La place Rouge était vide
Devant moi marchait Nathalie
Il avait un joli nom mon guide
Nathalie
La place Rouge était blanche
La neige faisait un tapis
Et je suivais par ce froid dimanche
Nathalie
Elle parlait en phrases sobres
De la révolution d'octobre
Je pensais déja
Qu'apres le tombeau de Lénine
On irait au café Pouchkine
Boire un chocolat
La place Rouge était vide
Je lui pris son bras elle a souri
Il avait des cheveux blonds mon guide
Nathalie
Nathalie
Dans sa chambre a l'université
Une bande d'étudiants
L'attendaient impatiemment
On a ri on a beaucoup parlé
Ils voulaient tout savoir
Nathalie traduisait
Moscou les plaines d'Ukraine
Et les Champs-Élysées
On a tout mélangé et on a chanté
Et puis ils ont débouché
En riant a l'avance
Du champagne de France et on a dansé
La la la
Et quand la chambre fut vide
Tous les amis étaient partis
Je suis resté seul avec mon guide
Nathalie
Plus question de phrases sobres
Ni de révolution d'octobre
On n'en était plus la
Fini le tombeau de Lénine
Le chocolat de chez Pouchkine
C'était loin déja
Que ma vie me semble vide
Mais je sais qu'un jour a Paris
C'est moi qui lui servirai de guide
Nathalie Nathalie
|
Rudé náměstí bylo prázdné
přede mnou kráčela Natálie
měla hezké jméno, má průvodkyně
Natálii
Rudé náměstí bylo bílé.
Sníh tvořil koberec
následoval jsem v tu studenou neděli
Natálii
Hovořila střízlivými větami
o Říjnové revoluci
já jsem už myslil na to
že po Leninově mausoleu
se jde do kavárny u Puškina
na šálek čokolády
Rudé náměstí bylo prázdné
vzal jsem ji za ruku a ona se usmála
měla světlé vlasy moje průvodkyně
Natálie
Natálie
V její pracovně na univerzitě
parta studentů
ji netrpělivě očekávala
smáli se, hodně hovořili
chtěli všechno vědět
Natálie překládala
Moskva a ukrajinské pláně
a Champs Elysées
všechno smíchali a zpívali
a nakonec otevřeli láhev šampaňského
a tančili jsme
la la la (to se překládá dost snadno)
a když se místnost vyprázdnila
všichni přátelé odešli
zůstal jsem sám se svou průvodkyní
Natálií
Už nešlo o střízlivé věty
ani o Říjnovou revoluci
Už jme byli jinde
už nešlo o Leninovo mausoleum
čokoláda u Puškina
už byla vzdálená
Můj život se mi zdá prázdný
ale vím že jednoho dne v Paříži
posloužím já jako průvpodce
Natálii Natálii
|
(Komentář)
- Prolog: Vypasený hejl středního věku přilétá z Paříže na letiště Domodědovo (mohlo by to být také Vnukovo, ale tohle jméno se mi líbí víc). Očekává orientální dobrodružství, něco na způsob pohádek tisíce a jedné noci, a na první pohled se zdá, že se jeho přání vyplní: na letišti ho čeká roztomilý diblík jako vystřižený z magazínů jeho mládí (na ruských pláních běží čas pomaleji než v prohnilé Evropě): je to jeho průvodkyně Natálie (vlastním jménem staršij lejtěnant Oĺga Korolenko, KGB).
- Procházka po Moskvě je vylíčena celkem věrně; hejl je nadšen orientem i tím, že ho obývají lidé ženského pohlaví, které jsou vstřícné podobným způsobem jako jeho krajanky. Po čokoládě u Puškina odchází v mlžném oparu do svého hotelu (jednoho z mála, které kromě zahraničních hostů neobývají také pro Evropany málo atraktivní zvířátka, kterým naši slovanští bratři říkají tarakany (český ekvivalent je švábi). Staršij lejtěnant Korolenko alias Natálie směřuje do Lubljanky, kde podává hlášení dvěma nařvaným lampasákům s tupým výrazem ve tváři. Služú ródině, tavárišč palkóvnik!
- Studenti na univerzitě jsou dobře prověřeni a za své účinkování celkem slušně placeni. Dostávají pět rublů na ruku a prospěchové stipendium na příští semestr. Vědí přesně, kdy je třeba se vzdálit. Pak la chambre fut vide; následující erotickou scénu přenáší neobratně skrytá kamera do sklepa budovy, kde sedí oba vyžraní plukovníci a s netečným klidem ospalých přežvýklavců sledují šedivé kolísající světlo průmyslové televize (na barevnou obrazovku ani na delší vedení nemá t.č. trétij Rím dost peněz; přiznám se, že k této scéně mě inspirovala pěkná francouzská veselohra s Pierrem Richardem Velký blondýn s černou botou).
- Zamilovaný hejl se vrací do Paříže; na letiště se s ním však k jeho velkému překvapení nepřijde rozloučit milovaná Natálie, nýbrž stroze vyhlížející třicátník: tak podívejte se, holoubku, natočili jsme tyhlety záběry z vašich erotických hrátek s nadporučíkem Korolenko. Odhlédněme teď od toho, že jde o prznění socialistické rasy: nemyslíte si, že by to mohlo velmi zajímat vaši Sécurité? Ale mám pro vás pozitivní návrh, jak se vyhnout problémům: tady je pěkný miniatutrní foťák, který se našemu obchodnímu zástupci podařilo loni ukrást na veletrhu v Japonsku, a tady je seznam vojenských letišť ve Francii, která nás zajímají. Negativy si od Vás za půl roku v Paříži vyzvedne osoba vám důvěrně známá.
- Nešťastníkovi se po tomto ohromujícím zážitku, jak se praví v závěru písně, zdá být jeho život poněkud prázdný. Má však jednu jistotu: příště to bude on, kdo bude dělat Natálii průvodce po Paříži.
P.S. Smyslem těchto řádků není tvrdit, že nebožtík Becaud byl agentem KGB. Je to jen pokus domyslit story, kterou krmil dvě desetiletí své posluchače na Západě (což by mi nevadilo) i na Východě (což mne, slušně řečeno, štvalo)
|
