15.10.-20.10. 2001

ARCHIV

Alkohol a politika

V Událostech jsem už jednou citoval výrok slovenského básníka (a jeden čas komunistického aparátčíka) Ladislava Novomeského: Co politika rozděluje, alkohol spojuje. Představuje jakousi počáteční, dobromyslnější variantu bolševismu s československou tváří, která se bohužel neprosadila: autor skončil v base. Na jeho vyjádření je zajímavé, že zřejmě dosud v zajetí buržoazní tradice drží přísnou hranici mezi politikou a alkoholismem. Podle této představy by měl být politik při výkonu funkce střízlivý, zatímco kořalové se mohou bratřit, protože v tu chvíli nemusí (nebo snad nesmí?) politizovat.

V posledních padesáti letech vyvinuli čeští (a slovenští, nestyďme se za naše společné dějiny) politici velké úsilí, aby tuto hranici zbourali. První zásadní kroky podnikl Novomeského věznitel Klement Gottwald. Člověk s inteligencí a duchovním rozhledem poštovního příručního se shodou podivných okolností stal prvním mužem v ne úplně malém státě. Za první republiky vraždil jenom hubou, docela mu to šlo a možná si myslel, že při tom to zůstane. Zlomyslný osud však způsobil, že po osmačtyřicátém roce musel vraždit rukama, a to hodně. Rudiment svého poštovského svědomí umrtvoval soustavně slušnými dávkami etylalkoholu, takže když jeho moskevský guru odešel na věčnost a on by si byl mohl od vraždění trochu odpočinout, odebral se místo toho spolu s ním na cestu, z níž není návratu: dojemný projev politické věrnosti, podnícené konzumací lihovin!

V době normalizace nastoupila další generace bořitelů zdí mezi politikou a chlastem. Zmiňme jen např. Oldřicha Švestku, který se v posledních stádiích alkoholismu už ani neobtěžoval chodit na WC. Tak se stalo, že jednou překvapil soudruhy z bratrského maďarského listu Népszabadság tím, že se uprostřed přátelského rozhovoru samovolně pomočil. Zástupci uhlazeného a navoněného kádárovského socialismu byli setkáním se zemitou podobou socialismu made in ČSSR poněkud překvapeni, ale nedali na sobě nic znát: možná, že něco podobného zažili v Africe.

Bourání tabu pokračovalo úspěšně i po převratu. Maně si vzpomínám na svého kolegu z FS ČSFR, poslance SDĹ a (zase) slovenského spisovatele Vladimíra Mináče, který si do lavice pravidelně nosil dobře naplněnou placatici. Kdyby se mu nějací potomci babických vrahů byli pokusili prohnat kulí hruď, byli by potřísněni nikoli krví, ale sprškou kvalitní podtatranské samohonky.

Po rozdělení federace třímá u nás prapor bořitele zdí premiér Miloš Zeman. Dosáhl pozoruhodného, průlomového prvenství: podařilo se mu alkoholismus v politice rehabilitovat. Vezměme si například jeho poslední extempore při poslaneckých interpelacích: kromě urážek svých poslaneckých kolegů a novinářů, které se nijak nelišily od těch, jež pronáší ve střízlivém stavu, neobyčejně vehementně a přitom přiměřeně seřval komunisty Exnera a Vymětala za jejich drzé poznámky ohledně amerických odvetných útoků proti Tálibánu a bin Ládinovým teroristům. Vyjádřil se, že budou stačit ještě dvě - tři takové interpelace (a my doufáme, že by možná stačily dva - tři frťany) a zreviduje svůj původně odmítavý postoj k zákazu KSČM.

Pan premiér je první z českých politiků, jehož alkohol dopuje k politicky racionálnímu chování. Jsem přesvědčen, že když psal svoje pěkné prohlášení k teroristickým útokům, byl úplně na mol.

Problém je jen v tom, že pan premiér bývá bohužel občas taky střízlivý: pak se vine jako huriska k Vladimíru Putinovi, posílá Spojeným státům na pomoc do boje proti terorismu létající stroje z depozitáře Technického muzea a povzbuzuje svého ministra zahraničí ve výstředních iniciativách. Doporučuji proto zřídit u úřadu předsedy vlády ČR funkci nejvyššího číšníka (něco podobného, pokud se nemýlím, fungovalo kdysi na císařském dvoře a u nás byly s vykonáváním této profese jisté zkušenosti). Ten bude zajišťovat, aby byl pan předseda v pravou chvíli náležitě "zaléván". Pak bude snad možné nejen zvýšit kvalitu jeho politického angažmá, ale udělat také reklamu našemu rodinnému stříbru. Před každým vystoupením Miloše Zemana v ČT by se totiž mohlo objevit upozornění: tento pořad sponzoruje Karlovarská Becherovka.

21. října 2001