtí komentátorů: jejich výhrady se týkají stupně útočnosti Zemanových prohlášení, jejich formy, nikoli obsahu. Hovoří se o tom, že za eskalaci problémů jsou odpovědny obě strany. Tento pohled je úplně falešný. Za to, že se česko-rakouské vztahy v posledních dnech opět o výrazný stupeň přiblížily bodu mrazu, nese zodpovědnost jen a výlučně Miloš Zeman. On celý konflikt vyprovokoval neslýchaným prohlášením, v němž označil významného představitele rakouské vládní strany za postfašistu a důrazně doporučil našim sousedům, aby se ho a jeho strany koukali zbavit. V tuto chvíli nezáleži na tom, zda je nám Haider sympatický nebo ne. Představme si, že by kdykoli po roce 1989 označil čelný politický reprezentant sousedního státu některého československého či českého politika (premiérem Čalfou počínaje a několika členy Zemanovy vlády konče) za postkomunisty, které je třeba dostat od válu. Podstatou problému pak není, zda má kritik pravdu nebo ne, ale zda má právo se takovýmto způsobem plést do věcí, které si mohou legitimně rozhodnout jenom Češi sami, a nakolik je správné, slušné a politicky užitečné strkat tímto způsobem drzý nos do nepříjemných problémů svých sousedů. Zeman je nejen zodpovědný za nynější napětí ve vztahu k Rakousku, ale usilovně pečuje o jeho další eskalaci. Přesvědčivým dokladem je rozhovor, poskytnutý týdeníku Profil.

Zeman tam zopakoval a košatě rozvinul dosavadní urážky na adresu Jörga Haidera a jeho strany a hraběcí rady rakouským voličům, aby se jich hleděli co nejrychleji zbavit. Tentokrát však nezůstalo jen u Haidera a FPÖ: svůj díl dostali i Rakušané jako kolektiv.

Zeman se pokouší vniknout do psychologie protivníka: tvrdí, že Rakušané protestují proti Temelínu, protože mají mindrák z toho, že sami žádnou atomovou elektrárnu nezbudovali. Proto ji nepřejí ani sousedům. Zarážející je už dětinskost tohoto zdůvodnění. Na některé české voliče by možná zabralo - ale proč to Zeman vykládá Rakušanům?

Zeman si stěžuje na "provokace z rakouské strany" (jde o problematický požadavek rakouského sudetoněmeckého sdružení ohledně německých nápisů v českém pohraničí). Rakouský stát ovšem nezodpovídá za to, co v rámci garantované svobody projevu dělají jeho občané, a vyčítat to "rakouské straně" jako celku je bolševické: správně by jim asi měl Schüssel zacpat pusu.

Vykutálené jsou i Zemanovy historické exkursy. Srovnává petici s plebiscitem o připojení Rakouska k Říši v roce 1938. "Referendum" ovšem proběhlo až po Anšlusu a výsledek (99% pro) je nám Čechům z vlastní zkušenosti dobře známý. A Hitlerovu soldatesku vítala tehdy v Rakousku "převážná většina" obyvatel přesně v tom smyslu, jako převážná většina českých obyvatel v letech 1945 - 1948 (politici začali už dříve) strkala v bezbřehé naivitě hlavy do ruského chomoutu. S tímto obdobím je třeba srovnávat Anšlus, a ne s rokem 1968.

Nepochybným vrcholem rozhovoru je Zemanovo opakované tvrzení, že Rakousko nebylo první obětí Hitlera, ale jeho prvním spojencem. Odpovídá tak na otázku, nakolik může petiční akce poškodit dobré hospodářské vztahy mezi ČR a Rakouskem, a pak to ještě dvakrát opakuje. To samozřejmě znamená, že odpověď měl předem připravenu a velmi mu na ní záleželo. Je to odpověď ve stylu: "a vy zase lynčujete černochy". Nakonec český premiér zdůrazňuje: vzhledem k tomu je od Čechů velkorysý akt už to, že nabízejí Rakousku: zapomeňme na minulost!

Zeman je zřejmě přesvědčen, že si tuto infantilní a urážlivou notu vůči Rakousku může dovolit. Chová se jako dítě, které dráždí psa, protože si myslí, že je uvázán na dost silném řetězu a v okolí je dost dospělých, kteří ho před ním ochrání: pánové z Bruselu, Schröder, Joschka Fischer ad. Jeho iniciativa může nejen zvýšit napětí mezi ČR a Rakouskem, ale i napětí uvnitř EU a mezi EU a kandidátskými zeměmi. Vypovídá o stavu politické kultury v České republice. Neodlišuje se nijak dramaticky od podobných extempore Vladimíra Mečiara. Jedny české noviny citovaly lítostivě jakousi rakouskou důchodkyni: je proti vstupu ČR do EU, protože Češi jsou sprostí. Všichni Češi možná ne, ale jejich ministerský předseda ano: a oni si ho zvolili a tolerují mu to. V tom je jejich spoluzodpovědnost.

Mladá fronta Dnes 22. ledna 2002