|
|
|||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12.11.-16.11. 2001 |
ARCHIVPoslanecká akrobacieMinulý čtvrtek došlo v Poslanecké sněmovně Parlamentu k zajímavému úkazu. Poslanci ODS a ČSSD se dohodli na revokaci usnesení dolní komory z 31. října t.r., kterým byl novelizován obchodní zákoník. Jak si totiž mnozí (bohužel až dodatečně) uvědomili, byl odhlasován také pozměňovací návrh Ivana Pilipa. Pakliže by tento návrh prošel úspěšně celým legislativním procesem a dostal se do platného znění zákona, znamenalo by to ohrožení zisků z privatizace státních podílů ve velkých společnostech. Avšak věcnou či obsahovou stránku nyní ponechme stranou, jde zde totiž spíše o formu. Sociální demokraté si poměrně pozdě uvědomili, pro co také zvedli ruku. Proto byl na pořad mimořádné schůze Poslanecké sněmovny navržen i bod, ve kterém měli poslanci rozhodnout o revokaci celého usnesení o novelizaci obchodního zákoníku. Tento postup byl ostře napadnut Čtyřkoalicí, která poukazuje na jeho protiústavnost. Naopak ČSSD se hájí tím, že vše je v souladu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jako již několikrát se nám tedy na politické scéně objevuje spor mezi těmi, kteří hájí ústavnost a dovolávají se tak často spíše ducha zákona, a těmi, jejichž heslem je zákonnost, a kteří se snaží striktně vycházet z litery zákona. Jednací řád skutečně umožňuje Sněmovně revokovat některá svoje usnesení. Na druhou stranu tentýž zákon a stejně i Ústava stanoví, že přijatý návrh zákona má být bez zbytečného odkladu postoupen Senátu. Institut revokace nebyl do Jednacího řádu zanesen proto, aby dal spícím poslancům možnost dodatečně napravit následky své činnosti (či spíše nečinnosti), ale proto, aby bylo možno odstranit některé chyby spíše technického rázu (např. chyby ve sněmovním tisku). A ač sociálnědemokratičtí poslanci argumentují právě technickými nedostatky při hlasování, je nasnadě, že jde pouze o výmluvu. Kdyby šlo o nějaké nedorozumění, mělo na to být upozorněno již těsně po hlasování o inkriminovaném návrhu, nikoli až čtrnáct dní poté. Je však nicméně třeba uznat, že projednávání návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně je díky možnosti předkládat různé druhy pozměňovacích a jiných návrhů natolik spletité a nesrozumitelné, že většina poslanců, domnívám se, ani pořádně neví, pro co zvedá ruku, a řídí se pohříchu pouze tím, jak hlasují ostatní straničtí soudruzi. Pokud však připustíme, aby se revokování dva týdny starých usnesení stalo běžnou legislativní praxí, ke zjednodušení a zrychlení celého procesu přispějeme jen pramálo. Celá kauza se nicméně díky poslancům čtyřkoaličních stran dostane zřejmě k Ústavnímu soudu. Na tom bude, aby rozhodl, zda-li poslanci svým počínáním překročili meze ústavnosti. Ať už ale jeho nález bude znít jakkoli, zanícení ve hledání dosud neprošlapaných cestiček by možná potěšilo Járu Cimrmana, ale v tomto případě raději volejme už předem: "Tudy ne, přátelé!" Jiří Kmec |