15.10.-20.10. 2001

ARCHIV

Periferie euroatlantské civilizace?

Karla Pacnera (NATO a důvěra v ČR, Mladá fronta Dnes 20. října) rozzlobila další řecká iniciativa ministra Kavana. Nedivím se mu, je (opět) hloupá a směšná. Přesto by bylo dobré i při zásadní kritice zachovat jisté dekórum. Kavan a Papandreu neslíbili zprostředkovat dialog s "muslimskými teroristy", ale s islámem, což je snad pořád ještě rozdíl. To je ale jen maličkost. Pan Pacner totiž dále píše, že Řecko pro nás není vhodným partnerem, protože "má letitý spor se spolučlenem NATO Tureckem, patří na periferii euroatlantské civilizace a spíše se přiřazuje k pravoslavnému civilizačnímu okruhu jako Srbsko a Rusko". Především, naše letité spory se spolučlenem NATO Německem se podařilo dočasně zamést pod koberec jen proto, že s tím německá sttrana velkoryse souhlasila. Dále: podle této logiky jsme pro Řecko partnerem ideálním, protože jsme se teprve před jedenácti lety vyškrabali z totalitní stoupy a jsou-li Řekové na periferii "euroatlantské civilizace", jsme tam my tuplem. A za třetí, není třeba se v rozhorlení nechat strhnout příkladem sapéra Vodičky a českou zálibou v kolektivní vině. Každý Řek nemůže za to, že je Řek. Partnerem panu Kavanovi v té výstřední iniciativě není Řecko, ale pan Papandreu. A my sice nepatříme k "pravoslavnému civilizačnímu okruhu", ale ani k žádnému jinému. Křesťanství jsme se zřekli a náhradu žádnou nemáme. Sedíme mezi dvěma židlemi. A také proto nemáme žádné právo machrovat na Řeky, navíc jenom proto, že pan Kavan s panem Papandreem zase jednou vymysleli pitomost.

20. října 2001