ARCHIV

Počítání obětí

Titulek v pondělním Právu zní: Civilních mrtvých obětí americké odvety je víc než mrtvých v New Yorku.

Kdyby jich bylo aspoň stejně, dalo by se to ještě jakž takž tolerovat. Z tohoto způsobu uvažování vane duch krevní msty. Jako by smyslem útoku na Afghánistán bylo zabít přiměřené množství civilistů a vyvážit tak ztráty, které utrpěla Amerika. Co by se tím spravilo!

Spojeným státům nešlo o odvetu. Afghánská akce nebyla ani, jako ta jugoslávská, pokusem o export svobody a demokracie do nekulturního prostředí. Byla něčím daleko normálnějším a srozumitelnějším: praktickým a nutným krokem k zajištění vnitřní bezpečnosti USA a ostatně i celého Západu. Jinak by z talibánské divočiny mohly teroristické špičky v pohodě plánovat a provádět další a další masové vraždy v civilizovaných zemích. Nečinnost by byla signálem bezmocnosti: milí teroristé, jsme na vás krátcí, můžete si bez problémů dělat, co vás napadne.

A proto také nelze srovnávat oběti v USA a oběti v Afghánistánu. Oběti v USA byly obětmi úkladné a brutální masové vraždy. Civilní oběti v Afghánistánu jsou důsledkem toho, že dosud ještě nikdy nikdo nedokázal vést válku tak, aby v ní netrpělo i civilní obyvatelstvo. Přišly o život díky nedokonalosti vojenské techniky i lidského faktoru. Zaslouží si lítost a úctu. Je však drzost klást je naroveň mrtvým z New Yorku, Pentagonu a z unesených letadel.

6. ledna 2002